Jourová doufá, že kvóty na potraviny české produkce neprojdou. Podle ní nemůžou fungovat

29 minut
Interview ČT24 - Věra Jourová
Zdroj: ČT24

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pevně doufá, že českým legislativním procesem nakonec neprojde novela o protežování tuzemských potravin, kterou ve středu schválila sněmovna. V pořadu Interview ČT24 Jourová také řekla, že Evropská unie nadále počítá s prosazením digitální daně, a to i přes „mračení Washingtonu.“

Kontroverzní novela počítá například s tím, že by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. Tento podíl by se pak v dalších letech měl zvyšovat.

„Nedává mi to smysl, je to něco, co poškodí české spotřebitele, zúží to nabídku na trhu, zvýší to ceny, “ řekla eurokomisařka k novele, která je podle ní v rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží. Upozornila také, že Česko potřebuje exportovat, zákonem by současně omezovalo import. „Tohle nemůže fungovat.“

Novela nyní míří do Senátu. Mluvčí Evropské komise už ve čtvrtek uvedla, že Komise hodlá podrobně prozkoumat povinné kvóty, pokud návrh vstoupí v platnost. Podle mluvčí stejně jako podle Jourové totiž nesmí být norma v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, Česku by hrozila žaloba a vysoké pokuty.

Jourová k tomu dodává, že „podporuje nabídku pro spotřebitele, nechť český spotřebitel kupuje české zboží, nechť Česká republia propaguje české výrobky, to není zakázáno, ale ať proboha nezakazuje a nesnižuje možnost výběru.“ Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily.

„Máme velké plány“

Místopředsedkyně EU dále hovořila o vztazích Unie se Spojenými státy za nového prezidenta Joea Bidena. „Máme velké plány,“ řekla a připomněla zvolání své šéfky, předsedkyně Evropské komise Ursuly von den Leynové, že „Amerika je zpět“. 

„Rádi se vrátíme k jednacímu stolu se starými dobrými partnery, kterými snad USA jsou a budou.“ Jako možné náměty pro tato jednání uvedla řešení covidové krize, kybernetickou bezpečnost či vzájemný obchod. Jde podle ní o zásadní problémy dneška, jak pro Unii, tak pro USA. A tak by bylo jedině dobře, kdyby se funkční řešení hledala společně. 

Jourová rovněž uvedla, že „my jsme optimisti, ale zároveň realisti“. EU proto dál hodlá prosazovat digitální daň, a to i navzdory „možnému mračení Washingtonu,“ který to vidí jako tažení proti americkým firmám. Podle komisařky ovšem tyto firmy vydělávají na evropském trhu obrovské peníze – Facebook zde generuje čtvrtinu příjmů. „Proto chceme i adekvátní a spravedlivé zdanění.“

Digitální daň tak vidí jako věc k jednání a přesvědčování, ale zároveň jako zdroj příjmů sedmiletého rozpočtu Evropské unie.

Očkovací pas by nyní vytvářel příkopy, soudí Jourová

V pořadu se též hovořilo o kritice na adresu Evropské komise kvůli váznoucím dodávkám očkovacích vakcín proti covidu-19. „Jsme na straně toho, kdo si objednal. Když si objednáte a někdo vám to nedodá, tak vás také nikdo nebude vinit z toho, že je to na vaší straně,“ komentovala zaznívající výhrady Jourová.

Zmínila rovněž, že nechce hledat viníka, ale „je potřeba si říct, že problém je ve výrobních kapacitách, které se projevily jako nedostatečné, když si uvědomíme, jak velké dodávky mají zajišťovat,“ uvedla směrem ke konsorciu firem Pfizer/BioNTech. V této souvislosti hovořila o velice silných intervencích Evropské komise, která je solidním a velkým zákazníkem těchto firem.

Jourová uvedla, že Komise měla za úkol dodávky nasmlouvat, to udělala a nyní jedná o dalších dodávkách. „Evropská komise zatím objednala vakcíny u tří dodavatelů, z níchž dva dodávají a jeden je před spuštěním.“ S dalšími firmami se pak jedná o jejich vakcinách. Komise podle Jourové udělala maximum, aby dohody vznikly včas a aby pak státy měly možnost dělat státní objednávky, za stejnou cenu a za stejných podmínek (pro všechny). 

Ke stále probíhajícím evropským jednáním o očkovacím pasu, který kvůli turistice prosazují hlavně jižní země Unie, řekla, že je potřeba opatrný přístup. „Do léta nebudou očkováni všichni, kteří se tak rozhodnou. Na všechny nevyjde řada. Takže vytvořit linii očkovaní-neočkovaní by asi dělalo velký problém a bylo by to nespravedlivé vůči mnoha lidem.“

Zatím tedy není uzavřeno, jak by s ním mohlo nakládat a jaké služby či privilegia by s tím byly spojeny. „Nechceme příkopy mezi lidmi a nechceme vytvářet nespravedlnost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 2 hhodinami

Bloomberg: Zelenskyj s USA vyjednává možnou dohodu o volném obchodu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
před 18 hhodinami

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
včeraAktualizovánovčera v 14:57

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
včera v 06:29

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
8. 1. 2026Aktualizováno8. 1. 2026

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026
Načítání...