Nezaměstnanost poroste, stát ale nemá připravené rekvalifikační kurzy, varuje odborář Dufek

Nahrávám video

Ekonomiku dál omezují koronavirové zákazy a není jisté, jestli vláda v neděli některé z nich zruší. Protiepidemická opatření tak prohlubují ztráty, některé firmy už propouštějí a podle jednatele společnosti Moore Czech Republic Radovana Hauka nezaměstanost poroste zhruba na pět až šest procent. Předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek však v Událostech, komentářích varoval, že nejsou připraveny rekvalifikační kurzy, které by měly na zvýšené propouštění reagovat.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) připustil, že epidemie koronaviru neslábne tak rychle, jak se čekalo, a situace není jednoznačná. Podle původních odhadů by mohlo Česko přejít do třetího stupně rizika v systému PES v pondělí. Otevřely by se tak obchody, služby i restaurace. Zatím však jejich dveře zůstávají zavřené a protiepidemická opatření dále prohlubují ztráty.

Hlavně firmy v hotelnictví a dalších službách se zbavují pracovníků. V září a říjnu oznámilo hromadné propouštění celkem 41 zaměstnavatelů. „V tuto chvíli řada podniků propouští a uvažuje o změně podnikání. Na druhou stranu jsou tady podniky, které nabírají, které zoufale nemůžou najít zaměstnance. A tam je ten rozdíl ještě výrazně větší, než tomu bylo na jaře,“ uvedla hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelová.

„Já se domnívám, že to bude začátek. V současné době je nezaměstnanost na úrovni 3,7 procenta a určitě v těch dalších měsících můžeme očekávat nárůst. Jsou různé odhady, myslím si, že to bude mezi pěti až šesti procenty. Podobné názory mají i jiní odborníci, takže určitě na začátku roku, nebo spíš v prvním a druhém čtvrtletí, můžeme očekávat nárůst,“ uvedl ohledně vývoje nezaměstnanosti jednatel společnosti Moore Czech Republic Radovan Hauk.

Předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek očekává podobné číslo, tedy kolem šesti procent. „A samozřejmě to je v tuto chvíli určitou nevýhodou, protože vůbec nejsou připravené rekvalifikační kurzy, které by měly na zvýšené propouštění reagovat,“ upozornil. Podle Dufka je však situace jiná u firem, které si připravují kurzy samy.

„Na našem serveru jsme propojeni přímo na hlavní Úřad práce, který nabízí volná pracovní místa. To je jenom nabídka. Myslím, že rekvalifikace je úplně o něčem jiném. Státu to nevychází a zaostává,“ dodal.

Hauk s nim souhlasí, i podle něho je aktuální úroveň rekvalifikací nedostatečná, což vyplývá i z čísel, která prezentuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Před deseti lety se rekvalifikovalo přes sedmdesát tisíc lidí, byť byla větší nezaměstnanost. Ta čísla šla postupně dolů, v minulém roce to bylo 9,5 tisíce. Jestliže předpokládáme, že bude růst nezaměstnanost, bude docházet i k tomu, že desítky tisíc lidí budou muset změnit svoji profesi, tak je zcela zřejmé, že podíl rekvalifikací bude muset být v následujících dvou letech v řádu desítek tisíc. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů předpokládá dokonce sto tisíc během následujících dvou let,“ konkretizuje Hauk.

Máme reaktivní, a ne proaktivní systém, upozorňuje Hauk

Podle něj je potřeba řada opatření. Například takové, aby byl systém do budoucna víc předvídatelný, což dnes není. „Je reaktivní, není proaktivní. Reaguje na danou situaci, která je, ale Česká republika by měla daleko více cílovat, jak by chtěla další vzdělávání řešit,“ přibližuje Hauk.

Rekvalifikace by se měly také zrychlit. Dnes podle něj trvají velmi dlouho a jsou i časově velmi náročné. Například v případě rekvalifikace kosmetičky jde o časovou dotaci ve výši tři sta hodin. „A určitě by do budoucna měla systému pomoci modularizace rekvalifikací, což znamená, aby se rekvalifikant zaměřoval pouze na tu část vzdělávání, kde skutečně kompetence potřebuje zlepšit,“ dodal.

Dufek v této souvislosti varoval, že prognózovat na deset let dopředu je poměrně dlouhá doba. „Ale na tři čtyři roky dopředu si myslím, že by to stát měl predikovat, protože podnikatelé tady požadují pracovní místa, která by rádi vykryli. Česká republika to řešila dovozem pracovníků z jiných zemí, což samozřejmě bylo v pořádku, protože to pomáhalo i jejímu rozvoji. Ale v tuto chvíli samozřejmě vidím jednoznačně smysl použít volnou pracovní sílu, která tady vznikne, protože se změní spousta profesí, nejen kvůli krizi s covidem,“ uvedl.

I podle Hauka platí, že nejvíce lidí se bude rekvalifikovat z oborů, které pandemie zasáhla nejtvrději, tedy z oblasti gastronomie, cestovního ruchu a lázeňství.

„Určitě to bude segment služeb, protože ten je v současné době hodně postižen a v podstatě je to i šedesát procent celkového hospodářství. A rekvalifikace by se měly zaměřit i na dlouhotrvající problémy, které tady jsou. To znamená, že tady máme už několik měsíců, možná i let, nedostatek technických profesí, nebo dělnických ve výrobě a chybí i kvalifikovaní řemeslníci. Tam je dlouhodobý deficit a je potřeba jej nějakým způsobem odstraňovat,“ uvedl.

Podle Dufka, který v televizi CNN Prima News v polovině listopadu prohlásil, že „hospod a restaurací je v Česku moc a že trhu prospěje, když ty špatné kvůli koronaviru zkrachují“, nyní doplnil, že problém není jenom covid. 

„Ubylo obrovské množství turistů, takže si myslím, že v tomto segmentu služeb by byly problémy, i kdyby tady nebyl covid. Služby jsou nejvíce postižený segment, protože jejich systém je závislý na prosperitě společnosti,“ uvedl. Například supermarkety si podle něho pochvalují, že volná pracovní síla ze služeb se přesouvá k nim, protože tam byl velký nedostatek.

Upozornil však, že to neznamená, že má Česko na určité služby rezignovat úplně. „Máte ale přechodné období v ekonomice, kdy prostě z jednoho segmentu trhu se zaměstnanci přesouvají do druhého. To bylo vidět třeba u nás po roce 1990,“ dodal.

Hauk také připomněl, že zatímco Česká republika má šedesátiprocentní podíl služeb, průměr Evropské unie nebo USA je vyšší. „Tam jsou čísla 73 a více procent. To znamená, že určitě je tady prostor, aby služby konzumovaly nebo spotřebovaly daleko více pracovníků,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 3 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 5 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 11 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.