Poslední data o inflaci za září podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší, než byly odhady centrální banky, nevyžaduje aktuální situace změnu nastavení úrokových sazeb, uvedl v rozhovoru s ČTK. Dodal také, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy rozpočtu. Největší centrální banky světa zároveň apelovaly na vlády, aby pokračovaly v masivní fiskální stimulaci.
„Situace další uvolnění měnových podmínek nevyžaduje. Inflace je i na horizontu naší měnové politiky bezpečně v blízkosti našeho dvouprocentního cíle. I kdyby nějakou dobu pod cílem byla, tak to není něco, čím bychom se měli trápit. Taky jsme se netrápili, když byla nějakou chvíli nad cílem,“ uvedl guvernér.
Aktuální situace si tak podle něho zatím nežádá ani použití dalších nástrojů měnové politiky mimo úrokové sazby, tedy například devizových intervencí, záporných úrokových sazeb nebo kvantitativního uvolňování.
„Obecně platí, alespoň za mě, že je to pro nás situace (využití nekonvenčních nástrojů) velmi, velmi hypotetická a že k ní nebudeme muset dospět, protože to nebudeme potřebovat z hlediska nastavení měnových podmínek. Vycházím z toho, že naše inflační situace je robustní a ukotvená. A že by zde začal sklon či tendence, že začnou ceny klesat, na to to podle mne nevypadá. Nevidím ani zárodky takového uvažování,“ uvedl Rusnok.
Navíc podle něj má centrální banka ještě jeden nástroj, a to je plovoucí kurz koruny. „Ten se zatím chová spolehlivě jako stabilizátor,“ uvedl guvernér.
Na posledním zasedání úrokové sazby ČNB neměnila
Bankovní rada ČNB nechala na svém posledním zasedání 23. září jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta.
Ze zápisu z jedání vyplývá, že Rusnok uvedl, že pokud by se kurz začal odchylovat příliš dramaticky od své rovnovážné hodnoty, mohl by se stát spíše destabilizátorem. To ovšem podle guvernéra není aktuální situace. „Koruna by se stala destabilizujícím prvkem, kdyby posilovala nebo oslabovala o desítky procent. Nějaké malé jednotky procent oslabení nebo případně posílení nejsou ta hranice,“ vysvětlil.
Obecně k využití dalších nástrojů měnové politiky kromě úpravy úrokových sazeb guvernér uvedl, že existuje celá paleta nástrojů. „Diskutujeme o nich v bankovní radě, ale stále je to jen teoretické cvičení. Jsem velice rezistentní vůči použití těchto nástrojů, protože za jejich použití se platí nějaká odpovídající cena. A pokud jsou to svým způsobem extrémní nástroje, tak ani ta cena není malá,“ uvedl.
Ohledně nekonvenčních nástrojů se už dříve vyjádřil pro Seznam Zprávy viceguvernér Marek Mora. Podle něj se rada dohodla, že v rámci nekonvenční měnové politiky by nevyužila podporu ekonomiku jednorázově vytvořenými penězi věnovanými občanům. „Dohodli jsme se, že helicopter drop of money (shazování peněz z vrtulníku) používat nebudeme. Velmi to hraničí s tím, kde se začne překrývat měnová a fiskální politika. To my dělat nechceme,“ uvedl.
S pojmem „shazování peněz z vrtulníku“ kdysi přišel známý ekonom Milton Friedman při diskusi o možném tištění peněz a jejich rozdělování přímo lidem.
Meziroční inflace v září klesla na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta a byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. „Platí, že inflace bude postupně vyprchávat a na přelomu roku se budeme vracet do našeho tolerančního pásma a později příští rok k dvouprocentnímu cíli. V tuto chvíli zásadní odchylku nevidím,“ uvedl guvernér.
Rusnok dále uvedl, že osobně vnímá dvouprocentní inflační cíl poměrně flexibilně. „Jde o to pohybovat se blízko něho, ale tak, abychom nezpůsobili zbytečné otřesy v ekonomice. Navíc nastává určité samovolné uvolnění měnových podmínek v ekonomice, protože kurz koruny je slabší, než očekává prognóza,“ uvedl.
Schodek rozpočtu 2021 bude zřejmě kvůli opatřením vyšší
Rusnok také uvedl, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy státního rozpočtu.
„Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, tak ten deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší,“ uvedl guvernér.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.
Návrh rozpočtu, který představilo ministerstvo financí, navíc neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmů doplněné o sazbu 23 procent pro příjmy nad zhruba 140 tisíc korun měsíčně. Ty jsou podle resortu zhruba padesát miliard korun.
Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada. Podle ní navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a prohlubuje limit strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Zákonný limit jsou přitom čtyři procenta.
Rusnok k tomu uvedl, že obavy rady chápe. Zároveň ale upozornil, že jejím cílem je hlídat vývoj veřejných financí v dlouhodobém horizontu. „Z našeho krátkodobějšího pohledu nevidím až takový problém v nedodržení limitů strukturálního salda. Zatím si nemyslím, že by veřejné finance, byť dostaly velkou ránu, měly být krátkodobě a střednědobě zdrojem nějaké zásadní nerovnováhy,“ uvedl.
Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.
Centrální banky apelují na vlády, aby dál pumpovaly peníze
Největší centrální banky světa apelovaly na vlády, aby kvůli dopadům šíření nového koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také Mezinárodní měnový fond (MMF), který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti.
Podle centrálních bank je potřeba pokračovat ve výdajích, dokud nebude zřejmé, že hospodářské oživení je dokončeno. Některé země už mají tendenci pomoc omezovat, protože právě obava z rychlého nárůstu dluhů se dostává na přední místa mezi úkoly, které je nutné naléhavě řešit.
Apel od těch nejvlivnějších centrálních bank světa je přitom číl dál jasnější: měnová politika má své limity, zvláště v krátkodobém horizontu. Proces podpory hospodářství budou muset dokončit fiskální instituce, které si mohou půjčovat za minimální úroky a které mají nástroje lépe uzpůsobené tomu, aby zajistily rychlou a cílenou vzpruhu, upozorňuje agentura Bloomberg.
