Růst cen v září zpomalil na 3,2 procenta, zlevnily potraviny

Spotřebitelské ceny v Česku v září zpomalily meziroční růst na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta. Ceny tlačil nahoru zejména dražší alkohol a tabák a zdražily i některé potraviny jako uzeniny nebo cukr. Vyšší ceny byly také za vodné, stočné a elektřinu. Naopak opět klesly ceny za poštovní služby a telekomunikace. Z potravin byla levnější zelenina. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bude meziroční inflace dále klesat do konce roku, a to až pod tři procenta. Někteří také míní, že se v ní už výrazněji začala projevovat pandemie.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Luděk Peřina

„Například ceny zeleniny meziročně klesly zhruba o čtyři procenta, přičemž ceny brambor byly nižší přibližně o devět procent a dosáhly hodnoty 13,44 koruny za kilogram. Byla to nejnižší hodnota od září 2018,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Zatímco inflace v předešlých měsících překvapovala spíše vyššími hodnotami, v září se situace otočila. „Inflace v září zpomalila ze srpnových 3,3 na 3,2 procenta, zatímco trh očekával zrychlení na 3,5 procenta a centrální banka na 3,6 procenta. Za nižším růstem cen stály zejména ceny potravin, které v září klesly nad očekávání,“ komentuje vývoj cen hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler. 

Hlavní překvapení bylo tak podle něho v rozkolísaných cenách potravin, ne v cenách služeb. „Ceny služeb si také navzdory koronakrizi udržují svižnou dynamiku a rostly od března do srpna v průměru o 3,2 procenta, v září jejich meziroční dynamika dále stagnovala na 2,7 procenta, obdobně jako v srpnu,“ dodal Seidler. Průměrná inflace letos tak dosahuje 3,3 procenta.

Inflace zpomalí, míní analytici

Inflace v Česku v září ale i tak nadále zůstává vysoká a nad horní hranicí dvouprocentního tolerančního intervalu centrální banky, i když výrazně zaostala za její prognózou ve výši 3,6 procenta. Podle analytika ČSOB Petra Dufka už tak ale nezůstane dlouho.

„V nejbližších měsících se nejspíše začne snižovat a v závěru roku se dostane až na 2,5 procenta. Vlna rychlého zdražování potravin už pravděpodobně končí a pozitivní obrat by se postupem času měl projevit i u cen energií. Svoji roli sehraje i slábnoucí spotřebitelská poptávka, která reflektuje nejenom obavy z dalšího vývoje, ale i nižší reálné mzdy ve významné části ekonomiky,“ konstatuje Dufek.

Také Seidler míní, že inflace bude v následujících měsících dále mírně zpomalovat. „V závěru roku by se podle našich odhadů měla pohybovat mírně pod tříprocentní hranicí. ČNB očekává za celý letošní rok inflaci ve výši 3,4 %, což by představovalo nejvyšší celoroční inflaci od roku 2008. Po aktuálních datech je však pravděpodobné, že inflace bude mírně nižší, bude ale nad třemi procenty, a tudíž nejvyšší od roku 2012,“ upřesňuje. Příští rok by ale podle něho měla dále zpomalit ke dvěma procentům. 

Rovněž podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by celková inflace měla ve zbytku letošního roku zvolna klesat a v závěru roku by se měla nacházet mírně pod tříprocentní úrovní.

Nejistotu však představuje podle ekonomů rozvinutí pandemie koronaviru, které ohrožuje nedávný restart ekonomiky a nezanedbatelnou část spotřebitelské a investiční poptávky. „Nelze vyloučit, že by na takový negativní vývoj mohla ČNB zareagovat ještě jedním symbolickým snížením sazeb,“ dodává Dufek.

Aktuální výsledek podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta ukazuje, že vliv pandemie na tuzemskou spotřebitelskou inflaci je už výraznější. „Navíc aktuální zhoršení pandemické situace s sebou nese další tlumící efekt na spotřebitelskou i investiční aktivitu, což by obecně mělo vést k zesílení protiinflačních vlivů,“ uvedl.

„Inflace za srpen se nachází celých 0,4 procentního bodu pod prognózou ČNB. I z hlediska trhu se jedná o překvapení směrem dolů, ale pro korunu pravděpodobně nepůjde o silný impuls. Ta nyní více sleduje epidemickou situaci, která je teď podstatná i z pohledu ČNB. Bude tak pravděpodobně vyčkávat, nicméně peněžní trh už z části čeká další snížení úrokových sazeb,“ uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Podle hlavního ekonoma Deloittu Davida Marka není zatím důvod měnit měnovou politiku ČNB, i když inflace zůstává nad horní hranicí inflačního dvouprocentního cíle centrální banky „S přicházející druhou vlnou pandemie bude i nadále ekonomika potřebovat stimul ze strany měnové politiky v podobě téměř nulových úrokových sazeb a slabšího kurzu koruny,“ vysvětlil.

Za celý letošní rok je třeba podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy počítat s průměrnou meziroční inflací tři procenta. 

„Časy citelné inflace pomalu, ale jistě končí. Zatím ale je předčasné spekulovat nad tím, zda ČNB použije k odvrácení až příliš výrazného protiinflačního vývoje některý ze svých nekonvenčních nástrojů typu devizových intervencí za slabší korunu. Debata nad touto problematikou ale zřejmě v nadcházejících měsících postupně zintenzivní,“ uvedl.

Podle prognózy ČNB setrvá inflace nad třemi procenty do konce roku

Zářijová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl proti očekáváním znatelně pomalejší růst cen potravin, potvrdil ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

„Zářijový vývoj inflace zapadá do kontextu zvýšené nejistoty týkající se skladby nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí za pozorovaným cenovým vývojem v posledních měsících,“ řekl. Aktuální situace kolem pandemie koronavriu navíc podle něj prohlubuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického a cenového vývoje v České republice. „Zatím byl přitom vývoj inflace kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB,“ dodal.

Podle prognózy České národní banky tak inflace setrvá nad třemi procenty do konce letošního roku. Výraznější snížení inflace by mělo podle aktuálních odhadů ČNB nastat až začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilujícím kurzu a vývoji na trhu práce.

Zdražil cukr a uzeniny, zlevnilo mléko a vejce

Na rozdíl od zeleniny naopak zdražil cukr, a to o 17,4 procenta, nebo uzeniny, o 7,5 procenta. Zdražování masa v září podle statistiků zpomalilo na 5,6 procenta ze srpnových šesti procent a ovoce zdražilo o 20,6 procenta z předchozích 22,4 procenta. Zlevnilo meziročně polotučné trvanlivé mléko nebo vejce.

Ceny alkoholických nápojů stouply proti loňskému září o 5,7 procenta a tabákových výrobků o 14,2 procenta. Ve spojení s bydlením zdražilo vodné o 1,7 procenta, stočné o 1,5 procenta a elektřina o 7,6 procenta. Zároveň o 5,4 procenta byly vyšší ceny stravovacích služeb. Naopak o 3,5 procenta šly dolů ceny za poštovní a telekomunikační služby.

Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,6 procenta. Podepsalo se na tom zejména zlevnění rekreace a kultury, kde byly téměř o 22 procent levnější dovolené s komplexními službami. Zlevnění proti srpnu mohli lidé pocítit také u potravin, meziměsíčně byly nižší ceny zeleniny, ovoce, nealkoholických nápojů nebo vajec.