Některé obce zvažují kvůli zkrácení příjmů stávkovou pohotovost. Babiš to považuje za kampaň

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Spor o peníze pro obce
Zdroj: ČT24

Ke stávkové pohotovosti vyzvalo starosty svých obcí Sdružení místních samospráv. Chtějí tak reagovat na krok vlády, která zavedením kompenzačního bonusu pro OSVČ a také schválením možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty pro firmy zároveň zkrátí příjmy měst, obcí a krajů údajně až o 25 miliard korun. Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje ale premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň. Kvůli krácení rozpočtů obcí a krajů ovšem Jan Bartošek (KDU-ČSL) podá i ústavní stížnost na daňové úpravy vlády. Kabinet ale uvádí, že podporu nelze jinak technicky uskutečnit a obcím ušlé peníze „bohatě vrátí“ na dotacích. Sporu o peníze pro samosprávy se věnoval i pondělní pořad 90' ČT24. 

Předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) v pondělním pořadu 90' ČT24 uvedl, že odhadovanou ztrátu vypočítali z důvodových zpráv k daným předpisům. Určitě to bude podle něj přes 20 miliard, přesná částka záleží i na tom, kolik firem a v jaké výši se rozhodne pro zpětné uplatnění daňové slevy. 

Svaz tak vyzval starosty, aby na radnice vyvěsili oznámení, že jsou kvůli použití sdílených daní na sanování škod po epidemii ve stávkové pohotovosti. Babiš to ale v úterý označil za kampaň.

„Tady jede kampaň STAN, který se tváří, že zastupuje všechny starosty, a KDU-ČSL a samozřejmě Senát. Je to krajská kampaň,“ prohlásil. Kritizoval v té souvislosti i lidovecký návrh vrátit obcím peníze příspěvkem na každého obyvatele. Obce by tak podle něj nedostaly dost.

Situaci nejmenších obcí, které podle premiéra peníze skutečně potřebují, kabinet řeší. Velká města včetně Prahy a Brna podle něj mají naopak na účtech miliardy a měla by investovat. „Nevidím důvod, proč bychom měli dávat velkým městům takové nehorázné peníze, když mají peníze. Velká města by měla být solidární, protože ty daně platí daňoví poplatníci,“ dodal.

Kabinet slibuje bohatou náhradu

Kabinet slibuje, že ztráty příjmů bude obcím kompenzovat dotacemi. „My připravujeme program v rozsahu až desítek miliard,“ uvedl Babiš. Zmínil například podporu oprav chodníků či kanalizací. „To vše jsou požadavky na stole od obcí, kterým my chceme vyhovět,“ zdůraznil. Program pro podporu osob samostatně výdělečně činných podle něj jinak než ze sdílených daní udělat nešlo.

Poslanecký klub ČSSD trvá na tom, že žádná obec nemůže být opatřeními postižena, uvedla místopředsedkyně poslanců ČSSD Kateřina Valachová. „Nejpozději do konce června přijdeme s detailním vládním řešením, jak budou kompenzace pojaty,“ řekla. ANO a ČSSD podle ní o záležitosti již koaličně jednají. „Chceme, aby to nebylo pouze na základě dotací, ale aby tam byl nějaký spravedlivý kompenzační mechanismus, to se určí na koaliční radě,“ dodala. Obce podle ní mají nyní problémy nejen s investicemi, ale i penězi na provoz. „Nenecháme padnout žádnou obec,“ řekla.

Lidovci uvedli, že kompenzace formou dotací není vhodná, protože přináší pro malé obce nadměrnou byrokracii. Upozornili také, že dotační programy nebudou vyhovovat potřebám všech obcí.

Kompenzační bonus pro OSVČ (tedy peníze v rámci projektu Pětadvacítka) je konstruován jako vratka daně z příjmů fyzických osob, o jejíž výnos se kromě státu dělí i obce (25,08 procenta) a kraje (8,92 procenta). O peníze může obce a kraje připravit i chystané zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty (v rámci daně z příjmů právnických osob, takzvaný loss carryback), varoval minulý týden ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu.

Polčák řekl, že výzva Sdružení místních samospráv má velký ohlas také mimo jeho členy. V případě zpětného uplatnění daňové slevy –⁠ která je součástí protikrizového daňového balíčku –⁠ chtějí proti ní lobbovat v Senátu, který bude balíček projednávat. Chystají i demonstraci v Praze. 

Podle Schillerové se zvažuje i program výhodných půjček od státu

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) stížnostem obcí oponuje tím, že vláda je připravena dotacemi podpořit na 450 projektů, které již prošly výzvami. Krajům pak přislíbila na dvě miliardy ve prospěch dopravní infrastruktury. Zvažuje i program výhodných půjček od státu, jejichž úrok by se pohyboval kolem 1,2 až 1,5 procenta. 

Premiér Babiš už také v neděli zdůraznil, že příjmy, o něž obce přijdou v souvislosti s koronavirovými příspěvky drobným podnikatelům a společníkům malých společností s ručením omezeným, stát „bohatě v dotacích vrátí“.

Sami víme, co potřebujeme, tvrdí starostové

Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) uvedl, že finance měst a obcí jsou součástí veřejných rozpočtů a je důležité být solidární. Měla by se o tom ale vést debata. Pro kompenzační bonus nemá pochopení. Věří, že investice do veřejného sektoru pomohou rozhýbat ekonomiku, a čeká, s čím přijde do konce června ministryně financí. 

Bartošek se domnívá, že systém dotací je pro obce složitý a starostové sami vědí, do čeho investovat. „Nepotřebují, aby jim někdo z Prahy říkal, co mají dělat“. 

Starostka Semil Lena Mlejnková (Volba pro Semily) je proti dotacím, které by měly nahradit obcím ušlé příjmy. „Obec by si měla sama rozhodovat o tom, co potřebuje.“ Podle ní to zase bude stát, který bude určovat, co se bude dít v obcích. Ke stávkové pohotovosti se chce připojit.

K výzvě se chce připojit i starostka obce Bory na Vysočině Lucie Dostálová (nestr.). Využití dotací si nedovede představit. „Jsou to peníze, jejichž účel určuje vláda,“ řekla s tím, že samospráva si sama dokáže říct, na co by chtěla své příjmy využít.

Starostka města Hustopeče Hana Potměšilová (nestr.) přiblížila, že rada bude o výzvě Sdružení místních samospráv jednat v úterý a čeká, že se k ní město přihlásí. Dodala, že Hustopeče mají –⁠ na rozdíl od mnoha malých obcí –⁠ dostatečný administrativní aparát, aby zvládly připravit různé projekty. „Vypsání dotací se nemusí trefit do potřeby obcí, ne každý je zvládne administrovat,“ dodala. 

Kraje mají projekty a čekají na slíbené peníze

Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro dopravu Roman Hanák v pořadu řekl, že některé jejich připravené projekty „stojí“.

V případě slíbených dvou miliard pro kraje by na jejich region připadlo asi 150 milionů korun. Pokud by peníze došly během června, věří, že by se nachystané projekty podařilo koncem srpna či začátkem září zahájit. Jde zejména o peníze na mosty. „Máme vybrané stavby, které by šlo uskutečnit do konce roku,“ nastínil.

Některá města a obce už vyvěsily minulý týden černé vlajky. Protestovaly tak proti záměru hradit bonusy pro OSVČ ze svých rozpočtů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 9 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...