Některé obce zvažují kvůli zkrácení příjmů stávkovou pohotovost. Babiš to považuje za kampaň

Nahrávám video

Ke stávkové pohotovosti vyzvalo starosty svých obcí Sdružení místních samospráv. Chtějí tak reagovat na krok vlády, která zavedením kompenzačního bonusu pro OSVČ a také schválením možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty pro firmy zároveň zkrátí příjmy měst, obcí a krajů údajně až o 25 miliard korun. Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje ale premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň. Kvůli krácení rozpočtů obcí a krajů ovšem Jan Bartošek (KDU-ČSL) podá i ústavní stížnost na daňové úpravy vlády. Kabinet ale uvádí, že podporu nelze jinak technicky uskutečnit a obcím ušlé peníze „bohatě vrátí“ na dotacích. Sporu o peníze pro samosprávy se věnoval i pondělní pořad 90' ČT24. 

Předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) v pondělním pořadu 90' ČT24 uvedl, že odhadovanou ztrátu vypočítali z důvodových zpráv k daným předpisům. Určitě to bude podle něj přes 20 miliard, přesná částka záleží i na tom, kolik firem a v jaké výši se rozhodne pro zpětné uplatnění daňové slevy. 

Svaz tak vyzval starosty, aby na radnice vyvěsili oznámení, že jsou kvůli použití sdílených daní na sanování škod po epidemii ve stávkové pohotovosti. Babiš to ale v úterý označil za kampaň.

„Tady jede kampaň STAN, který se tváří, že zastupuje všechny starosty, a KDU-ČSL a samozřejmě Senát. Je to krajská kampaň,“ prohlásil. Kritizoval v té souvislosti i lidovecký návrh vrátit obcím peníze příspěvkem na každého obyvatele. Obce by tak podle něj nedostaly dost.

Situaci nejmenších obcí, které podle premiéra peníze skutečně potřebují, kabinet řeší. Velká města včetně Prahy a Brna podle něj mají naopak na účtech miliardy a měla by investovat. „Nevidím důvod, proč bychom měli dávat velkým městům takové nehorázné peníze, když mají peníze. Velká města by měla být solidární, protože ty daně platí daňoví poplatníci,“ dodal.

Kabinet slibuje bohatou náhradu

Kabinet slibuje, že ztráty příjmů bude obcím kompenzovat dotacemi. „My připravujeme program v rozsahu až desítek miliard,“ uvedl Babiš. Zmínil například podporu oprav chodníků či kanalizací. „To vše jsou požadavky na stole od obcí, kterým my chceme vyhovět,“ zdůraznil. Program pro podporu osob samostatně výdělečně činných podle něj jinak než ze sdílených daní udělat nešlo.

Poslanecký klub ČSSD trvá na tom, že žádná obec nemůže být opatřeními postižena, uvedla místopředsedkyně poslanců ČSSD Kateřina Valachová. „Nejpozději do konce června přijdeme s detailním vládním řešením, jak budou kompenzace pojaty,“ řekla. ANO a ČSSD podle ní o záležitosti již koaličně jednají. „Chceme, aby to nebylo pouze na základě dotací, ale aby tam byl nějaký spravedlivý kompenzační mechanismus, to se určí na koaliční radě,“ dodala. Obce podle ní mají nyní problémy nejen s investicemi, ale i penězi na provoz. „Nenecháme padnout žádnou obec,“ řekla.

Lidovci uvedli, že kompenzace formou dotací není vhodná, protože přináší pro malé obce nadměrnou byrokracii. Upozornili také, že dotační programy nebudou vyhovovat potřebám všech obcí.

Kompenzační bonus pro OSVČ (tedy peníze v rámci projektu Pětadvacítka) je konstruován jako vratka daně z příjmů fyzických osob, o jejíž výnos se kromě státu dělí i obce (25,08 procenta) a kraje (8,92 procenta). O peníze může obce a kraje připravit i chystané zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty (v rámci daně z příjmů právnických osob, takzvaný loss carryback), varoval minulý týden ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu.

Polčák řekl, že výzva Sdružení místních samospráv má velký ohlas také mimo jeho členy. V případě zpětného uplatnění daňové slevy –⁠ která je součástí protikrizového daňového balíčku –⁠ chtějí proti ní lobbovat v Senátu, který bude balíček projednávat. Chystají i demonstraci v Praze. 

Podle Schillerové se zvažuje i program výhodných půjček od státu

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) stížnostem obcí oponuje tím, že vláda je připravena dotacemi podpořit na 450 projektů, které již prošly výzvami. Krajům pak přislíbila na dvě miliardy ve prospěch dopravní infrastruktury. Zvažuje i program výhodných půjček od státu, jejichž úrok by se pohyboval kolem 1,2 až 1,5 procenta. 

Premiér Babiš už také v neděli zdůraznil, že příjmy, o něž obce přijdou v souvislosti s koronavirovými příspěvky drobným podnikatelům a společníkům malých společností s ručením omezeným, stát „bohatě v dotacích vrátí“.

Sami víme, co potřebujeme, tvrdí starostové

Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) uvedl, že finance měst a obcí jsou součástí veřejných rozpočtů a je důležité být solidární. Měla by se o tom ale vést debata. Pro kompenzační bonus nemá pochopení. Věří, že investice do veřejného sektoru pomohou rozhýbat ekonomiku, a čeká, s čím přijde do konce června ministryně financí. 

Bartošek se domnívá, že systém dotací je pro obce složitý a starostové sami vědí, do čeho investovat. „Nepotřebují, aby jim někdo z Prahy říkal, co mají dělat“. 

Starostka Semil Lena Mlejnková (Volba pro Semily) je proti dotacím, které by měly nahradit obcím ušlé příjmy. „Obec by si měla sama rozhodovat o tom, co potřebuje.“ Podle ní to zase bude stát, který bude určovat, co se bude dít v obcích. Ke stávkové pohotovosti se chce připojit.

K výzvě se chce připojit i starostka obce Bory na Vysočině Lucie Dostálová (nestr.). Využití dotací si nedovede představit. „Jsou to peníze, jejichž účel určuje vláda,“ řekla s tím, že samospráva si sama dokáže říct, na co by chtěla své příjmy využít.

Starostka města Hustopeče Hana Potměšilová (nestr.) přiblížila, že rada bude o výzvě Sdružení místních samospráv jednat v úterý a čeká, že se k ní město přihlásí. Dodala, že Hustopeče mají –⁠ na rozdíl od mnoha malých obcí –⁠ dostatečný administrativní aparát, aby zvládly připravit různé projekty. „Vypsání dotací se nemusí trefit do potřeby obcí, ne každý je zvládne administrovat,“ dodala. 

Kraje mají projekty a čekají na slíbené peníze

Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro dopravu Roman Hanák v pořadu řekl, že některé jejich připravené projekty „stojí“.

V případě slíbených dvou miliard pro kraje by na jejich region připadlo asi 150 milionů korun. Pokud by peníze došly během června, věří, že by se nachystané projekty podařilo koncem srpna či začátkem září zahájit. Jde zejména o peníze na mosty. „Máme vybrané stavby, které by šlo uskutečnit do konce roku,“ nastínil.

Některá města a obce už vyvěsily minulý týden černé vlajky. Protestovaly tak proti záměru hradit bonusy pro OSVČ ze svých rozpočtů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 9 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.