Potraviny zdražují. Kvůli narušenému mezinárodnímu obchodu a výpadku pracovní síly

Nahrávám video

Potraviny zdražují – může za to narušený mezinárodní obchod, výpadek pracovní síly při sklizních nebo velký podíl dovozů. Rostoucí ceny Česko zasahují v době nouzového stavu, kdy stovky tisíc lidí nemohou chodit do práce nebo podnikat tak, jak byli zvyklí. Očekává se, že spotřeba domácností, která táhla českou ekonomiku, klesne. A návrat k normálu nebude tak rychlý, jak si mnozí představují.

Na každou část trhu dopadá aktuální situace trochu jinak. Potraviny podle analytiků v nejbližší době nezlevní. Štáb České televize prošel s kamerou malé obchody, farmářská tržiště i velké supermarkety.

Vejce, máslo a brambory jsou tři evergreeny ve zdražování uplynulých let. Ty jediné ale tentokrát meziročně zlevňují. S nadsázkou se dá říct, že teď pro změnu ale zdražuje všechno ostatní.

Kdo nechce zdražovat, musí obchod dotovat. Třeba jako v obci Kaliště na Vysočině. Spíš než o funkční byznys jde o službu místním. „Máme možnost získat i dotaci z kraje Vysočina,“ řekl starosta a zároveň prodavač František Szczyrba (Správná volba). Bez takových ústupků by si nemohli dovolit držet ceny na stejné úrovni jako řetězce. 

Zhruba o pětinu zdražily v dubnu základní potraviny, jako je cukr, mouka i vepřové. Velký nárůst je u ovoce – obyčejná jablka zdražila o 40 procent. A to zdaleka není vše.

Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka si lidé díky globalizaci navykli mít například jahody nebo borůvky i mimo sezonu. „Pokud je někdo chce v období mimo tu sezonu, tak je bude muset zaplatit o něco více,“ vysvětluje Ludvík.

Proč se zdražuje?

Střídání sucha a záplav, ale také koronavirová krize udělaly z čerstvého ovoce a zeleniny drahý luxus. Česko dvě třetiny tohoto sortimentu dováží a ke smůle zákazníků nejvíc ze Španělska a Itálie, zemí nejvíce zasažených nákazou.

„Současná epidemie nepředstavuje pouze dočasný šok do ekonomické aktivity, ale naruší oživení ekonomiky, a to jak v sektoru služeb, tak v průmyslu,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Citibank Jaromír Šindel.

„Nejdůležitější aspekt je ten krátkodobý horizont, řekněme následující tři měsíce. Tam čekáme, že ekonomika bude mít určité velké problémy,“ myslí si ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Jan Švejnar. Velkým milníkem pro další prognózy bude zveřejnění dubnového nárůstu nezaměstnaných.

Nejlevnější benzin od roku 2009

Benzin stojí nejméně od května 2009. Plnou nádrž tak řidiči natankují nejlevněji za posledních 11 let. Vyhlášená nízkou cenou je například malá čerpací stanice v olomoucké části Hodolany. Benzin tam stojí 23,60. Nafta o dvacet haléřů více. Na padesátilitrové nádrži tam řidič oproti jiným pumpám ušetří zhruba 300 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 4 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
28. 8. 2026

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
28. 8. 2026

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.