Benzin je u pump nejlevnější za jedenáct let. Klesá i cena nafty

Průměrné ceny pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku dále klesají. Benzin zlevnil za poslední týden o 58 haléřů na 26,04 koruny za litr, a je tak nejlevnější od května 2009. Nafta je ve srovnání s minulou středou levnější o 60 haléřů, a litr tak vyjde v průměru na 26,23 koruny. Znamená to, že je nejlevnější od dubna 2016. Norsko pak ve čtvrtek oznámilo, že se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby. Ropa opět zdražuje.

Nejvyšší průměrné ceny pohonných hmot jsou v hlavním městě, vyplývá také z údajů firmy CCS, která ceny paliv sleduje.

Litr nejrozšířenějšího Naturalu 95 stojí v Praze 27,20 koruny a stejné množství nafty vyjde ještě o pět haléřů dráž. V žádném jiném regionu průměrná cena nafty ani benzinu 27 korun nepřesahuje.

Nejlevněji je v Plzeňském kraji

Druhý nejdražší benzin tankují motoristé na Vysočině, kde litr vyjde v průměru na 26,67 koruny. Druhá nejvyšší cena nafty je ve středních Čechách, a to 26,79 koruny za litr.

Naopak nejnižší průměrnou cenu paliv vykazuje Plzeňský kraj. Natural tam vyjde na 25,22 koruny a nafta na 25,43 Kč za litr.

Norsko se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby ropy

Norsko v období od června do prosince sníží těžbu ropy. Po 18 letech se tak připojí k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby, která má podpořit cenu suroviny. Oznámilo to norské ministerstvo ropného průmyslu. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě.

„V červnu v Norsku snížíme těžbu o 250 tisíc barelů denně, v druhé polovině roku 2020 pak o 134 tisíc barelů denně. Navíc odložíme zahájení těžby na několika polích do roku 2021,“ uvedla ministryně ropného průmyslu Tina Bruová. 

Skupina OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Rusko a další přední světové producenty, se na začátku dubna dohodla, že v květnu a červnu sníží těžbu o 9,7 milionu barelů denně. To představuje asi deset procent globálních dodávek. Vyzvala také další producenty mimo OPEC+, jako jsou Spojené státy, Kanada, Brazílie a Norsko, aby se připojili snížením o dalších pět milionů barelů denně.

„Za současné bezprecedentní situace přispěje snížení těžby ropy zavedené vládou k rychlejší stabilizaci trhu ve srovnání s tím, kdybychom nechali vybalancovat trh jen prostřednictvím tržního mechanismu,“ uvedlo ministerstvo ropného průmyslu.

Norsko dodalo, že snížení se týká jen ropy. Těžba a vývoz zemního plynu zůstanou zachovány. 

Cena ropy zamířila v posledních dnech vzhůru

Ceny ropy jsou v posledních týdnech extrémně kolísavé. Například cena expirujícího květnového kontraktu americké ropy WTI šla dokonce poprvé v historii do minusu. V dalších dnech klesala i cena červnového kontraktu. Kromě výrazného poklesu poptávky po ropě (například ze strany aerolinií) a geopolitických sporů (USA versus Írán) byl v centru také nedostatek skladovacích kapacit v USA. 

Ve středu však ropa začala zdražovat v reakci na nečekaně slabý růst zásob ve Spojených státech. Směrem nahoru jí pomáhala také naděje na lepší poptávku, protože některé evropské země a americká města už uvolňují nařízení přijatá v důsledku šíření nákazy koronavirem.

Ve čtvrtek pak zdražování ropy pokračovalo. Kolem 16:00 rostla cena americké lehké ropy WTI o 18,8 procenta na 17,89 dolarů za barel a severomořské ropy Brent o 13,9 % na 25,69 dolarů za barel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 6 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 16 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...