Nákladní dopravci chtějí úlevy od státu, úzko je také firmám v pohraničí

Události ČT: Dopravci chtějí úlevy od státu (zdroj: ČT24)

Přeprava zboží, coby pohon ekonomiky, se kvůli koronaviru propadla o desítky procent. Ukazují to data ze dvou nejdůležitějších sítí - silnic a železnic. Dopravci chtějí od státu úlevy. Situaci v hospodářství komplikují také chybějící zahraniční pracovníci v pohraničí se Slovenskem.

Situace na železnici je dobře patrná třeba na překladišti v pražské Uhříněvsi, kudy prochází jedna z hlavních cest zboží, které míří do Česka. Pestrobarevné kontejnery jsou tam naskládané jako obří kostky v dětské stavebnici. A jsou jich tam tisíce. Ještě vloni tam jezdilo z přístavů na severu Německa 14 dlouhých vlaků denně, každý se stovkou kontejnerů. Teď je to o polovinu méně.

„Lodě přijíždějí z čínských přístavů nezaplněné, dlouhodobý plán zaplnění lodí je minus 30 procent. Je to pro nás velký problém,“ uvedl jednatel dopravní firmy Metrans Rail Martin Hořínek.

O tom, jak velký pokles kontejnerové dopravy nastal, svědčí pohled na odstavené podvozky pro kontejnery. Zatímco za běžného stavu jsou nedostatkové zboží, nyní postávají v lesích u Kladna, kam firma takto zaparkovala třetinu vozového parku.

Železnice žádá odklad plateb

Čeští silniční dopravci začali hlásit pokles zakázek už v polovině března a to až o polovinu, i když počet nákladních aut na dálnicích klesl podle dat z mýtného systému méně, zhruba o 25 procent. Železnice tou dobou ještě odolávala, teď se ale projevil pokles zhruba o čtvrtinu i tady.

„Chtěli bychom v podstatě totéž, co mají silniční dopravci, odklad plateb. Oni to mají jako mýto, my to máme jako platbu za dopravní cestu. Jinak budeme mít velké problémy udržet zaměstnanost,“ tvrdí výkonný ředitel sdružení železničních dopravců Žesnad Oldřich Sládek. Nejde přitom o malé peníze, za každý kilometr jízdy nákladního vlaku dostává Správa železnic typicky okolo stokoruny.

Ministr dopravy je k úlevám zdrženlivý. Zatím se obě strany dohodly na odložení plateb o dalších třicet dnů. „Pokud bychom skutečně viděli, že je tam markantní pokles, diskutujme o tom, ale my se musíme soustředit na pomoc těm, kteří mají příjmy nulové,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a také dopravy Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Pendleři chybí českým firmám v pohraničí

Velký problém mají i firmy v československém příhraničí. Po Velikonocích totiž začal platit přísnější režim pro vstup Slováků na české území. Jen na jižní Moravě jich pracuje přes 28 tisíc, a některým podnikům tak chybějí klíčoví zaměstnanci.

Třeba firma z Rohatce, která se zabývá obalovou technikou, a z Hodonína, která vyrábí vzduchotechniku, jsou obě hned u hranic se Slovenskem, s podstatnou částí slovenských zaměstnanců.

„Sami jsme zavedli opatření a rozdělili firmu na dvě části, které se nesmí potkávat, a najednou tím, že nám vypadli lidi z jednotlivých směn, tak to má velký dopad na fungování,“ popsal problém s chybějícími kolegy ze Slovenska výkonný ředitel společnosti Kaňák Vladislav Polášek.

„Pro nás je to tragické, protože lidé ze Slovenska jsou v podstatě nenahraditelní, a musíme to řešit způsobem, že naši lidé musí mít o jejich úvazek vyšší směny, což v této době nevidím jako pozitivní, protože jedeme na doraz, na doraz vyčerpání,“ řekla spolumajitelka firmy Tech-trade Pavla Zálešáková.

Nařízení vlády, které sjednotilo pravidla pro všechny pendlery, platí od úterý. Pokud teď Slováci přejedou hranici do Česka, musí podle policie na 14 dní do karantény a až pak mohou do práce.

„Byla nám dána možnost, že buď se otočíme na hranicích, nebo podstoupíme karanténu. Bydlím deset kilometrů od hranic, práci mám deset kilometrů na druhou stranu od hranic, takže se pohybuji 20 kilometrů mezi prací a domovem,“ popsal svou situaci zaměstnanec ze Slovenska Peter Mihaliska.

„Se slovenskou stranou už několik dní jednáme, jak chtějí řešit pohyb svých občanů do zahraničí, protože slovenská strana je ještě přísnější, než jsme my,“ uvedl předseda Ústředního krizového štábu a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Firma Gamanova Martina Růžičky má dokonce každého druhého zaměstnance ze Slovenska. Sám přiznává, že mnohé společnosti hledají způsoby, jak sem lidi dostat.

„Když začnu od nejparadoxnějších řešení, tak si člověk může vzít papouška do klece do auta a projede k veterináři. Nebo můžeme změnit pracovní zařazení lidí a posílat je se zbožím,“ spekuluje nad možnostmi Růžička.

Lepší variantou, na kterou všichni vsázejí, ale je, že vláda nařízení ještě změní.