Vláda načrtla harmonogram, podle nějž se Česko postupně má vrátit k normálnímu životu. Do běžného provozu se postupně začínají kromě obchodů vracet také nemocnice, které vedle péče o nemocné s COVID-19 a akutních případů mají nabízet i další služby. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že návrat k normálu potrvá týdny, některá zařízení ale avizují, že na obnovu budou potřebovat více času.
Nemocnice se vrací do normálu a k neakutním případům. Pořadníky už ale neplatí
Události: Návrat nemocnic k běžnému provozu (zdroj: ČT24)
Návrat k běžnému provozu bude zvláště náročný pro nemocnice, které se ve velkém zaměřily právě na koronavirové pacienty. „U některých nemocnic produkce klesla až o šedesát až sedmdesát procent,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Poklesem výkonů a vůbec celé zdravotnické agendy přijdou o finance,“ dodává senátor Marek Hilšer (STAN).
Odložené operace budou muset nemocnice postupně dohnat. Původní pořadníky už ale neplatí. Lékaři znovu individuálně posoudí pacienty a termíny zákroků vyberou podle aktuálního zdravotního stavu. Přednost dostanou třeba lidé s rakovinou.
Na operaci čekal například Marek Papež, před měsícem se ale spolu s tisícovkou dalších pacientů s neakutními potížemi dozvěděl o odkladu. Musel překonávat bolest, po rozvolnění pravidel byl ale jedním z prvních, komu ostravská fakultní nemocnice znovu přidělila termín zákroku.
„Těm pacientům, u kterých by mohlo dojít ke zhoršení zdraví v horizontu třiceti dnů, chceme zákroky znovu umožnit,“ vysvětluje ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant. „Nemocnice musí preferovat ty pacienty, kteří čekali třeba na nějaký operační zákrok v oblasti onkologie nebo dalších chronických onemocnění, kde by mohlo dojít k poškození pacienta,“ doplňuje Vojtěch.
Návrat do normálu bude těžší než příprava na koronavirus
Ostravská fakultní nemocnice během pětitýdenní pauzy odložila přes 650 operací. Podobnou situaci zažila Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde běžný výkon klesl o dvě třetiny. I druhá brněnská fakultní nemocnice pozdržela zhruba polovinu zákroků.
„Chtěli bychom postupně navyšovat na nějakých šedesát sedmdesát procent operativy. S tím, že prioritu budou mít pro nás pacienti s COVID-19,“ nastiňuje ředitel FN Brno Jaroslav Štěrba.
I přes částečné obnovení provozu stále platí protiepidemická opatření – například zákaz návštěv nebo nutnost speciálního oddělení pro koronavirové pacienty. Právě pro nemocnice, které se starají o velké množství pacientů s COVID-19, bude návrat k normálu nejobtížnější. „Rozhodně si myslím, že se bavíme v řádu týdnů, rozhodně by to nemělo trvat v řádu měsíců,“ věří ministr zdravotnictví.
Třeba havířovská nemocnice ale očekává, že chod zcela obnoví až v létě. Personál, jenž nyní pečuje o sedmdesátku infekčních pacientů, chybí na svých kmenových odděleních. „Bude to ještě těžší než přerod na nemocnici infekčního charakteru,“ je přesvědčen ředitel zařízení Norbert Schellong.
Naopak v jednodušší situaci je menší nemocnice v Krnově. Náměstek jejího ředitele Bronislav Sedláček předpokládá, že naplno by tamní zařízení mohlo jet už ke konci dubna.
Provoz obnovují i ambulance, omezení ale trvají
Běžný režim začínají pomalu obnovovat také specializované ambulance. Stejně jako v nemocnicích tu ale nadále platí stávající protiepidemická opatření. Lékaři si tedy musí zvát pacienty tak, aby se současně nepotkali více než tři najednou. Podle doporučení resortu zdravotnictví také musí mít tato pracoviště oddělené ordinační hodiny pro pacienty infikované koronavirem.
Kvůli tomu v některých ordinacích vznikají online objednávkové systémy a možné je se u lékařů objednat také telefonicky. Personál musí nadále používat ochranné pomůcky i dezinfekci, která musí být k dispozici také pro pacienty.
Podle odborníků je měsíční omezení provozu ambulancí hraniční a delší odkládání prevence by mohlo v řadě případů vést k významnému zhoršení zdravotního stavu lidí.
„Pokud má pacientka nějaký nález a my ho ve screeningu budeme diagnostikovat, tak čím dříve, tím samozřejmě lépe,“ podotýká například primářka Mammacentra Budějovická Alena Bílková.
Ještě před Velikonoci byl podmínkou pro vyšetření v tomto zařízení akutní problém, například nahmataná bulka. Teď už se ale mammacentrum postupně vrací i k preventivním vyšetřením. Jindy zdejší čekárnou projdou až dvě stovky pacientek denně, nyní je tu provoz zhruba čtvrtinový – právě kvůli tomu, aby se nepotkávalo mnoho pacientů naráz.
Takový režim musí dodržovat i IKEM. „Budeme muset zavést nějaký online rezervační systém. Nejsem si jistý, jak to budou zvládat zejména starší pacienti,“ komentuje situaci ředitel IKEMu Michal Stiborek.