Vládou představený harmonogram pro postupné rozvolňování proti-pandemických opatření odpovídá doporučením expertního týmu z ministerstva zdravotnictví. V Interview ČT24 to řekl šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO). Výhrady opozice i zástupců obchodu vnímá, vyšší tempo by ale podle něj mohlo vyvolat vlnu nekontrolovaného šíření nákazy – a ve svém důsledku devalvovat efekt dosavadních snah.
Rozvolňování opatření odpovídá radám expertů, říká Vojtěch. Nesmíme zahodit pět týdnů práce
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) představil časový plán pro postupný návrat veřejného života do normálu po svém úterním jednání. Harmonogram je předběžný, může se měnit podle situace, a počítá s pěti vlnami otvírání obchodů. Jako první by se už v pondělí 20. dubna (vedle již otevřených obchodů) měly zpřístupnit farmářské trhy, jako poslední od 8. června restaurace, hotely a kulturní instituce.
Výhrady opozice i zástupců dotčených oborů vyvolala už první vlna, mimo jiné s argumentem, že není rozdíl mezi setkáváním lidí na koncertu nebo s košíky s farmářským ovocem. To ale ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Interview ČT24 rozporoval s argumentem, že u kulturních událostí se předpokládá delší čas přítomnosti potenciálně rizikových osob v jednom prostoru, kdežto trhy se do značné míry jen korzuje – a konat se budou jen za přísných podmínek.
„Na místě nebude možné nic konzumovat, nic ochutnávat. Organizátoři budou muset zajistit, že nedojde ke shlukování lidí a že tam budou rozestupy,“ akcentuje šéf zdravotnického resortu s tím, že za nedodržení hygienických podmínek hrozí provozovateli až třímilionová sankce.
Vojtěch: Plán pěti vln odpovídá epidemiologickým doporučením
Vedle toho Vojtěch vládní plán hájí i před výhradami, že postupné otevírání obchodů a služeb je až příliš pomalé – jak se nechal slyšet například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
„Musíme být opatrní. Je správně, že je plán tak opatrný. V podobě, v jaké byl přijat, v zásadě odpovídá odbornému hledisku,“ dodal s tím, že doporučení v průběhu Velikonoc cizeloval s ministerským expertním týmem kolem epidemiologa Rastislava Maďara.
„Pokud by se situace zhoršovala, další rozvolňování bude muset být zbrzděno. Takto to kolegové (z vlády) akceptovali,“ dodává Vojtěch. „Jakékoliv zbrklé rozvolňování by mohlo vést k tomu, že budeme mít zahlcené jipky a nemocnice nebudou zvládat nápor pacientů. Je zásadní, abychom udrželi chod českého zdravotnictví, a to se zatím daří. Zdraví by mělo být na první místě.“
Nemocnice bez prázdnin
České zdravotnictví se podle Vojtěcha ve stávající krizi nicméně ukázalo jako dostatečně robustní, například co se počtu plicních ventilátorů týče, a hlavní růst počtu nákaz svedlo ustát, takže se nyní – podle ministra i na základě volání z ředitelských pracoven jednotlivých nemocnic – postupně bude vracet z výlučného covid-režimu do standardnějšího chodu.
V obavě před opakováním italského scénáře, kde došlo k přehlcení zdravotnického systému, totiž tuzemské nemocnice utlumily svůj chod na padesátiprocentní výkon, aby se mohly soustředit na boj s koronavirem.
Nyní se mají postupně vracet k odkládaným zákrokům (ministr explicitně zmiňuje screening například karcinomu). Pětitýdenní časové manko nicméně podle Vojtěcha znamená, že zřejmě v plnohodnotném režimu poběží i během obvyklého prázdninového útlumu. Nadále pak platí, že musí mít část kapacit vyhrazeny na léčbu pacientů s COVID-19.
K normálu má pomoct sledování digitální stopy
Naděje pro další týdny potom ministr vkládá především do projektu chytré karantény, který má umožnit pomocí sledované digitální stopy vytvářet pacientovu mapu kontaktů a odhalovat další ohniska nákazy.
„Dává nám šanci na to, abychom mohli Českou republiku uvádět do normálního režimu,“ soudí Vojtěch. „Má za cíl bránit živelnému rozšíření; že do nějaké míry bude imunizace pokračovat, tomu se nevyhneme,“ doplňuje.
Zahraniční studie podle něj v současnosti ukazují, že bezpříznakově může koronavirem projít deset až třicet procent populace. Resort proto v současnosti připravuje ve spolupráci s akademiky studii, která chce na vzorku třiceti tisíc lidí zjistit, jak se nemoc v české společnosti chová a jak organismus vytváří protilátky.