Smartwings a ČSA snižují mzdy, mají na zemi devadesát procent flotily

Letecká skupina Smartwings Group, do které patří značky Smartwings i ČSA, má v současné době odstaveno 90 procent své flotily. Společnost proto jedná se zaměstnanci o zkrácení platů, velké propouštění však nechystá. Provoz skupiny se nyní omezil pouze na lety za účelem přepravy zdravotnického materiálu a repatriaci Čechů ze zahraničí. Další tyto spoje poletí o víkendu, uvedla mluvčí Vladimíra Dufková. Provoz omezily téměř všechny světové aerolinky, některé i propouštějí.

Většina letového personálu je tak nyní nevyužitá a společnost pro něj musí najít řešení. Oba dopravci mají v Česku dohromady zhruba dva tisíce zaměstnanců. Podle mluvčí Dufkové je cílem skupiny zachovat co nejvíce pracovních míst. Firma nyní využívá institut částečné nezaměstnanosti podle zákoníku práce, kdy je kvůli překážkám v práci na straně zaměstnavatele pracovníkům poskytnuta kompenzace ve výši 60 procent průměrného výdělku.

S dalšími zaměstnanci pak společnost jedná o snížení úvazků na 50 až 80 procent platu. „Naprostá většina zaměstnanců skupiny to akceptuje a snaží se firmě pomoci zredukovat mzdové náklady,“ podotkla Dufková. Zastaven je také nábor nových zaměstnanců.

Smartwings se v minulých dnech svými letadly podílela na zajištění dopravy zdravotnického materiálu z Číny. Dosud vypravila dvě letadla, která přivezla roušky, respirátory a další materiál. Ministerstvo zdravotnictví se s dopravcem domluvilo celkem na sedmi letech, další dvě letadla do Číny jsou plánována ještě v první polovině dubna.

Stát se dohodl se Smartwings také na zajištění repatriačních letů do různých světových destinací. Společnost už například přivezla Čechy z Kanárských ostrovů, Egypta, Filipín, Kuby, Panamy, Hondurasu, Mexika, Dominikánské republiky, Kolumbie a Kostariky, Peru, Kanady a USA. Během víkendu by se pak měl uskutečnit další let ze Srí Lanky a nepálského Káthmándú.

Až polovině aerolinek podle IATA hrozí v příštích týdnech bankrot

Aerolinky po celém světě odstavily z provozu většinu letadel, aby jim rychle neubývala hotovost. Řada zemí totiž rozšiřuje omezení v letecké dopravě, aby zpomalily šíření epidemie onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem. Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) kvůli krizi aerolinky přijdou na tržbách o více než 250 miliard dolarů (6,4 bilionu korun) a mnohým už tak dochází hotovost.

Podle IATA až polovině z nich hrozí v příštích týdnech bankrot, pokud vlády nepodniknou kroky na podporu tohoto odvětví. K úsporám proto přistupují i velcí dopravci, například Lufthansa zkrátí plat většině zaměstnanců. Některé společnosti musejí i propouštět, třeba severské aerolinky SAS oznámily, že na úřad práce pošlou až 90 procent personálu.

Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby letadel A320

Evropský výrobce letadel Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby svých nejprodávanějších letadel A320. Chce tak výrobu přizpůsobit problémům, s nimiž se kvůli šíření koronaviru potýká letecká doprava i dodavatelské řetězce po celém světě. Agentuře Reuters to řekly tři informované zdroje. Konečné rozhodnutí by mělo padnout do poloviny dubna.

Airbus by podle dvou zdrojů mohl snížit měsíční výrobu letadel z rodiny A320 ze současných 60 měsíčně až o polovinu, aby tak zabránil hromadění nedodaných letadel. Snížení výroby by mohlo platit jedno až dvě čtvrtletí. Letadla Airbus A320 mají jednu uličku a většinou se využívají na kratší až střední vzdálenosti.

Mluvčí Airbusu odmítl zprávu komentovat. Uvedl však, že firma neustále jedná s dodavateli a leteckými společnostmi.

Agentura Reuters ve čtvrtek uvedla, že Airbus i jeho americký konkurent Boeing uvažují o výrazném snížení výroby širokotrupých letadel, jako jsou Airbus A350 a Boeing 777. 

Před koronavirovou krizí Airbus plánoval zvýšit v příštím roce výrobu letadel z rodiny A320 na 63 měsíčně, v letech 2022 až 2023 pak o další jedno až dvě letadla měsíčně. Tyto plány ale podle zdrojů byly zatím odloženy. Minulý měsíc firma přestala zveřejňovat výhled dodávek letadel na letošní rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 5 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 17 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...