Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje přijetí eura v Česku. Na úterním setkání lídrů průmyslu a exportu na Pražském hradě to řekl viceprezident svazu Radek Špicar. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nicméně zopakovala, že současná vláda datum přijetí eura v Česku nestanoví. Proti přijetí evropské měny je také zhruba 75 procent české veřejnosti.
Svaz průmyslu by chtěl přijmout euro, současná vláda s ním nepočítá
Špicar argumentoval tím, že Evropskou unii opouští Velká Británie, kde se platí librou, a hrozí, že o budoucnosti Unie budou ve větším měřítku než dosud rozhodovat země eurozóny.
„Kromě ekonomických ukazatelů také sledujeme, co se děje v Evropské unii v politické úrovni. Máme strach, že bychom se jednoho dne mohli dočkat situace, kdy země mimo eurozónu nebudou schopny ovlivňovat to, jak Evropská unie funguje, a hlavně jak bude vypadat její budoucí podoba. Proto budeme tlačit na přijetí eura více než kdy v minulosti,“ uvedl Špicar.
Ministryně Schillerová uvedla, že Česko plní takzvaná maastrichstská kritéria pro vstup do eurozóny. Loni země splnila všechny požadavky kromě účasti v mechanismu směnných kurzů ERM-2. Kritéria by podle odhadů odborníků měla země plnit i v dalších letech. „Jsem ale přesvědčena o tom, že stanovení data v tomto kabinetu nepadne. Nemáme dořešený problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,“ upozornila.
Národní rozpočtová rada v červnu uvedla, že české veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Například dluh veřejných financí by podle zprávy dosáhl především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu. To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v úterý zopakoval, že přijetí eura je především politickým rozhodnutím.
Proti přijetí eura se dlouhodobě staví česká veřejnost. Od roku 2008 převažuje poměr odpůrců. Letos se podle CVVM vyslovilo proti euru 70 procent Čechů. Počet příznivců přijetí eura se drží na 20 procentech.
Ministerstvo i ČNB jsou proti stanovení data
Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.
Guvernér ČNB to v lednovém Interview ČT24 zdůvodnil dvěma hlavními důvody. Stále existuje poměrně velký odstup mezi ekonomickou úrovní Česka a jádra eurozóny, přestože se české přibližování vyvíjí správným směrem. V této souvislosti zmínil, že od doby krize se vnitřní rozdíly mezi zeměmi eurozóny zvyšují namísto toho, aby se snižovaly. Uvedl příklad Portugalska vůči Lucembursku. „Dokonce je dnes vysvětleno, proč se to těžko může dít. Protože přizpůsobovací mechanismy se omezily, protože není možnost kurzového přizpůsobení pro ty slabší země,“ uvedl Rusnok.
Druhý důvod je podle něj institucionální. Eurozóna se výrazně změnila od doby, kdy jsme „hlasovali v referendu, že se staneme součástí“ (referendum v roce 2003 rozhodlo o tom, že Česko vstoupí v květnu 2004 do Evropské unie, součástí vstupu byl tehdy i časově blíže neurčený závazek přijmout euro).
Rusnok připomněl, že eurozóna je nyní úplně jiná, jednak co do počtu členů, jednak co se týče různých závazků, které na sebe vzala při záchraně některých ekonomik.