Petice požaduje šetrnější přístup zemědělců ke krajině. Ti odmítají být v roli hlavních viníků

60 minut
Devadesátka ČT24: Zemědělství šetrné ke krajině
Zdroj: ČT24

Petici s 56 602 podpisy předali v pátek zástupci České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi (za ČSSD). Chtějí, aby resort usiloval o šetrnější zemědělské postupy vůči krajině. Tomuto tématu se věnoval i pořad Devadesátka ČT24. V něm se zásadně neshodl přírodovědec se zástupcem zemědělců.

Přírodovědec a vysokoškolský pedagog Jakub Hruška (TOP 09), který petici také podepsal,  poukazoval například na ubývání ptáků či hmyzu, kteří musí existovat aspoň v minimálních počtech, aby se byli schopni množit. 

Upozornil, že u některých ptáků jsme už za touto hranicí. To znamená, že jsou funkčně vyhynulí, i když stále existují. Zmínil chocholouše či některé druhy sov.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha uznal, že v krajině probíhají negativní změny  klimatu či pokles biodiverzity. „Ale říkáme, že situace je mnohem složitější. Ukazuje se stále jen na zemědělství, ale proč se nebavíme o zvýšení automobilové či letecké dopravy, o světelném a hlukovém smogu, o enormních úbytcích zemědělské půdy,“ řekl. 

Odmítl proto zjednodušený pohled petice. Domnívá se navíc, že její autoři toho o zemědělské politice moc nevědí. Zmínil požadavek na 10 procent ploch bez chemických prostředků, přitom v Česku je 14 procent ploch v režimu ekologického zemědělství. Tedy například bez použití pesticidů. 

Hruška oponoval, že 14 procent jsou horské oblasti, kde je velmi snadné splnit požadavky.  „Ale chybí, aby se ekologicky hospodařilo na orné půdě,“ míní. 

Kdo za to může?

Pýcha také uvedl, že platby na plochu jsou už dnes podmíněny plněním zásad správné zemědělské praxe, ve kterých je například zachování trvalých zemědělských porostů, zřízení pásů podél vodních toků či ochrana mokřadů a rašelinišť. „Není pravda, že zemědělci za přímé platby nemusí nic dělat. Plní tato pravidla a jsou kontrolováni,“ upozornil Pýcha. 

Hruška měl jiný názor. „Vyjmenoval jste, co už dnes chudák zemědělec musí, a přesto se biodiverzita a stav zemědělské krajiny neustále zhoršuje,“ řekl. Z toho odvodil, že opatření nefungují a jsou do určité míry formální nebo nedostatečné. 

Tomu Pýcha oponoval. „Kolega říká, opatření nefungují, mohou za to zemědělci. Ale my 14 let zpřísňujeme (své postupy), omezujeme pesticidy.“ Argumentoval, že situace se zhoršuje všude v Evropě, možná jde tedy o vliv jiných aspektů, které dnes ještě neznáme nebo nedokážeme dobře popsat. 

Zemědělství versus ptáci

Zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník v další části Devadesátky řekl, že způsob hospodaření s půdou je hlavním viníkem úbytku biodiverzity. Faktorů podle něho sice působí více, ale „řada studií potvrzuje, že  intenzifikace zemědělství je klíčovým faktorem pro ubývání ptáků“. 

Zdůraznil, že pestrost prostředí je velmi důležitá. „Obecně, čím je krajina pestřejší, tím je pestřejší paleta ptactva schopná se uživit.“ 

Politici proti administrativní náročnosti

Řeč přišla také na společnou zemědělskou politiku Evropské unie. Místopředseda zemědělského výboru sněmovny Radek Holomčík (Piráti) by od ní chtěl, aby byla šetrnější ke krajině, má ale obavy z přístupu České republiky. „Část lobby tlačí na zastavení věcí, aby se toho změnilo co nejméně. Ta lobby má zatím navrch,“ domnívá se. Podtrhl také nezbytnost zjednodušit pro zemědělce administrativní náročnost. 

Bývalému ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) chybí v už výše zmíněné petici apel na vlastníky půdy, protože její většina nepatří zemědělcům. Uvedl také, že během tří let debat o společné zemědělské politice se mluví i o stropu maximálně 20 hektarů pro jednu plodinu. 

Dodal také, že lidé nechtějí jít pracovat do zemědělství, protože obor je velmi náročný, navíc vysoce regulovaný, s náročnou administrativou, odpovědností a sankcemi. 

Holomčík vidí snížení administativy jako základní podmínku, aby zemědělci byli krajinotvornými činiteli s pozitivním dopadem. „Řada regulací je (dnes) postavena na hlavu,“ uvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trhy se propadají po oznámení amerických cel

Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Podle analytiků cla zřejmě zpomalí růst tuzemské ekonomiky.
11:30Aktualizovánopřed 6 mminutami

Cla nemůžeme přejít mlčením, řekl Fiala. Havlíček radí jednat s rozvahou

Na cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem reagují i čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je Praha nemůže přejít mlčením. Evropa je podle něj připravena s USA jednat. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček uvedl, že ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. Podle něj nepomůže ukřivděnost ani ukvapenost v odvetných krocích.
14:47Aktualizovánopřed 38 mminutami

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent.
05:46Aktualizovánopřed 49 mminutami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
14:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obviňuje státy z vysokých cel vůči USA, data WTO ale ukazují jiné údaje

Americký prezident Donald Trump ve středu představil cla namířená na zboží z celého světa. Výši tarifů přitom zdůvodňoval údajnými vysokými cly, kterým má čelit americké zboží. Tento výpočet ale vyvolal řadu otázek. Grafika v tomto článku nabízí přehledné porovnání výše nově oznámených cel ze strany USA, údajné tarify na vývoz z USA podle výpočtu Bílého domu a pak výše cel, které USA mají čelit v jednotlivých zemích podle dat Světové obchodní organizace (WTO).
před 1 hhodinou

OPEC+ urychlí těžbu ropy, cena prudce klesá

Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvýšení těžby ropy. Od května skupina zvýší těžbu o 411 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel. Původně se přitom podle Reuters čekalo, že skupina těžbu zvýší jen o 135 tisíc barelů denně. Po oznámení výrazně zrychlil pokles cen ropy na světových trzích.
14:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump oznámil vysoká cla na dovoz z řady zemí

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Tesle klesl odbyt o více, než se čekalo

Americké automobilce Tesla, kterou vede miliardář Elon Musk, v prvním čtvrtletí klesl odbyt o třináct procent na 336 681 vozů, oznámila ve středu firma. Propad je výraznější, než se čekalo. Vedle slabšího zájmu o nabízené elektromobily se na tom podle analytiků mohly podepsat i výzvy k bojkotu kvůli Muskově působení v administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
včera v 16:57
Načítání...