Petice požaduje šetrnější přístup zemědělců ke krajině. Ti odmítají být v roli hlavních viníků

60 minut
Devadesátka ČT24: Zemědělství šetrné ke krajině
Zdroj: ČT24

Petici s 56 602 podpisy předali v pátek zástupci České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi (za ČSSD). Chtějí, aby resort usiloval o šetrnější zemědělské postupy vůči krajině. Tomuto tématu se věnoval i pořad Devadesátka ČT24. V něm se zásadně neshodl přírodovědec se zástupcem zemědělců.

Přírodovědec a vysokoškolský pedagog Jakub Hruška (TOP 09), který petici také podepsal,  poukazoval například na ubývání ptáků či hmyzu, kteří musí existovat aspoň v minimálních počtech, aby se byli schopni množit. 

Upozornil, že u některých ptáků jsme už za touto hranicí. To znamená, že jsou funkčně vyhynulí, i když stále existují. Zmínil chocholouše či některé druhy sov.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha uznal, že v krajině probíhají negativní změny  klimatu či pokles biodiverzity. „Ale říkáme, že situace je mnohem složitější. Ukazuje se stále jen na zemědělství, ale proč se nebavíme o zvýšení automobilové či letecké dopravy, o světelném a hlukovém smogu, o enormních úbytcích zemědělské půdy,“ řekl. 

Odmítl proto zjednodušený pohled petice. Domnívá se navíc, že její autoři toho o zemědělské politice moc nevědí. Zmínil požadavek na 10 procent ploch bez chemických prostředků, přitom v Česku je 14 procent ploch v režimu ekologického zemědělství. Tedy například bez použití pesticidů. 

Hruška oponoval, že 14 procent jsou horské oblasti, kde je velmi snadné splnit požadavky.  „Ale chybí, aby se ekologicky hospodařilo na orné půdě,“ míní. 

Kdo za to může?

Pýcha také uvedl, že platby na plochu jsou už dnes podmíněny plněním zásad správné zemědělské praxe, ve kterých je například zachování trvalých zemědělských porostů, zřízení pásů podél vodních toků či ochrana mokřadů a rašelinišť. „Není pravda, že zemědělci za přímé platby nemusí nic dělat. Plní tato pravidla a jsou kontrolováni,“ upozornil Pýcha. 

Hruška měl jiný názor. „Vyjmenoval jste, co už dnes chudák zemědělec musí, a přesto se biodiverzita a stav zemědělské krajiny neustále zhoršuje,“ řekl. Z toho odvodil, že opatření nefungují a jsou do určité míry formální nebo nedostatečné. 

Tomu Pýcha oponoval. „Kolega říká, opatření nefungují, mohou za to zemědělci. Ale my 14 let zpřísňujeme (své postupy), omezujeme pesticidy.“ Argumentoval, že situace se zhoršuje všude v Evropě, možná jde tedy o vliv jiných aspektů, které dnes ještě neznáme nebo nedokážeme dobře popsat. 

Zemědělství versus ptáci

Zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník v další části Devadesátky řekl, že způsob hospodaření s půdou je hlavním viníkem úbytku biodiverzity. Faktorů podle něho sice působí více, ale „řada studií potvrzuje, že  intenzifikace zemědělství je klíčovým faktorem pro ubývání ptáků“. 

Zdůraznil, že pestrost prostředí je velmi důležitá. „Obecně, čím je krajina pestřejší, tím je pestřejší paleta ptactva schopná se uživit.“ 

Politici proti administrativní náročnosti

Řeč přišla také na společnou zemědělskou politiku Evropské unie. Místopředseda zemědělského výboru sněmovny Radek Holomčík (Piráti) by od ní chtěl, aby byla šetrnější ke krajině, má ale obavy z přístupu České republiky. „Část lobby tlačí na zastavení věcí, aby se toho změnilo co nejméně. Ta lobby má zatím navrch,“ domnívá se. Podtrhl také nezbytnost zjednodušit pro zemědělce administrativní náročnost. 

Bývalému ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) chybí v už výše zmíněné petici apel na vlastníky půdy, protože její většina nepatří zemědělcům. Uvedl také, že během tří let debat o společné zemědělské politice se mluví i o stropu maximálně 20 hektarů pro jednu plodinu. 

Dodal také, že lidé nechtějí jít pracovat do zemědělství, protože obor je velmi náročný, navíc vysoce regulovaný, s náročnou administrativou, odpovědností a sankcemi. 

Holomčík vidí snížení administativy jako základní podmínku, aby zemědělci byli krajinotvornými činiteli s pozitivním dopadem. „Řada regulací je (dnes) postavena na hlavu,“ uvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 9 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
včera v 14:43

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
včera v 09:12

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025
Načítání...