Petici s 56 602 podpisy předali v pátek zástupci České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi (za ČSSD). Chtějí, aby resort usiloval o šetrnější zemědělské postupy vůči krajině. Tomuto tématu se věnoval i pořad Devadesátka ČT24. V něm se zásadně neshodl přírodovědec se zástupcem zemědělců.
Petice požaduje šetrnější přístup zemědělců ke krajině. Ti odmítají být v roli hlavních viníků
Přírodovědec a vysokoškolský pedagog Jakub Hruška (TOP 09), který petici také podepsal, poukazoval například na ubývání ptáků či hmyzu, kteří musí existovat aspoň v minimálních počtech, aby se byli schopni množit.
Upozornil, že u některých ptáků jsme už za touto hranicí. To znamená, že jsou funkčně vyhynulí, i když stále existují. Zmínil chocholouše či některé druhy sov.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha uznal, že v krajině probíhají negativní změny klimatu či pokles biodiverzity. „Ale říkáme, že situace je mnohem složitější. Ukazuje se stále jen na zemědělství, ale proč se nebavíme o zvýšení automobilové či letecké dopravy, o světelném a hlukovém smogu, o enormních úbytcích zemědělské půdy,“ řekl.
Odmítl proto zjednodušený pohled petice. Domnívá se navíc, že její autoři toho o zemědělské politice moc nevědí. Zmínil požadavek na 10 procent ploch bez chemických prostředků, přitom v Česku je 14 procent ploch v režimu ekologického zemědělství. Tedy například bez použití pesticidů.
Hruška oponoval, že 14 procent jsou horské oblasti, kde je velmi snadné splnit požadavky. „Ale chybí, aby se ekologicky hospodařilo na orné půdě,“ míní.
Kdo za to může?
Pýcha také uvedl, že platby na plochu jsou už dnes podmíněny plněním zásad správné zemědělské praxe, ve kterých je například zachování trvalých zemědělských porostů, zřízení pásů podél vodních toků či ochrana mokřadů a rašelinišť. „Není pravda, že zemědělci za přímé platby nemusí nic dělat. Plní tato pravidla a jsou kontrolováni,“ upozornil Pýcha.
Hruška měl jiný názor. „Vyjmenoval jste, co už dnes chudák zemědělec musí, a přesto se biodiverzita a stav zemědělské krajiny neustále zhoršuje,“ řekl. Z toho odvodil, že opatření nefungují a jsou do určité míry formální nebo nedostatečné.
Tomu Pýcha oponoval. „Kolega říká, opatření nefungují, mohou za to zemědělci. Ale my 14 let zpřísňujeme (své postupy), omezujeme pesticidy.“ Argumentoval, že situace se zhoršuje všude v Evropě, možná jde tedy o vliv jiných aspektů, které dnes ještě neznáme nebo nedokážeme dobře popsat.
Zemědělství versus ptáci
Zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník v další části Devadesátky řekl, že způsob hospodaření s půdou je hlavním viníkem úbytku biodiverzity. Faktorů podle něho sice působí více, ale „řada studií potvrzuje, že intenzifikace zemědělství je klíčovým faktorem pro ubývání ptáků“.
Zdůraznil, že pestrost prostředí je velmi důležitá. „Obecně, čím je krajina pestřejší, tím je pestřejší paleta ptactva schopná se uživit.“
Politici proti administrativní náročnosti
Řeč přišla také na společnou zemědělskou politiku Evropské unie. Místopředseda zemědělského výboru sněmovny Radek Holomčík (Piráti) by od ní chtěl, aby byla šetrnější ke krajině, má ale obavy z přístupu České republiky. „Část lobby tlačí na zastavení věcí, aby se toho změnilo co nejméně. Ta lobby má zatím navrch,“ domnívá se. Podtrhl také nezbytnost zjednodušit pro zemědělce administrativní náročnost.
Bývalému ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) chybí v už výše zmíněné petici apel na vlastníky půdy, protože její většina nepatří zemědělcům. Uvedl také, že během tří let debat o společné zemědělské politice se mluví i o stropu maximálně 20 hektarů pro jednu plodinu.
Dodal také, že lidé nechtějí jít pracovat do zemědělství, protože obor je velmi náročný, navíc vysoce regulovaný, s náročnou administrativou, odpovědností a sankcemi.
Holomčík vidí snížení administativy jako základní podmínku, aby zemědělci byli krajinotvornými činiteli s pozitivním dopadem. „Řada regulací je (dnes) postavena na hlavu,“ uvažuje.