Česku krize zdaleka nehrozí, jediný problém je nepříjemný růst cen bytů a domů, míní Mejstřík

Nahrávám video

Hned tři instituce najednou, Evropská komise, ČNB i resort financí, předpovídají české ekonomice hubenější časy. Banka předvídá růst o 2,4 %, Komise o 0,2 méně a ministerstvo je nejpesimističtější. Nicméně podle profesora ekonomie Institutu ekonomických studií FSV UK Karla Mejstříka je do krize ještě daleko. Jak uvedl ve čtvrtečních Událostech, komentářích, česká ekonomika pořád roste, i když pomaleji, přičemž stále dosahuje lepších výsledků než řada jiných zemí.

Na domácí scéně roste napětí, že by se Česko mělo připravit na další ochlazení ekonomiky, ne-li krizi. S tím však Mejstřík nesouhlasí.

„Krize ještě je daleko. Samozřejmě v tuto chvíli česká ekonomika žije z takzvané domácí spotřeby. Má ale poměrně velkou rezervu v tom, že jsme vypotřebovali spoustu evropských fondů, můžeme stavět tak, jak si mnozí představují. A pokud se nám budou uvolňovat pracovní síly z průmyslu, tak mohou s radostí přicházet právě do těch sektorů, které poptávají, jako je například právě stavebnictví, kde ubylo v minulých desetiletí nějakých 40 tisíc zaměstnanců. Takže já si myslím, že je tady ještě rezerva pro další růst a jde jenom o dobré načasování,“ míní Mejstřík.

Poukazuje na to, že pokud česká ekonomika roste rychleji než například evropská nebo americká a dosahuje 2,4 nebo 2,5 procenta, tak to je velmi slušný výsledek. „A pokud je to výsledek udržitelný, tak určitě to je lepší výsledek, než má řada jiných zemí. Když se podíváte jenom na jih Evropy, jako je Řecko, Itálie, tak to jsou země, které třeba 15, 20 let vůbec nerostly,“ upozorňuje.

Pravdou sice podle něho je, že česká ekonomika je silně navázaná na německou, která zpomalila, nicméně současně vykazuje německá ekonomika přebytek státního rozpočtu. „Pokud by byla ochotna přidat takzvaným fiskálním impulzem, tak si umím představit, že i německá ekonomika se zase daleko více rozjede,“ říká Mejstřík.

Komentoval také situaci ohledně obchodních válek, kde jsme podle něj svědky zajímavého jevu. „Sice se na jedné straně cosi ochlazuje, ale na straně druhé stačí pár tweetů pana prezidenta Trumpa o tom, že dojde k zásadnímu rozhodnutí a že on opustí některé ze svých hrozeb, a v tu chvíli se podíváte a burzy jsou navzdory ekonomickým výsledkům, které jsou nic moc, tak vysoko, jako ještě nebyly,“ upozorňuje.

Ovšem i z Mezinárodního měnového fondu zní, že by si Evropa měla připravit nouzové plány pro případ silného útlumu ekonomiky. V případě České republiky tuto roli může podle Mejstříka plnit už jen to, že má nízké fiskální zadlužení. Což znamená, že potenciální rezervou jsou fiskální impulzy, které může použít, když má navíc i nevyužité evropské zdroje.

„Netvrdím, že jsem optimista, ale myslím, že jsem přiměřeně realista, tudíž očekávání těch dvou procent růstu české ekonomiky se mi zdají docela realistická. A jediné, co je v Česku problematické, je skutečně nepříjemný nárůst cen bytů a domů. Tam shledávám naše chyby, a proto se podílím na rekodifikaci stavebního řízení, abychom to konečně po sobě uklidili,“ dodává Mejstřík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 6 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.