ArcelorMittal prodal ostravskou huť, aby mohl převzít italskou Ilvu. Z obchodu teď sešlo

Společnost ArcelorMittal, která je největším světovým producentem oceli, odstupuje od převzetí italské ocelárny Ilva. Firma se tak rozhodla proto, že jí italská vláda odebrala dříve dohodnuté záruky imunity před trestním stíháním v souvislosti se znečištěním způsobeným továrnou firmy. ArcelorMittal přitom kvůli převzetí ocelárny Ilva prodal huť v Ostravě společnosti Liberty Steel.

Rozhodnutí je ranou pro vládní koalici, která doufala, že se jí podaří ocelárenského giganta přemluvit, aby od smlouvy neodstupoval. Vyvolává také otázky ohledně spolehlivosti Itálie jako partnera pro zahraniční investice.

ArcelorMittal se na koupi společnosti Ilva dohodl loni. Podnik sídlí v jihoitalském městě Taranto, jedná se o region s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v zemi. Ocelárna má zhruba osm tisíc zaměstnanců a je největším producentem oceli v Evropě.

Slibovaná právní ochrana by poskytla manažerům společnosti ArcelorMittal imunitu před stíháním souvisejícím s plánem čištění ocelárny. Vládnoucí Hnutí pěti hvězd (M5S) však bylo proti imunitě s tím, že by to bylo nepoctivé vůči místním obyvatelům, kteří mohou mít kvůli znečištění zdravotní problémy. 

Bez záruky žádná investice

Vláda zatím oznámení společnosti ArcelorMittal nekomentovala. Podle zdrojů se ministr průmyslu Stefano Patuanelli setkal s ministrem pro záležitosti jihu Giuseppem Provenzanem, aby zhodnotili možnosti obnovení imunity.

ArcelorMittal slíbil, že bude investovat stovky milionů eur do zlepšení ochrany životního prostředí v závodě. Podmiňoval to však zárukami, že nebude čelit žalobám místních obyvatel nebo zaměstnanců kvůli negativním dopadům na zdraví.

„Italský parlament zrušil právní ochranu nutnou k tomu, aby firma mohla realizovat svůj plán v oblasti ochrany životního prostředí bez rizika trestní odpovědnosti, čímž odůvodňuje oznámení o odstoupení od smlouvy,“ uvedla společnost. Agentura Reuters informovala, že oznámení vstupuje v platnost do třiceti dnů.

EK: Prodejte podnik v Ostravě

V roce 2012 byli dřívější majitelé ocelárny obviněni, že v oblasti způsobili ekologické a zdravotní problémy. O tři roky později firma skončila pod zvláštní správou, a nakonec ji loni koupil ArcelorMittal. Podmínkou Evropské komise pro schválení dohody však bylo, že ArcelorMittal prodá ostravskou huť a ocelářské podniky v Rumunsku, Makedonii, Itálii, Lucembursku a Belgii.

Ostravskou huť získala společnost Liberty Steel. Prodej byl dokončen letos v létě a podnik v Ostravě změnil název na Liberty Ostrava.

Na začátku letošního roku Evropský soud pro lidská práva (ECHR) odsoudil Itálii za to, že své občany neochránila před znečištěním z ocelárny Ilva. Podnik je údajně odpovědný za stovky úmrtí na rakovinu a řadu dalších zdravotních problémů. Soud ve Štrasburku tehdy rozhodl, že italský stát musí zaplatit odškodné pět tisíc eur (bezmála 130 tisíc korun) každému ze 161 lidí, kteří se obrátili na soud.

Před devíti lety vydala radnice v Tarantu nařízení, že si děti nesmějí kvůli znečištění půdy hrát venku. Dokonce i sbor místních lékařů veřejně doporučil, aby se děti po každé cestě ven sprchovaly.

Symbolem boje proti znečištění v Tarantu se stal chlapec Lorenzo Zaratta. Ve třech měsících mu lékaři diagnostikovali nádor na mozku. Operaci sice přežil, ale nakonec na nádor zemřel v roce 2014 ve věku pěti let. V mozku měl stopy železa, oceli, hliníku, zinku a silikonu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 7 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 21 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
12. 12. 2025

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
12. 12. 2025

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
12. 12. 2025

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...