Dánsko souhlasí se stavbou plynovodu Nord Stream 2

Dánsko i přes námitky Spojených států schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Informovala o tom agentura AP, která uvedla, že souhlas vydal dánský energetický úřad spadající pod ministerstvo energetiky.

Mluvčí projektu Nord Stream 2 Steffen Ebert sdělil, že ruský plyn by mohl začít potrubím proudit do konce roku. Ruský prezident Vladimir Putin rozhodnutí Dánska přivítal a řekl, že vychází vstříc evropským zájmům. Podle německé vlády musí mít ale budoucnost i tranzit plynu přes Ukrajinu.

Dánský energetický úřad rozhodoval o několika alternativách trasy plynovodu. Nakonec dal přednost trase jihovýchodně od ostrova Bornholm, která je asi o osm kilometrů delší než ta, kterou si přála ruská společnost Gazprom. „Tvrdě pracujeme na tom, abychom projekt dokončili v následujících měsících,“ uvedl Ebert.

Ruský prezident Putin během dnešní návštěvy Maďarska rozhodnutí dánského úřadu přivítal a uvedl, že je v souladu s evropskými zájmy. Po setkání s premiérem Viktorem Orbánem také uvedl, že má Budapešť zájem se příští rok připojit k plynovodu TurkStream, který je další součástí plánů Kremlu, jak při zásobování Evropy plynem obejít Ukrajinu.

Dánský souhlas se týká úseku dlouhého 147 kilometrů, jehož výstavba v nadcházejících týdnech začne. Podle agentury Reuters tak padla poslední vážnější překážka projektu, který rozděluje i země Evropské unie.

Budovaný plynovod Nord Stream 2 obejde země, přes které byla dosud do západní Evropy transportována velká část ruského plynu. Plynovod se nelíbí především Ukrajině a Polsku, ale i některým dalším zemím. Hlasitým odpůrcem projektu jsou i Spojené státy, které upozorňují na zvyšující se závislost na ruských energetických dodávkách.

Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.

Zahájení provozu plynovodu se kvůli průtahům při získávání potřebných povolení očekává v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 53 mminutami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...