Dánsko souhlasí se stavbou plynovodu Nord Stream 2

Dánsko i přes námitky Spojených států schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Informovala o tom agentura AP, která uvedla, že souhlas vydal dánský energetický úřad spadající pod ministerstvo energetiky.

Mluvčí projektu Nord Stream 2 Steffen Ebert sdělil, že ruský plyn by mohl začít potrubím proudit do konce roku. Ruský prezident Vladimir Putin rozhodnutí Dánska přivítal a řekl, že vychází vstříc evropským zájmům. Podle německé vlády musí mít ale budoucnost i tranzit plynu přes Ukrajinu.

Dánský energetický úřad rozhodoval o několika alternativách trasy plynovodu. Nakonec dal přednost trase jihovýchodně od ostrova Bornholm, která je asi o osm kilometrů delší než ta, kterou si přála ruská společnost Gazprom. „Tvrdě pracujeme na tom, abychom projekt dokončili v následujících měsících,“ uvedl Ebert.

Ruský prezident Putin během dnešní návštěvy Maďarska rozhodnutí dánského úřadu přivítal a uvedl, že je v souladu s evropskými zájmy. Po setkání s premiérem Viktorem Orbánem také uvedl, že má Budapešť zájem se příští rok připojit k plynovodu TurkStream, který je další součástí plánů Kremlu, jak při zásobování Evropy plynem obejít Ukrajinu.

Dánský souhlas se týká úseku dlouhého 147 kilometrů, jehož výstavba v nadcházejících týdnech začne. Podle agentury Reuters tak padla poslední vážnější překážka projektu, který rozděluje i země Evropské unie.

Budovaný plynovod Nord Stream 2 obejde země, přes které byla dosud do západní Evropy transportována velká část ruského plynu. Plynovod se nelíbí především Ukrajině a Polsku, ale i některým dalším zemím. Hlasitým odpůrcem projektu jsou i Spojené státy, které upozorňují na zvyšující se závislost na ruských energetických dodávkách.

Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.

Zahájení provozu plynovodu se kvůli průtahům při získávání potřebných povolení očekává v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
před 10 hhodinami

Ceny nemovitostí loni vzrostly průměrně o dvanáct procent

Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v celorepublikovém průměru meziročně o dvanáct procent, nájemní bydlení v některých regionech až o deset procent. Aktivitu na realitním trhu táhne Praha, u starší zástavby i Ústecký kraj. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Výbor doporučil sněmovně schválit rozpočet, opoziční úpravy nepodpořil

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 16 hhodinami

Americký přepravní gigant žádá po zrušení Trumpových cel „plnou refundaci“

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.
24. 2. 2026

Nejistota ohledně Trumpových cel dopadá i na české firmy

Spojené státy přestanou v úterý vybírat cla, která koncem minulého týdne zrušil americký Nejvyšší soud. Ten je označil za nezákonná. Místo toho ale mají začít platit nová cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na základě jiné právní úpravy v reakci na rozhodnutí soudu. Nepřehledná celní politika dopadá i na české firmy.
24. 2. 2026

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Za protispotřebitelské praktiky rozdal loni ERÚ rekordní pokuty

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil vloni obchodníkům za praktiky, které poškozují spotřebitele, pokuty za 18,5 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu. Za poslední dva roky se objem pokut více než zdvojnásobil. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta šest milionů korun pro společnost Elgas Energy. Roste i počet případů takzvaných energošmejdů, informoval v pondělí ERÚ.
23. 2. 2026
Načítání...