Vláda slibovala rychlý internet, silnice a byty pro mladé, v rozpočtu ale chybí, kritizuje Kovářová (STAN)

86 minut
Diskuze o rozpočtu na rok 2020
Zdroj: ČT24

Zatímco poslanci převahou hlasů koaličního hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM schválili první čtení rozpočtu pro rok 2020, na hlasech kritiků to neubralo. Podle nich je hlavní problém ve vysokých mandatorních výdajích a v absenci reforem důchodového nebo zdravotnického systému.

Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Pro byla i předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Rozpočet má koncepci, ve které se projevují priority současné vlády a jejího programového prohlášení, projevují se priority v sociální oblasti, které jsou shodné s naším programem. Proto jej můžeme podpořit,“ obhajovala Vostrá hlasování komunistů pro rozpočet ve středu večer v pořadu Byznys ČT24.

Podle Věry Kovářové, členky rozpočtového výboru a místopředsedkyně hnutí STAN, ale vláda zapomíná na své sliby. „Souhlasíme, aby se zvýšily výdaje v sociálních službách, kde je jejich potřeba silná a hrozí jejich nedostatek krizí,“ uvedla.

„V programovém prohlášení jsou ale jmenovány i priority, například že vláda zavede všude vysokorychlostní internet, bude stavět obchvaty, silnice, budovat sociální byty, byty pro mladé, pro seniory. A bohužel v návrhu státního rozpočtu o tom není ani zmínka,“ připomněla Kovářová s tím, že vláda ve svém programovém prohlášení také říká, že provede důchodovou reformu.

8 minut
Události: Sněmovna projednala základní parametry státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

„Vláda nejprve navrhne deficitní rozpočet, na konci roku s úspěchem prohlásí, že má rozpočet vyrovnaný, ale je to především proto, že nedokáže investovat a naplánované investice realizovat, a to je velká chyba,“ dodala Kovářová.

„Rozdílný výsledek, co se týká státních rozpočtů, to znamená i do plusu, není jen neuskutečněnými investicemi, ale také i těžko předvídatelnými příjmy z Evropské unie,“ reagovala Vostrá.

„Je vždycky jednoduché říkat, investic by mělo být více, otázka je, jaká je možnost realizovat projekty, zda ty projekty vůbec jsou,“ dodala komunistická předsedkyně rozpočtového výboru. Podle ní je rozpočet sociálně zaměřený.

„To, co v rozpočtu a v práci vlády chybí, je, jakým způsobem budou důchody v budoucnu zajišťovány,“ nelíbí se Kovářové.

28 minut
Události, komentáře: Zbyněk Stanjura a Karel Havlíček o rozpočtu
Zdroj: ČT24

Slibujeme dalším ročníkům, že se o ně v důchodu postaráme

Povinné, takzvaní mandatorní výdaje, tvoří víc než polovinu státního rozpočtu. Jde o důchody, sociální dávky, ale také třeba příspěvky politickým stranám. Konkrétně právě na důchody, tradičně největší výdajovou položku, má jít 507 miliard, to je o 35 miliard víc než vloni.

„Dluh a deficit, to je špička ledovce, která je vidět, pak existuje takzvaný implicitní dluh, to je dluh, který sice není vidět, ale každý rok vzniká. Například pokud nereformujeme důchodový ani zdravotnický systém, tak každý rok slibujete dalšímu jednomu ročníku pracujících, že se o ně v důchodu postaráte, ale podle současných prognóz víme, že na ně peníze nebudou. A budeme si muset na ně půjčit, až oni si o ně za nějakých třicet, čtyřicet let řeknou,“ uvedl v ČT24 Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank.

„Rozpočet roste do výše rychleji, než roste HDP, jinými slovy, stát se zvětšuje, k čemuž nemá v současné době důvod,“ řekl hlavní ekonom společnosti Roklen Dominik Stroukal. Na druhou stranu ale ocenil, že se rozpočet zaměřil na školství a učitele. „To je asi ta nejpozitivnější položka,“ dodal.

Já živím ministryni financí, ne ona mě

„Paní Vostrá, méně paní Kovářová, ekonomiku vyrábějí a dělají, přitom zcela zapadá, co státní rozpočet je. Úplně zaniklo to, že podnikatelé, lidé, kteří s nasazením vlastního života živí vlastní zaměstnance a na závěr své každoroční práce jsou zdaněni, což naplní ten takzvaný státní rozpočet. A pak si o nich vypráví politici a přivlastňují si zásluhy, které pro ně udělali,“ reagoval na slova političek zakladatel a majitel společnosti BEST Tomáš Březina.

„I když je špatná doba, ekonomiku táhnou firmy,“ dodal zakladatel firmy BEST. „Já jsem ten, kdo živí ministryni financí, ne ona mě, a ona dělá všechno pro to, abych to měl těžší a těžší,“ dodal.

„Dnes ekonomiku táhne spotřeba, to jsme nastartovali neúměrným zvýšením mezd, které neodpovídají produktivitě práce. A to si myslím, že je špatně,“ navázal na něj generální ředitel Koh-i-noor Vlastislav Bříza.

Podle Březiny se ale česká ekonomika a její rozpočet nemohou rovnat okolním, vyspělejším zemím. „Státní rozpočet je faktickým zrcadlem stavu a výkonnosti české ekonomiky. Stav české ekonomiky je poddimenzovaný, nesprávně se říká, že jsme na tom skvěle. Jsme na tom třikrát hůř v HDP na hlavu než Rakousko a sedmkrát hůře než Bavorsko. Nemůžeme mít proto zdravotnictví na té úrovni, jako Rakušané nebo Němci, protože ty zdroje na to nejsou,“ dodal Březina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 1 hhodinou

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
před 20 hhodinami

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025
Načítání...