Vláda slibovala rychlý internet, silnice a byty pro mladé, v rozpočtu ale chybí, kritizuje Kovářová (STAN)

86 minut
Diskuze o rozpočtu na rok 2020
Zdroj: ČT24

Zatímco poslanci převahou hlasů koaličního hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM schválili první čtení rozpočtu pro rok 2020, na hlasech kritiků to neubralo. Podle nich je hlavní problém ve vysokých mandatorních výdajích a v absenci reforem důchodového nebo zdravotnického systému.

Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Pro byla i předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Rozpočet má koncepci, ve které se projevují priority současné vlády a jejího programového prohlášení, projevují se priority v sociální oblasti, které jsou shodné s naším programem. Proto jej můžeme podpořit,“ obhajovala Vostrá hlasování komunistů pro rozpočet ve středu večer v pořadu Byznys ČT24.

Podle Věry Kovářové, členky rozpočtového výboru a místopředsedkyně hnutí STAN, ale vláda zapomíná na své sliby. „Souhlasíme, aby se zvýšily výdaje v sociálních službách, kde je jejich potřeba silná a hrozí jejich nedostatek krizí,“ uvedla.

„V programovém prohlášení jsou ale jmenovány i priority, například že vláda zavede všude vysokorychlostní internet, bude stavět obchvaty, silnice, budovat sociální byty, byty pro mladé, pro seniory. A bohužel v návrhu státního rozpočtu o tom není ani zmínka,“ připomněla Kovářová s tím, že vláda ve svém programovém prohlášení také říká, že provede důchodovou reformu.

8 minut
Události: Sněmovna projednala základní parametry státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

„Vláda nejprve navrhne deficitní rozpočet, na konci roku s úspěchem prohlásí, že má rozpočet vyrovnaný, ale je to především proto, že nedokáže investovat a naplánované investice realizovat, a to je velká chyba,“ dodala Kovářová.

„Rozdílný výsledek, co se týká státních rozpočtů, to znamená i do plusu, není jen neuskutečněnými investicemi, ale také i těžko předvídatelnými příjmy z Evropské unie,“ reagovala Vostrá.

„Je vždycky jednoduché říkat, investic by mělo být více, otázka je, jaká je možnost realizovat projekty, zda ty projekty vůbec jsou,“ dodala komunistická předsedkyně rozpočtového výboru. Podle ní je rozpočet sociálně zaměřený.

„To, co v rozpočtu a v práci vlády chybí, je, jakým způsobem budou důchody v budoucnu zajišťovány,“ nelíbí se Kovářové.

28 minut
Události, komentáře: Zbyněk Stanjura a Karel Havlíček o rozpočtu
Zdroj: ČT24

Slibujeme dalším ročníkům, že se o ně v důchodu postaráme

Povinné, takzvaní mandatorní výdaje, tvoří víc než polovinu státního rozpočtu. Jde o důchody, sociální dávky, ale také třeba příspěvky politickým stranám. Konkrétně právě na důchody, tradičně největší výdajovou položku, má jít 507 miliard, to je o 35 miliard víc než vloni.

„Dluh a deficit, to je špička ledovce, která je vidět, pak existuje takzvaný implicitní dluh, to je dluh, který sice není vidět, ale každý rok vzniká. Například pokud nereformujeme důchodový ani zdravotnický systém, tak každý rok slibujete dalšímu jednomu ročníku pracujících, že se o ně v důchodu postaráte, ale podle současných prognóz víme, že na ně peníze nebudou. A budeme si muset na ně půjčit, až oni si o ně za nějakých třicet, čtyřicet let řeknou,“ uvedl v ČT24 Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank.

„Rozpočet roste do výše rychleji, než roste HDP, jinými slovy, stát se zvětšuje, k čemuž nemá v současné době důvod,“ řekl hlavní ekonom společnosti Roklen Dominik Stroukal. Na druhou stranu ale ocenil, že se rozpočet zaměřil na školství a učitele. „To je asi ta nejpozitivnější položka,“ dodal.

Já živím ministryni financí, ne ona mě

„Paní Vostrá, méně paní Kovářová, ekonomiku vyrábějí a dělají, přitom zcela zapadá, co státní rozpočet je. Úplně zaniklo to, že podnikatelé, lidé, kteří s nasazením vlastního života živí vlastní zaměstnance a na závěr své každoroční práce jsou zdaněni, což naplní ten takzvaný státní rozpočet. A pak si o nich vypráví politici a přivlastňují si zásluhy, které pro ně udělali,“ reagoval na slova političek zakladatel a majitel společnosti BEST Tomáš Březina.

„I když je špatná doba, ekonomiku táhnou firmy,“ dodal zakladatel firmy BEST. „Já jsem ten, kdo živí ministryni financí, ne ona mě, a ona dělá všechno pro to, abych to měl těžší a těžší,“ dodal.

„Dnes ekonomiku táhne spotřeba, to jsme nastartovali neúměrným zvýšením mezd, které neodpovídají produktivitě práce. A to si myslím, že je špatně,“ navázal na něj generální ředitel Koh-i-noor Vlastislav Bříza.

Podle Březiny se ale česká ekonomika a její rozpočet nemohou rovnat okolním, vyspělejším zemím. „Státní rozpočet je faktickým zrcadlem stavu a výkonnosti české ekonomiky. Stav české ekonomiky je poddimenzovaný, nesprávně se říká, že jsme na tom skvěle. Jsme na tom třikrát hůř v HDP na hlavu než Rakousko a sedmkrát hůře než Bavorsko. Nemůžeme mít proto zdravotnictví na té úrovni, jako Rakušané nebo Němci, protože ty zdroje na to nejsou,“ dodal Březina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 14 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...