Francie i Evropská unie jsou připraveny odpovědět sankcemi na americká cla

Pokud Spojené státy v obchodním sporu kolem evropské společnosti Airbus odmítnou přijmout podanou ruku a zavedou cla, Francie a Evropská unie jsou připraveny odpovědět sankcemi. Řekl to francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Američané jsou oprávněni zavést na dovoz z Evropy cla podle verdiktu Světové obchodní organizace (WTO).

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters Autor: Regis Duvignau

Mluvčí francouzské vlády Sibeth Ndiayeová v rozhovoru s televizí BFMTV a rozhlasovou stanicí RMC uvedla, že Francie je připravena zavést odvetná opatření po konzultaci s EU.

„Už několik měsíců jsme Spojeným státům opakovaně říkali, že je lepší nalézt smírnější řešení než zahájit obchodní spor,“ prohlásila mluvčí. Neřekla však, jakých amerických produktů by se případná odveta mohla dotknout, protože podle ní je zatím EU pouze ve fázi ohrožení cly. Spojené státy se k zavedení cel teprve chystají.

WTO povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z EU v objemu 7,5 miliardy dolarů (176,5 miliardy korun) ročně. Je to kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Washington v reakci na to oznámil, že zavede cla deset procent na evropská letadla a 25 procent na některé potravinářské a další zboží, jako je francouzské víno, skotská a irská whisky nebo sýry.

Zemědělci ve Španělsku nechtějí být obětí obchodní války

Španělský zemědělský svaz COAG varoval, že případné zavedení cel by se dotklo španělských zemědělských produktů za jednu miliardu eur (25,8 miliardy korun). „Je zcela nespravedlivé a nepřiměřené, že venkov musí platit za obchodní válku s Evropskou unií, která nemá se španělským venkovem nic společného,“ prohlásil generální tajemním COAG Miguel Blanco.

Italský zemědělský svaz Coldiretti uvedl, že cla se dotknou vývozu italských zemědělských produktů zhruba za 500 milionů eur. Na italská vína a olivy se sice cla nevztahují, na seznamu jsou ale sýry, likéry a zpracované maso. Prezident svazu Coldiretti Ettore Prandini vyzval k jednání s USA na evropské i národní úrovni.

Hrozbu cel ve čtvrtek kritizoval také svaz skotské whisky, podle kterého by zavedení 25procentního cla poškodilo odvětví, pracovní místa a investice. Spojené státy jsou největším trhem pro skotskou whisky, loni se tam vyvezla skotská za více než jednu miliardu liber (28,9 miliardy korun).

Svaz upozornil, že přestože se spor týkal subvencí leteckého průmyslu, představuje whisky více než polovinu z celkové hodnoty britských produktů na americkém seznamu cel, uvedla agentura Reuters.

Mluvčí britského ministerstva obchodu současně uvedl, že Londýn bude u WTO usilovat o potvrzení, že plně vyhověl jejím požadavkům ohledně podpory Airbusu. Cla by se tak na Británii podle něj neměla vztahovat. 

Vítězství může být pro Trumpa jen dočasné

Vítězství ovšem může brzy Donaldu Trumpovi zhořknout, připomíná hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš – WTO by totiž měla brzy rozhodnout o protižalobě Bruselu na americký Boeing, kde verdikt s vysokou pravděpodobností bude podobný. „Jen rozhodnutí v kauze Airbus přišlo o něco dříve a to je možná trochu problém,“ míní Bureš. 

„WTO apeluje na obě strany, aby se nehledě na možnost uvalení cel dohodly smírně. To by však nesmělo rozhodnutí v kauze Airbus přijít o půl roku dříve než v kauze Boeing. Donald Trump, který je na domácí politické scéně pod tlakem, se teď bude verdikt WTO snažit prezentovat jako vítězství a šanci uvalit cla si těžko nechá ujít,“ říká Bureš. A Brusel už se nechal slyšet, že v takovém případě zkusí vymyslet protiopatření dříve, než padne rozhodnutí v kauze Boeing.

Navíc pokud začnou USA a EU obchodně válčit na poli dopravních letadel, roste výrazně pravděpodobnost, že jiskra přeskočí i jinde. „Donald Trump chce do začátku listopadu rozhodnout, zda uvalit cla na evropský automobilový průmysl, a po verdiktu WTO v kauze Airbus se trhy mají důvod bát i na této frontě,“ dodává Bureš.

Pro Česko je to signál, že USA se nezdráhají cly zatěžovat ani dovoz z EU, upozorňuje Kovanda

Pro Česko bude podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zavedení zmíněných cel jasnou známkou toho, že americká administrativa neváhá citelnými dodatečnými cly zatěžovat ani dovoz z EU, tedy ze zemí vojensky spojeneckých. „Česko by proto mělo znovu zvážit, zda je namístě zavedení digitální daně namířené proti převážně americkým technologickým gigantům, jako je Google, respektive jeho matka Alphabet, nebo Facebook. Washington může uvalit odvetné clo také na české zboží, které do USA hodně vyvážíme, například motory či pneumatiky,“ vysvětluje Kovanda.

Tuzemské firmy je tam vyvážejí v objemu takřka deseti miliard korun ročně. „Je třeba si tedy uvědomit, že pracovní místa v těchto českých podnicích jsou digitální daní potenciálně ohrožena, byť nepřímo,“ dodává.

Pokud Trump tedy zatíží cly právě i český dovoz do Spojených států, přijdou dané firmy o velmi důležité odbytiště, propadne se jim zisk a budou muset eventuálně propouštět, varoval Kovanda.

„Vyostření obchodního sporu USA a EU nadále zvětšuje překážky zahraničnímu obchodu, což je pro naši ekonomiku vždy špatná zpráva. Další zvyšování napětí si určitě vybere svou daň na evropské ekonomice, zejména na té německé, s dopadem na ČR,“ řekla mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. Cla podle ní postihnou například české vývozy do USA v zemědělském a potravinářském průmyslu.

Nové celní tarify se dotknou i dalších oborů jako například civilního letectví a strojírenství ČR se na exportu EU do USA podílí necelými 0,9 procenta, uvedl analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Pokud nová cla dopadla na ČR průměrně, budou činit asi 1,6 miliardy korun. „To je však absolutní strop, skutečnost bude mnohem menší. USA zacílila primárně na výrobky z hlavních viníků nelegálních dotací pro Airbus, tedy na Německo, Francii, Velkou Británii a Španělsko, ČR by se to mělo dotknout pouze ve zmenšené míře, primárně skrze subdodávky pro postižené firmy v těchto zemích,“ dodal.

Z celkového objemu českého exportu do USA, který činí necelých 100 miliard korun, drtivá většina zůstane cel ušetřena a přímé škody budou minimální, souhlasil analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Nelze ovšem vyloučit, že některé české firmy jsou zapojeny do výrobního řetězce v sektorech, které budou zasaženy v jiných evropských zemích. „Ani v tomto případě ovšem neočekáváme výraznější dopad, nešlo by ani o miliardy korun, tedy prakticky zanedbatelné částky. Pro Česko bude mnohem důležitější, aby tento spor nepřerostl v regulérní obchodní válku mezi USA a EU,“ podotkl.

Český export je významně závislý na zemích EU (85 procent). Ze zemí mimo EU jsou několik let nejvýznamnějším exportním partnerem USA, které jsou také jednou z nejdůležitějších exportních destinací z pohledu přidané hodnoty exportovaného zboží, upozornil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Dlouhodobě se v USA podle něj uplatňují především české proudové motory a turbovrtulové pohony, čerpadla, pneumatiky, léky a mikroskopy.