Trest za subvencování Airbusu. USA uvalí cla na letadla a další zboží z Evropy

Světová obchodní organizace (WTO) kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z Evropské unie, jehož roční dovoz do USA dosahuje 7,5 miliardy dolarů (zhruba 177 miliard korun). USA již uvedly - podle pracovníků Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR) - že v reakci na verdikt WTO zavedou 18. října odvetná cla 10 procent na evropská letadla a 25 procent na zemědělské a průmyslové zboží.

Cla budou uvalena 18. října, až vydá formální souhlas orgán WTO pro řešení sporů. Washington už vypracoval předběžný seznam zboží, na které by mohl clo uplatnit. Seznam zahrnuje kromě letecké techniky i například víno, kabelky nebo sýry, uvedla agentura Reuters.

Clo na letouny se nebude vztahovat na letecké díly, což výrobní provozy Airbusu v americké Alabamě ušetří vyšších nákladů. I společnost Boeing bude moci využívat bez zatížení vyšším clem evropské součástky při výrobě svých letadel, uvedl zástupce USTR.

Propad akcií v Evropě i v USA

Evropské akciové trhy kvůli obavám z obchodní války mezi USA a EU oslabily o téměř tři procenta, zažily tak nejhorší den v letošním roce. Akcie v USA kvůli obavám o ekonomiku zaznamenaly nejprudší pokles za téměř šest týdnů. Dow Jonesův index odepsal 1,86 procenta na 26 078,62 bodu.

Snaha Spojených států o uvalení cel na dovoz zboží z Evropské unie je krátkozraká, kontraproduktivní a poškodí obě strany. V reakci na středeční rozhodnutí WTO to uvedla Evropská komise. Podle Komise by se obě strany místo zavádění cel měly dohodnout. Pokud by Washington k výběru cel skutečně přistoupil, nemá EU jinou možnost než odpovědět stejným způsobem, uvedla Komise.

Spojené státy a Evropská unie se od roku 2004 u WTO navzájem obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce letadel finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

„Měli bychom se vyhnout tomu, že bychom na sebe vzájemně uvalovali cla. Způsobilo by to škodu našim ekonomikám, světovému obchodu a leteckému průmyslu,“ uvedla ještě před zveřejněním rozhodnutí WTO mluvčí Evropské komise. „Jsme připraveni spolupracovat (s USA) na spravedlivém a vyváženém řešení,“ dodala. 

Boeing versus Airbus

Akcie Airbusu ve středu odepsaly dvě procenta a uzavřely na čtyřměsíčním minimu. Americký konkurent Boeing uvedl, že Airbus by mohl zavedení cel odvrátit tím, že začne plnit požadavky WTO. „Evropa čelí clům, protože Airbus léta odmítá vyhovět rozhodnutím WTO,“ uvedl Boeing. „Dokonce ještě dnes by Airbus mohl cla zcela odvrátit, kdyby plně dostál svým závazkům. Doufáme, že to nakonec udělá,“ dodala americká firma. 

Airbus ve středu vyzval k rozhovorům, které by zmírnily obchodní napětí mezi USA a EU. „Pokud se Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) rozhodne uvalit cla na dovoz letadel a dílů pro letadla, vyvolá to nejistotu a potíže nejen v leteckém průmyslu, ale i v širší globální ekonomice,“ dodal Airbus. Jeho šéf Guillaume Faury varoval, že zavedení amerických cel by mělo negativní dopad na americké letecké společnosti a jejich zákazníky i na trh práce ve Spojených státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...