Trest za subvencování Airbusu. USA uvalí cla na letadla a další zboží z Evropy

Světová obchodní organizace (WTO) kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z Evropské unie, jehož roční dovoz do USA dosahuje 7,5 miliardy dolarů (zhruba 177 miliard korun). USA již uvedly - podle pracovníků Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR) - že v reakci na verdikt WTO zavedou 18. října odvetná cla 10 procent na evropská letadla a 25 procent na zemědělské a průmyslové zboží.

Cla budou uvalena 18. října, až vydá formální souhlas orgán WTO pro řešení sporů. Washington už vypracoval předběžný seznam zboží, na které by mohl clo uplatnit. Seznam zahrnuje kromě letecké techniky i například víno, kabelky nebo sýry, uvedla agentura Reuters.

Clo na letouny se nebude vztahovat na letecké díly, což výrobní provozy Airbusu v americké Alabamě ušetří vyšších nákladů. I společnost Boeing bude moci využívat bez zatížení vyšším clem evropské součástky při výrobě svých letadel, uvedl zástupce USTR.

Propad akcií v Evropě i v USA

Evropské akciové trhy kvůli obavám z obchodní války mezi USA a EU oslabily o téměř tři procenta, zažily tak nejhorší den v letošním roce. Akcie v USA kvůli obavám o ekonomiku zaznamenaly nejprudší pokles za téměř šest týdnů. Dow Jonesův index odepsal 1,86 procenta na 26 078,62 bodu.

Snaha Spojených států o uvalení cel na dovoz zboží z Evropské unie je krátkozraká, kontraproduktivní a poškodí obě strany. V reakci na středeční rozhodnutí WTO to uvedla Evropská komise. Podle Komise by se obě strany místo zavádění cel měly dohodnout. Pokud by Washington k výběru cel skutečně přistoupil, nemá EU jinou možnost než odpovědět stejným způsobem, uvedla Komise.

Spojené státy a Evropská unie se od roku 2004 u WTO navzájem obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce letadel finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

„Měli bychom se vyhnout tomu, že bychom na sebe vzájemně uvalovali cla. Způsobilo by to škodu našim ekonomikám, světovému obchodu a leteckému průmyslu,“ uvedla ještě před zveřejněním rozhodnutí WTO mluvčí Evropské komise. „Jsme připraveni spolupracovat (s USA) na spravedlivém a vyváženém řešení,“ dodala. 

Boeing versus Airbus

Akcie Airbusu ve středu odepsaly dvě procenta a uzavřely na čtyřměsíčním minimu. Americký konkurent Boeing uvedl, že Airbus by mohl zavedení cel odvrátit tím, že začne plnit požadavky WTO. „Evropa čelí clům, protože Airbus léta odmítá vyhovět rozhodnutím WTO,“ uvedl Boeing. „Dokonce ještě dnes by Airbus mohl cla zcela odvrátit, kdyby plně dostál svým závazkům. Doufáme, že to nakonec udělá,“ dodala americká firma. 

Airbus ve středu vyzval k rozhovorům, které by zmírnily obchodní napětí mezi USA a EU. „Pokud se Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) rozhodne uvalit cla na dovoz letadel a dílů pro letadla, vyvolá to nejistotu a potíže nejen v leteckém průmyslu, ale i v širší globální ekonomice,“ dodal Airbus. Jeho šéf Guillaume Faury varoval, že zavedení amerických cel by mělo negativní dopad na americké letecké společnosti a jejich zákazníky i na trh práce ve Spojených státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 20 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...