Papež: U all inclusive za devět tisíc letecky nečekejte starou whisky ani chardonnay. Zájezdy vybírejte pečlivě

Nahrávám video
Jak si Češi užívají dovolených
Zdroj: ČT24

Letní prázdniny jsou za polovinou a podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže už do zahraničí vyjelo dva miliony Čechů. Oblíbené jsou first i last minute zájezdy. „Tam je ale potřeba mít velkou míru tolerance. U all inclusive na last minute letecky za devět tisíc nečekejte dvanáct let starou whisky nebo chardonnay,“ upozornil v ranním Studiu 6 na ČT24.

Kolik lidí už vycestovalo letos s cestovními kancelářemi?
Do zahraničí odjely do této chvíle téměř dva miliony lidí. V domácím cestovním ruchu budeme mít statistiky až v září, protože tam hlavní sezona probíhá v červenci a srpnu.

I pro dovolenou v Česku lidé vyhledávají cestovní kanceláře. Co požadují?
Cestovní kanceláře (CK) pro domácí cestovní ruch se předělaly na cestovní kanceláře se zážitkem, protože ubývá klasických pobytů, kdy si někdo koupil od CK týden dovolené v hotelu. Kanceláře se tomu musely přizpůsobit, musely najít nějakou přidanou hodnotu. Takže teď zastupují klienta v tom, že mu udělají balíček služeb. To, co si obvykle lidé připravují až na místě, cestovní kanceláře připraví za ně a nabízí různé pobyty s jógou, s wellness, s koly.

Dříve jste uvedl, že nejčastěji chtějí Češi kolo, vodu a hory. Z jakého důvodu a kde to hledají? A spíše v Česku, nebo jezdí do Rakouska nebo na Slovensko?
Máme to v sobě. Milujeme hory a vodu. A pokud to najdeme v jednom, tak jsme velmi spokojení. Proto lidé v poslední době hodně cestují do Rakouska. Údolí, která jsou zaplněná jezery, se Čechy jen hemží, a pro Rakušany jsme velmi silnou národností. Skoro šedesát procent jejich obsazenosti tvoří Češi.

Stejně tak je to v českých horách, byl jsem tento víkend v Harrachově, a ten byl úplně vyprodaný, všude po všech kopcích chodili lidé, nebo jezdili na horských kolech, či tam hráli golf. Lidé prostě hledají aktivitu. Zřejmě je to dáno tím, že spousta lidí dělá usedlé zaměstnání a potřebuje nějaký pohyb. A mění se i životní styl. Chceme být více zdraví, jinak jíst, lépe bydlet a více se hýbat.

Platí stále, že nejčastěji do zahraničí vycestují Češi na Slovensko? Čím to je způsobené, třeba i tím, že jim rozumíme?
Slovensko je destinace na prvním až druhém místě, vždy se to trochu převaluje s Chorvatskem – to je stálice, která obsazuje to první místo velice často, ale už se na něj dotírá Slovensko, někdy ho předběhne. Je to dáno několika důvody. Je blízko, známe to tam, znají nás, mentálně jsme si blízcí, strava je blízká naší a cítíme se tam jako doma. A to je něco, co Čechy láká, v podstatě jet tam, kde bude bezproblémová dovolená, kde – když se něco semele – můžu se kdykoliv vrátit zpátky a kde mi rozumí.

Pokud byste mohl srovnat polovinu letní sezony loni a letos, je něčím specifická ta letošní?
Řekl bych, že je specifická tím, že se stále častěji prodávají kvalitnější záležitosti. Kvalitnější hotely, vyšší standard letecké dopravy. Tlak na kvalitu se zvyšuje. Je to dáno ekonomikou a tím, že lidé si chtějí na své dovolené více dovolit, kvalita začíná hrát prim. Nůžky se ale rozevírají. Je část komunity, která vždy půjde po ceně, protože prostě na to nemá, a to není žádná ostuda. Ale druhá část společnosti, které se daří, si chce dovolenou opravdu užít.

Můžete poradit, jak hledat v rámci nabídek last minute?
U last minute je velmi složité se zorientovat v tom, jakou ubytovací kapacitu si kupuji. Určitě bych si nekupoval nějako neznámou kapacitu tří hvězdiček. Chtěl bych vědět, do jakého hotelu jedu, abych se mohl podívat na internetu, co to je za hotel, jak má velké pokoje, chtěl bych vědět, co si kupuji, protože největší úskalí last minute nabídek u některých cestovních kanceláří je, že nevím, co si kupuji. A s tím je spojené zklamání. Určitě bych nenechával cestovní kanceláři volnost v rozhodování o tom, kam pojedu na dovolenou.

Proměňuje se zájem o last minute v průběhu let? Souvisí to s ekonomickým zázemím rodin, které raději plánují first minute, než aby to nechávaly na poslední chvíli? Ubývá zájem o last minute?
First moment vznikl tak před sedmi osmi lety a za tu dobu se velmi osvědčil. Letos v nich dosáhneme asi 40 procent prodejů. Ukázalo se, že to je velmi dobrý produkt pro všechny: jak pro hoteliéra, cestovní kancelář, tak i klienta. Last minute zájezdů tím pádem hodně ubylo. Využívají je především lidé, kterým zbude čas a najednou si řeknou, že chtějí někam jet a je jim jedno kam, jen mají nějakou hranici. A pak lidé, kteří čekají, že na konci dostanou opravdu nízkou cenu.

Dívala jsem se na některé last minute zájezdy, které stojí až o padesát procent méně. Opravdu to tak je?
Já bych procentům věřil asi tak, jako když si jdete koupit něco do obchodu s textilem. Procenta jsou slevy, ale slevy z čeho? Nedal bych na slevy tohoto typu, porovnal bych vždy finální cenu s cenami na trhu a s obsahem. Protože cena často nemusí znamenat vítězství, protože v ní nemusí být věci, které si pak musíte na konci koupit. Dal bych si na stůl nabídky a srovnal bych si je podle obsahu. Na procenta bych nedával.

Jaké nejčastější potíže lidé řeší prostřednictvím CK? Myslím hlavně v zahraničí.
Myslím si, že největší problém je právě ten nesoulad s ubytováním, kdy si lidé koupí něco, o čem si vysnili, že to nějak bude vypadat.

Když si koupíte last minute letecky do tříhvězdičkového hotelu all inclusive za devět tisíc, musíte mít vysokou míru tolerance k tomu, co dostanete. Nemůžete očekávat, že vám tam budou nalévat dvanáct let starou whisky nebo chardonnay, ale musíte počítat s krabicovým vínem a místním pivem. Ti lidé, kteří s tím nepočítají, jsou zklamaní a pak reklamují. Stává se samozřejmě, že CK vymění hotel, a to je chyba a lidé mají právo na reklamaci, a to jsou asi největší nesoulady – pokud tedy pominu leteckou dopravu, která je letos složitější než jindy.

Jak letos komplikují leteckou dopravu zpoždění? Bývají?
Bývají zpožděné lety, komplikuje to život všem, i leteckým společnostem, nejen lidem a cestovním kancelářím. Na druhou stranu s tím vším, co se odehrálo na jaře s Boeingem 737 Max, tak sezona probíhá, až na nějaké dva tři těžké případy, normálně.

Výše kompenzací při zpoždění letu
Zdroj: skrblik.cz

Může se stát, že lidé na dovolené zůstanou na letišti, třeba když už destinaci opouštějí. Jak to funguje, kdo za ně má zodpovědnost?
Z hlediska zákona jsou cestovní kanceláře odpovědné za to, co má klient v cestovní smlouvě. Pokud je let jako takový součástí vašeho zájezdu, tak CK vás má na starosti i po dobu letu. A let samotný provozuje letecká společnost a za něj odpovídá. Pokud jste tedy zůstali na letišti, tak je vaším partnerem jak letecká společnost, tak CK.

Ovšem my jako cestovní kancelář tam často býváme v pozici, že držíme v ruce také Černého Petra, nám letiště informace nesmí poskytnout, protože je poskytuje letecké společnosti, a ta je často nedává. Před klienty vypadáme jako hlupáci, protože jim říkáme, že poletíme za půl hodiny a za tři hodiny jim říkáme zase za půl hodiny. Ale je to i o komunikaci. Zkušení delegáti, průvodci, cestovní kanceláře umí komunikovat se svými klienty tak, aby jim nějakým způsobem tu dobu zpříjemnili.

Jak je to s reklamacemi, když si například někdo objedná podle katalogu v ČR hotel čtyřhvězdičkový, zaplatí ho, přijede na místo, a ten hotel má jen tři hvězdičky?
Pokud to jsou oficiální klasifikace, tak klient má na reklamaci právo. A myslím si, že každá by měla směřovat k jednomu cíli, aby klient měl co nejrychleji spokojenou dovolenou. To znamená, že i klient by si neměl schovávat fotografie na to, až bude dělat za tři měsíce reklamaci, měl by komunikovat s CK, dát jí šanci napravit, co vzniklo. Pokud vás někdo podvede, pak musíte být tvrdí a vyžadovat svá práva. Pokud dojde k nedorozumění, chybě hotelu, tak je nejrychleji komunikovat s CK a požádat ji o nápravu.

Jak je to letos s cenami v blízkých destinacích Chorvatsku, Řecku, Itálii, Španělsku, kam Češi často jezdí a létají? Je to stejné jako vloni, nebo někde podražili?
Podle našich zjištění ceny rostou, ale asi přibližně jako u nás. Ekonomika se nějak vyvíjí, ceny jsou vyšší v té nejvyšší sezoně, když mají hoteliéři plno, zvýší své ceny, ale generálně se dá říci, že ceny mírně stoupají tak jako u nás. Je to přirozený vývoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 12 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 14 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...