Papež: U all inclusive za devět tisíc letecky nečekejte starou whisky ani chardonnay. Zájezdy vybírejte pečlivě

11 minut
Jak si Češi užívají dovolených
Zdroj: ČT24

Letní prázdniny jsou za polovinou a podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže už do zahraničí vyjelo dva miliony Čechů. Oblíbené jsou first i last minute zájezdy. „Tam je ale potřeba mít velkou míru tolerance. U all inclusive na last minute letecky za devět tisíc nečekejte dvanáct let starou whisky nebo chardonnay,“ upozornil v ranním Studiu 6 na ČT24.

Kolik lidí už vycestovalo letos s cestovními kancelářemi?
Do zahraničí odjely do této chvíle téměř dva miliony lidí. V domácím cestovním ruchu budeme mít statistiky až v září, protože tam hlavní sezona probíhá v červenci a srpnu.

I pro dovolenou v Česku lidé vyhledávají cestovní kanceláře. Co požadují?
Cestovní kanceláře (CK) pro domácí cestovní ruch se předělaly na cestovní kanceláře se zážitkem, protože ubývá klasických pobytů, kdy si někdo koupil od CK týden dovolené v hotelu. Kanceláře se tomu musely přizpůsobit, musely najít nějakou přidanou hodnotu. Takže teď zastupují klienta v tom, že mu udělají balíček služeb. To, co si obvykle lidé připravují až na místě, cestovní kanceláře připraví za ně a nabízí různé pobyty s jógou, s wellness, s koly.

Dříve jste uvedl, že nejčastěji chtějí Češi kolo, vodu a hory. Z jakého důvodu a kde to hledají? A spíše v Česku, nebo jezdí do Rakouska nebo na Slovensko?
Máme to v sobě. Milujeme hory a vodu. A pokud to najdeme v jednom, tak jsme velmi spokojení. Proto lidé v poslední době hodně cestují do Rakouska. Údolí, která jsou zaplněná jezery, se Čechy jen hemží, a pro Rakušany jsme velmi silnou národností. Skoro šedesát procent jejich obsazenosti tvoří Češi.

Stejně tak je to v českých horách, byl jsem tento víkend v Harrachově, a ten byl úplně vyprodaný, všude po všech kopcích chodili lidé, nebo jezdili na horských kolech, či tam hráli golf. Lidé prostě hledají aktivitu. Zřejmě je to dáno tím, že spousta lidí dělá usedlé zaměstnání a potřebuje nějaký pohyb. A mění se i životní styl. Chceme být více zdraví, jinak jíst, lépe bydlet a více se hýbat.

Platí stále, že nejčastěji do zahraničí vycestují Češi na Slovensko? Čím to je způsobené, třeba i tím, že jim rozumíme?
Slovensko je destinace na prvním až druhém místě, vždy se to trochu převaluje s Chorvatskem – to je stálice, která obsazuje to první místo velice často, ale už se na něj dotírá Slovensko, někdy ho předběhne. Je to dáno několika důvody. Je blízko, známe to tam, znají nás, mentálně jsme si blízcí, strava je blízká naší a cítíme se tam jako doma. A to je něco, co Čechy láká, v podstatě jet tam, kde bude bezproblémová dovolená, kde – když se něco semele – můžu se kdykoliv vrátit zpátky a kde mi rozumí.

Pokud byste mohl srovnat polovinu letní sezony loni a letos, je něčím specifická ta letošní?
Řekl bych, že je specifická tím, že se stále častěji prodávají kvalitnější záležitosti. Kvalitnější hotely, vyšší standard letecké dopravy. Tlak na kvalitu se zvyšuje. Je to dáno ekonomikou a tím, že lidé si chtějí na své dovolené více dovolit, kvalita začíná hrát prim. Nůžky se ale rozevírají. Je část komunity, která vždy půjde po ceně, protože prostě na to nemá, a to není žádná ostuda. Ale druhá část společnosti, které se daří, si chce dovolenou opravdu užít.

Můžete poradit, jak hledat v rámci nabídek last minute?
U last minute je velmi složité se zorientovat v tom, jakou ubytovací kapacitu si kupuji. Určitě bych si nekupoval nějako neznámou kapacitu tří hvězdiček. Chtěl bych vědět, do jakého hotelu jedu, abych se mohl podívat na internetu, co to je za hotel, jak má velké pokoje, chtěl bych vědět, co si kupuji, protože největší úskalí last minute nabídek u některých cestovních kanceláří je, že nevím, co si kupuji. A s tím je spojené zklamání. Určitě bych nenechával cestovní kanceláři volnost v rozhodování o tom, kam pojedu na dovolenou.

Proměňuje se zájem o last minute v průběhu let? Souvisí to s ekonomickým zázemím rodin, které raději plánují first minute, než aby to nechávaly na poslední chvíli? Ubývá zájem o last minute?
First moment vznikl tak před sedmi osmi lety a za tu dobu se velmi osvědčil. Letos v nich dosáhneme asi 40 procent prodejů. Ukázalo se, že to je velmi dobrý produkt pro všechny: jak pro hoteliéra, cestovní kancelář, tak i klienta. Last minute zájezdů tím pádem hodně ubylo. Využívají je především lidé, kterým zbude čas a najednou si řeknou, že chtějí někam jet a je jim jedno kam, jen mají nějakou hranici. A pak lidé, kteří čekají, že na konci dostanou opravdu nízkou cenu.

Dívala jsem se na některé last minute zájezdy, které stojí až o padesát procent méně. Opravdu to tak je?
Já bych procentům věřil asi tak, jako když si jdete koupit něco do obchodu s textilem. Procenta jsou slevy, ale slevy z čeho? Nedal bych na slevy tohoto typu, porovnal bych vždy finální cenu s cenami na trhu a s obsahem. Protože cena často nemusí znamenat vítězství, protože v ní nemusí být věci, které si pak musíte na konci koupit. Dal bych si na stůl nabídky a srovnal bych si je podle obsahu. Na procenta bych nedával.

Jaké nejčastější potíže lidé řeší prostřednictvím CK? Myslím hlavně v zahraničí.
Myslím si, že největší problém je právě ten nesoulad s ubytováním, kdy si lidé koupí něco, o čem si vysnili, že to nějak bude vypadat.

Když si koupíte last minute letecky do tříhvězdičkového hotelu all inclusive za devět tisíc, musíte mít vysokou míru tolerance k tomu, co dostanete. Nemůžete očekávat, že vám tam budou nalévat dvanáct let starou whisky nebo chardonnay, ale musíte počítat s krabicovým vínem a místním pivem. Ti lidé, kteří s tím nepočítají, jsou zklamaní a pak reklamují. Stává se samozřejmě, že CK vymění hotel, a to je chyba a lidé mají právo na reklamaci, a to jsou asi největší nesoulady – pokud tedy pominu leteckou dopravu, která je letos složitější než jindy.

Jak letos komplikují leteckou dopravu zpoždění? Bývají?
Bývají zpožděné lety, komplikuje to život všem, i leteckým společnostem, nejen lidem a cestovním kancelářím. Na druhou stranu s tím vším, co se odehrálo na jaře s Boeingem 737 Max, tak sezona probíhá, až na nějaké dva tři těžké případy, normálně.

Výše kompenzací při zpoždění letu
Zdroj: skrblik.cz

Může se stát, že lidé na dovolené zůstanou na letišti, třeba když už destinaci opouštějí. Jak to funguje, kdo za ně má zodpovědnost?
Z hlediska zákona jsou cestovní kanceláře odpovědné za to, co má klient v cestovní smlouvě. Pokud je let jako takový součástí vašeho zájezdu, tak CK vás má na starosti i po dobu letu. A let samotný provozuje letecká společnost a za něj odpovídá. Pokud jste tedy zůstali na letišti, tak je vaším partnerem jak letecká společnost, tak CK.

Ovšem my jako cestovní kancelář tam často býváme v pozici, že držíme v ruce také Černého Petra, nám letiště informace nesmí poskytnout, protože je poskytuje letecké společnosti, a ta je často nedává. Před klienty vypadáme jako hlupáci, protože jim říkáme, že poletíme za půl hodiny a za tři hodiny jim říkáme zase za půl hodiny. Ale je to i o komunikaci. Zkušení delegáti, průvodci, cestovní kanceláře umí komunikovat se svými klienty tak, aby jim nějakým způsobem tu dobu zpříjemnili.

Jak je to s reklamacemi, když si například někdo objedná podle katalogu v ČR hotel čtyřhvězdičkový, zaplatí ho, přijede na místo, a ten hotel má jen tři hvězdičky?
Pokud to jsou oficiální klasifikace, tak klient má na reklamaci právo. A myslím si, že každá by měla směřovat k jednomu cíli, aby klient měl co nejrychleji spokojenou dovolenou. To znamená, že i klient by si neměl schovávat fotografie na to, až bude dělat za tři měsíce reklamaci, měl by komunikovat s CK, dát jí šanci napravit, co vzniklo. Pokud vás někdo podvede, pak musíte být tvrdí a vyžadovat svá práva. Pokud dojde k nedorozumění, chybě hotelu, tak je nejrychleji komunikovat s CK a požádat ji o nápravu.

Jak je to letos s cenami v blízkých destinacích Chorvatsku, Řecku, Itálii, Španělsku, kam Češi často jezdí a létají? Je to stejné jako vloni, nebo někde podražili?
Podle našich zjištění ceny rostou, ale asi přibližně jako u nás. Ekonomika se nějak vyvíjí, ceny jsou vyšší v té nejvyšší sezoně, když mají hoteliéři plno, zvýší své ceny, ale generálně se dá říci, že ceny mírně stoupají tak jako u nás. Je to přirozený vývoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...