Hotely, penziony a kempy v Česku v letošním prvním čtvrtletí ubytovaly čtyři miliony turistů, tedy meziročně o 1,8 procenta víc. Počet přenocování se zvýšil o 0,9 procenta na 10,8 milionu noclehů. Poptávka ze strany zahraničních hostů ale po několika letech nepřetržitého růstu v prvních třech měsících letošního roku klesla, uvedl Český statistický úřad.
Turistů ubytovaných v Česku opět přibylo. Klesl však počet zahraničních hostů
Hostů z ciziny bylo v prvním čtvrtletí sice více než domácích, ale v porovnání s loňským rokem se jejich počet snížil o 0,2 procenta. Domácích hostů naproti tomu o 3,8 procenta přibylo.
Z cizinců bylo tradičně nejvíc turistů z Německa – 408 tisíc a nadále tvořili zhruba pětinu zahraniční klientely v ubytovacích zařízeních v Česku. V porovnání s loňskem ale jejich počet klesl o 2,6 procenta. Méně než před rokem se ubytovalo také Rakušanů, návštěvnost ze zbylých okolních zemí ale rostla.
Počet návštěvníků se meziročně zvýšil ve většině krajů. „Nadprůměrnou dynamiku růstu příjezdů zaznamenal Jihomoravský kraj (o 7,2 procenta), Královéhradecký kraj (o 5,2 procenta) nebo Vysočina (o 5,1 procenta),“ uvedl ČSÚ.
V Praze nejvýrazněji ze všech krajů vzrostl počet hostů z Česka, bylo to o devět procent. Počet zahraničních návštěvníků ale v hlavním městě klesl o dvě procenta, což mělo rozhodující vliv na jejich celorepublikový pokles.
Méně hostů může být předzvěst nadcházející stagnace
Výsledky cestovního ruchu v Česku během letošního prvního čtvrtletí podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy do značné části odráží vývoj domácí i světové ekonomiky. „Čím lépe na tom lidé ekonomicky jsou, tím ochotněji utrácejí práce za cestování a turistiku, což jsou zpravidla výdaje zbytné,“ konstatuje Kovanda. Letošní pokles počtu ubytovaných zahraničních hostů, byť mírný, představuje tak podle něho první známku této očekávané nadcházející stagnace.
Nadále pokračuje především citelný pokles hostů z Ruska, který už v roce 2014 „nastartovala“ tehdejší krize rublu, propad cen ropy a sankce namířené proti zemi ze strany západních zemí. Letos v prvním čtvrtletí došlo ale k poklesu počtu hostů i z Německa nebo z Itálie.
„To částečně souvisí s tím, že Německo se ocitlo na přelomu roku na pokraji ekonomické recese, zatímco Itálie do ní zabředla. Při dalším zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek, zejména při dalším vyhrocení obchodní války, lze předpokládat nepříznivý dopad na silně exportně orientované ekonomiky typu Německa či Česka a také pochopitelně na turistický ruch těchto zemí,“ dodává Kovanda.
To, že českých hostů v ubytovacích zařízeních přibylo, souvisí podle ekonomů s dobrou ekonomickou situací Čechů, zejména pak s nejrychlejším růstem reálných mezd od počátku tisíciletí.
„Češi neváhají ve zvýšené míře utrácet právě za rekreaci, neboť zatím nepociťují takovou obavu ze zhoršování vlastní finanční situace, aby své zbytné výdaje omezovali. Tato obava ovšem zintenzivní během letošního roku, protože letos, nejpozději příští rok, lze očekávat výrazné zmírnění dynamiky cestovního ruchu v Česku, případně dokonce jeho stagnaci,“ míní Kovanda.
Připomíná však zároveň, že by to byla stagnace po řadě let růstu. „Vždyť k poslednímu meziročnímu poklesu došlo při sledování pouze prvních čtvrtletí v roce 2014,“ dodává.
