Za první dva měsíce letošního roku se schodek Česka v obchodování s Čínou prohloubil na 90,9 miliardy korun, o rok dříve to bylo 75,8 miliardy. Zatímco český vývoz přitom letos klesl v meziročním srovnání o zhruba čtyři procenta, dovoz se podle ČSÚ zvýšil o 17 procent. I tuto statistiku by chtěli změnit podnikatelé, kteří doprovázejí prezidenta republiky Miloše Zemana na jeho pátou cestu do Číny. Návštěva začíná ve středu.
Obchod s Čínou v uplynulých letech rychle rostl. A s ním i záporné saldo Česka
Čína je pro Česko čtvrtým největším obchodním partnerem a druhým největším dovozcem (od roku 2006). Pro Česko je Čína 18. největším exportním trhem.
Hlavní postavení v českém vývozu do Číny dlouhodobě zaujímají stroje a dopravní prostředky, které tvoří více než polovinu přímého exportu, píše BusinessInfo.cz, portál státní agentury CzechTrade. Dále se do Číny vyváží průmyslové a spotřební zboží, zejména součásti motorových vozidel, čerpadla, rozvaděče, telefonní přístroje, obvody, hračky, kočárky či pneumatiky.
Masivní schodek v obchodu s Čínou
Vývoz z Česka do Číny sice v posledních šesti letech rostl (z 37,6 miliardy v roce 2013 na loňských 56,1 miliardy), ale oproti toku v opačném směru byl výrazně menší. Navíc loni lehce klesl.
Dovoz za toto období stále rostl – s výjimkou roku 2016 – a to ve velkém. V roce 2013 představoval 303,4 miliardy, loni však již 569 miliard.
Značné saldo obchodu – loni zhruba 513 miliard korun – v neprospěch Česka je tak setrvalým jevem obchodních vztahů s Čínskou lidovou republikou (ČLR). „Faktem je, že velká část českého zboží se do ČLR dostává přes další země formou reexportů, stejně tak se čínské zboží do Česka reexportuje přes cca 75 zemí,“ uvedl BusinessInfo.cz.
Investice Číňanů v Česku
Největším čínským investorem v Česku je skupina China Energy Finance Corporation (CEFC) Europe, která v tuzemsku spravuje aktiva ve výši přes 1,5 miliardy eur (39 miliard korun). CEFC si před několika lety vybrala Českou republiku jako sídlo svých evropských aktivit, v Česku zároveň koupila podíly v několika firmách.
Získala například téměř stoprocentní podíl ve fotbalovém klubu SK Slavia Praha, stoprocentní podíl ve stadionu v Edenu, stoprocentní podíl ve strojírenském a metalurgickém podniku Žďas Žďár nad Sázavou nebo podíly v cestovní kanceláři Canaria Travel a společnosti Lapasan, která ovládá pivovarskou skupinu Pivovary Lobkowicz Group.
Původně soukromá skupina CEFC loni však kvůli vysokému zadlužení upadla do problémů. Zakladatel firmy Jie Ťien-ming skončil ve vězení. Po překotném vývoji na jaře 2018 výkon akcionářských práv nad CEFC Europe převzala CITIC Group, která je státní firmou a letos koncem března CITIC Group dokončil akvizici 100 procent ve společnosti CEFC Europe.
Jak to vidí prezident Zeman
Prezident Miloš Zeman se v nedávném rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV vyjádřil, že je spokojen například s tím, že mezi oběma zeměmi fungují čtyři letecká spojení a páté bude brzy zahájeno. „Česko se může stát něčím jako leteckým hubem pro Čínu v Evropě. Co se týče spolupráce s čínským bankovním sektorem, a tím nemyslím jen Bank of China, ale také další čínské banky, mohli bychom se stát i čínským ,bankovním hubem‘ v Evropě,“ dodal prezident podle přepisu rozhovoru pro CCTV zveřejněném na stránkách Pražského hradu.
Naopak pokud jde o čínské investice v Česku, Zeman uvedl, že zůstávají „stále velmi, velmi nízké“. „A to mne pochopitelně mrzí. Nejsou mi přitom jasné konkrétní důvody,“ dodal Zeman. Chystá se proto setkat s generálním ředitelem skupiny CITIC Group (která loni ovládla problémovou CEFC Europe), od níž čeká zvyšování investic.
Také premiér Andrej Babiš (ANO) na dubnovém summitu 16 zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy a Číny ocenil počet přímých leteckých linek do Číny. Vyjádřil se i k obchodní bilanci s Čínou.
„To saldo mě rozčiluje. Rád pomůžu, ale musí to být konkrétní. Musíte konkrétně vědět, co byste tam prodali,“ řekl českým podnikatelům předseda vlády. „Já nevím, jak to tam funguje, v té Číně. Všichni tam chodí jak na klavír. To jsou masy delegací, znovu a znovu, a já se vždycky ptám: Co z toho vypadlo? Co jste tam prodali?“ dodal.
Mezi největší čínské investice v Česku v minulých letech patřila továrna výrobce LCD televizorů Changhong Europe Electric u Nymburka, která rozšířila svou investici o 650 milionů korun. Čínský výrobce také oznámil, že se chystá vybudovat nové logistické centrum. Na ploše 50 hektarů vznikla v Nymburku v únoru 2016 první česko-čínská průmyslová zóna.
V prosinci 2016 koupila čínská skupina Eurasia Development Group Limited 71,1 procenta českého prodejce zahradní techniky a bazénů Mountfield.
České firmy v Číně
Z českých firem v Číně se zřejmě nejvýrazněji prosazuje automobilka Škoda Auto. Na čínský trh vstoupila v roce 2007 s modelem Octavia a od té doby zde prodala přes 2,35 milionu vozů. Čína je pro Škodu celosvětově největším odbytištěm. Škoda loni dosáhla v Číně nejlepšího výsledku v historii a tamním zákazníkům dodala 341 tisíc vozů, meziročně o 4,9 procenta víc. Tato země je také jediným trhem, na kterém Škoda nabízí čtyři modely SUV.
Mezi další české firmy působící na čínském trhu patří Škoda Electric, která v březnu 2014 podepsala kontrakt za více než 1,1 miliardy korun na dodávku elektrických pohonů a motorů pro 40 souprav metra do sedmimilionového města Su-čou.
Podobnou zakázku za půl miliardy korun firma uzavřela v listopadu 2011. Mateřská Škoda Transportation podepsala v červnu 2013 kontrakt s firmou CSR Sifang z třímilionovém města Čching-tao na východě Číny. Poskytla jí desetiletou licenci k technologiím na výrobu až 400 tramvají Škoda ForCity (15T) a hodnota zakázky může dosáhnout až pěti miliard korun. V dubnu 2015 představila novou tramvaj 27T, údajně nejmodernější tramvaj na čínském trhu. První vyjely do provozu v březnu 2016.
Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera na čínském trhu nabízí od roku 2007 spotřebitelské úvěry pod značkou Home Credit. Společnost zaměstnává v Číně přes 90 tisíc lidí a na zdejším trhu má 15 milionů aktivních klientů. PPF také investuje do biotechnologií, její společnost Sotio v Pekingu otevřela laboratoře vyvíjející léčebné přípravky proti nádorovým onemocněním.
Kauza Huawei
V poslední době negativně poznamenala vzájemné hospodářské vztahy kauza kolem technologií čínských společností Huawei a ZTE. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) loni označil technologie Huawei a ZTE, které používají i česká ministerstva a mobilní operátoři, za bezpečnostní riziko.
Varování úřadu před technologiemi těchto firem se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury, případně významných informačních systémů. Na základě varování NÚKIB některé státní instituce omezily používání produktů firem a třeba Generální finanční ředitelství vyřadilo Huawei z tendru za půl miliardy korun na portál Moje daně. Tendr následně zrušilo. Huawei se brání, že pro varování neexistují důkazy.
Prezident Zeman pro čínskou státní televizi CCTV hovořil i o postoji k firmě Huawei. „Německo, Itálie, Belgie, Spojené království, Maďarsko, ti všichni konstatovali, že nemají konkrétní důkazy o tom, že firma je bezpečnostním rizikem. Některé země, možná z důvodu pouhého konkurenčního boje, tvrdí, že Huawei představuje bezpečnostní hrozbu. Ve prospěch takto silného hodnocení ale podle mého názoru nemáme žádné seriózní důkazy.“
V posledních letech v Česku výrazně přibylo čínských turistů. Například Hospodářská komora uvádí, že za loňský rok navštívilo Českou republiku 618 tisíc čínských turistů a jejich počet za posledních šest let vzrostl čtyřikrát. Tento nárůst označil Babiš za skvělý.
