Smlouva s ČEZem o výstavbě jaderného bloku je pro stát lepší než dávat garance, uvedl Babiš

Nahrávám video
Projev premiéra Andreje Babiše na jaderné konferenci
Zdroj: ČT24

Kvůli stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech je pro stát výhodnější uzavřít s ČEZem zvláštní smlouvu, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na konferenci k budoucnosti jaderné energetiky v Česku. Podle Babiše by původně navrhovaná vládní garance neumožnila dostatečnou kontrolu. Díky smlouvě by mohl stát dohlížet na podmínky stavby, od investice odstoupit nebo od firmy ČEZ projekt převzít. Dohoda má být uzavřena letos, upřesnil vládní zmocněnec Jaroslav Míl s tím, že dokončení výběrového řízení podle něj může nastat v roce 2024.

„V situaci, kdy Česká republika nemá ČEZ ve výlučné kontrole a zároveň je díky historickým zásahům EU a vlád okolních zemí otřesena důvěra ve fungování trhu s elektřinou, musí být základním cílem státu získat kontrolu výstavbou nového jaderného zdroje,“ poznamenal Babiš.

Cestou podle něj je, pokud stát s ČEZem uzavře smlouvu o výstavbě nového jaderného zdroje. „Je to jednodušší a pro spotřebitele výhodnější cesta než státní garance, která v logice toho, jak by byla poskytována, by byla de facto bianco šekem,“ dodal.

Česko by se mělo poučit ze zemí, kde se budování zpozdilo a prodražilo, míní premiér

Spotřebitel by neměl být zatížen vícenáklady způsobenými nezvládnutím a prodlužováním projektu, které nezpůsobil stát či regulatorní opatření mimo Českou republiku, prohlásil premiér. Nést je má ČEZ jako investor. „Stát bude po předložení nabídek na výstavbu nového jaderného zdroje informován o celkových nákladech investice a bude mít možnost přijmout adekvátní rozhodnutí o pokračování či naopak zastavení plánované výstavby pro případ, kdy by výsledná cena elektrické energie pro spotřebitele nebyla na společensky a hospodářsky přijatelné úrovni,“ uvedl.

Podle Babiše je nutné neprodleně spustit první etapu, v níž ČEZ musí získat povolení k umístění bloku s ohledem na atomový zákon, územní rozhodnutí pro výstavbu v lokalitě Dukovany a zorganizovat výběrové řízení na dodavatele. „Naší preferencí je, abychom v České republice postavili moderní jaderný zdroj tříapůlté generace. Bedlivě však sledujeme i slibný rozvoj v oblasti středně velkých bloků s výkonem okolo 500 megawattů. V neposlední řadě nás zajímá ponaučení z výstavby ve Finsku, Francii, Spojených státech, ale i na Slovensku, v Bulharsku nebo Abú Dhabí, v kterých došlo ke zpoždění a prodražení. Tomu chceme u nás za každou cenu předejít,“ přiblížil.

Smlouva státu s dceřinou společností ČEZ Dukovany II by měla být uzavřena v letošním roce, přiblížil vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Předpokládá dlouhá jednání s Evropskou komisí o podpoře ze strany EU. „Bez dohody s Komisí se výsledku těžko přiblížíme,“ uvedl.

Samotný tendr na stavbu by podle něj mohl být vypsán koncem roku 2020, vše ale záleží na rychlosti jednání s Bruselem. Odhaduje proto, že zahájení výběrového řízení může být posunuto na rok 2021. Zhruba po třech letech, tedy v roce 2024, by měla vláda dostat výsledek tendru a rozhodnout o zhotoviteli stavby.

„V letech 2024 až 2029 by to pak bylo o podepsání smlouvy, procesu získání stavebního povolení a rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které umožňuje zahájení výstavby,“ dodal Míl.

„Ušetřili bychom si plno problémů.“ Babiš lituje privatizace ČEZu

Babiš posléze dodal, že detaily smlouvy ještě domluveny nejsou. „Hledáme nějaký model, aby minoritní akcionáři ČEZu neměli pocit, že jsou poškozeni. Zásadní chyba se stala hned po revoluci, kdy jsme dali ČEZ do kuponové privatizace. To se nemělo nikdy stát. Mohla to být naše stoprocentní dcera, a potom bychom si byli ušetřili plno problémů,“ dodal. 

Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš ve svém vystoupení uvedl, že si myslí, že zmiňovaná smlouva by mohla komplexně pokrýt jak práva, tak povinnosti ČEZu jako investora, ale i stabilitu regulatorního prostředí. „Dnes je ten správný a nejvyšší čas najít shodu na tom, jakým způsobem v České republice obnovu a další výstavbu jaderných bloků realizovat a financovat,“ uvedl Beneš.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) zmínila význam českého projektu v evropském kontextu. Jadernou energetiku podle ní oslabí připravovaný odchod Velké Británie z EU a uvidí se, jakou cestou se Evropa vydá. Zmínila i již dříve nadnesenou možnost prodloužení životnosti jaderných bloků v Dukovanech.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v tuzemsku už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal. Podle Míla je podmínkou stavby nového jaderného bloku široká politická podpora.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Zástupci firem ve čtvrtek ve sněmovně představí své projekty. Proti stavbě nového jaderného zdroje v Česku se dlouhodobě staví ekologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 7 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 8 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 19 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánovčera v 01:53

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026
Načítání...