Smlouva s ČEZem o výstavbě jaderného bloku je pro stát lepší než dávat garance, uvedl Babiš

9 minut
Projev premiéra Andreje Babiše na jaderné konferenci
Zdroj: ČT24

Kvůli stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech je pro stát výhodnější uzavřít s ČEZem zvláštní smlouvu, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na konferenci k budoucnosti jaderné energetiky v Česku. Podle Babiše by původně navrhovaná vládní garance neumožnila dostatečnou kontrolu. Díky smlouvě by mohl stát dohlížet na podmínky stavby, od investice odstoupit nebo od firmy ČEZ projekt převzít. Dohoda má být uzavřena letos, upřesnil vládní zmocněnec Jaroslav Míl s tím, že dokončení výběrového řízení podle něj může nastat v roce 2024.

„V situaci, kdy Česká republika nemá ČEZ ve výlučné kontrole a zároveň je díky historickým zásahům EU a vlád okolních zemí otřesena důvěra ve fungování trhu s elektřinou, musí být základním cílem státu získat kontrolu výstavbou nového jaderného zdroje,“ poznamenal Babiš.

Cestou podle něj je, pokud stát s ČEZem uzavře smlouvu o výstavbě nového jaderného zdroje. „Je to jednodušší a pro spotřebitele výhodnější cesta než státní garance, která v logice toho, jak by byla poskytována, by byla de facto bianco šekem,“ dodal.

Česko by se mělo poučit ze zemí, kde se budování zpozdilo a prodražilo, míní premiér

Spotřebitel by neměl být zatížen vícenáklady způsobenými nezvládnutím a prodlužováním projektu, které nezpůsobil stát či regulatorní opatření mimo Českou republiku, prohlásil premiér. Nést je má ČEZ jako investor. „Stát bude po předložení nabídek na výstavbu nového jaderného zdroje informován o celkových nákladech investice a bude mít možnost přijmout adekvátní rozhodnutí o pokračování či naopak zastavení plánované výstavby pro případ, kdy by výsledná cena elektrické energie pro spotřebitele nebyla na společensky a hospodářsky přijatelné úrovni,“ uvedl.

Podle Babiše je nutné neprodleně spustit první etapu, v níž ČEZ musí získat povolení k umístění bloku s ohledem na atomový zákon, územní rozhodnutí pro výstavbu v lokalitě Dukovany a zorganizovat výběrové řízení na dodavatele. „Naší preferencí je, abychom v České republice postavili moderní jaderný zdroj tříapůlté generace. Bedlivě však sledujeme i slibný rozvoj v oblasti středně velkých bloků s výkonem okolo 500 megawattů. V neposlední řadě nás zajímá ponaučení z výstavby ve Finsku, Francii, Spojených státech, ale i na Slovensku, v Bulharsku nebo Abú Dhabí, v kterých došlo ke zpoždění a prodražení. Tomu chceme u nás za každou cenu předejít,“ přiblížil.

Smlouva státu s dceřinou společností ČEZ Dukovany II by měla být uzavřena v letošním roce, přiblížil vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Předpokládá dlouhá jednání s Evropskou komisí o podpoře ze strany EU. „Bez dohody s Komisí se výsledku těžko přiblížíme,“ uvedl.

Samotný tendr na stavbu by podle něj mohl být vypsán koncem roku 2020, vše ale záleží na rychlosti jednání s Bruselem. Odhaduje proto, že zahájení výběrového řízení může být posunuto na rok 2021. Zhruba po třech letech, tedy v roce 2024, by měla vláda dostat výsledek tendru a rozhodnout o zhotoviteli stavby.

„V letech 2024 až 2029 by to pak bylo o podepsání smlouvy, procesu získání stavebního povolení a rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které umožňuje zahájení výstavby,“ dodal Míl.

„Ušetřili bychom si plno problémů.“ Babiš lituje privatizace ČEZu

Babiš posléze dodal, že detaily smlouvy ještě domluveny nejsou. „Hledáme nějaký model, aby minoritní akcionáři ČEZu neměli pocit, že jsou poškozeni. Zásadní chyba se stala hned po revoluci, kdy jsme dali ČEZ do kuponové privatizace. To se nemělo nikdy stát. Mohla to být naše stoprocentní dcera, a potom bychom si byli ušetřili plno problémů,“ dodal. 

Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš ve svém vystoupení uvedl, že si myslí, že zmiňovaná smlouva by mohla komplexně pokrýt jak práva, tak povinnosti ČEZu jako investora, ale i stabilitu regulatorního prostředí. „Dnes je ten správný a nejvyšší čas najít shodu na tom, jakým způsobem v České republice obnovu a další výstavbu jaderných bloků realizovat a financovat,“ uvedl Beneš.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) zmínila význam českého projektu v evropském kontextu. Jadernou energetiku podle ní oslabí připravovaný odchod Velké Británie z EU a uvidí se, jakou cestou se Evropa vydá. Zmínila i již dříve nadnesenou možnost prodloužení životnosti jaderných bloků v Dukovanech.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v tuzemsku už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal. Podle Míla je podmínkou stavby nového jaderného bloku široká politická podpora.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Zástupci firem ve čtvrtek ve sněmovně představí své projekty. Proti stavbě nového jaderného zdroje v Česku se dlouhodobě staví ekologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 16 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...