Praha – Úderem půlnoci Nového roku nastaly změny, o kterých Češi často už řadu měsíců zuřivě diskutují doma, na ulici či v hospodách. Snad nejvíce bylo probíráno zdražování kvůli růstu snížené sazby DPH, ale změny se dotknou také sociálních dávek, zákoníku práce nebo rodičovského příspěvku.
DANĚ: Vyšší DPH nevyváží daňové odečty ani zrušení povodňové stokoruny
Většině Čechů se v novém roce zvednou daně, a to i přesto, že jim mírně klesnou přímé odvody a zvýší se i slevy, které si rodiny odečítají na děti. Za vyššími odvody bude stát růst nižší sazby DPH z 10 na 14 procent. Více peněz také vydají třeba za tabák a cigarety z důvodu nárůstu spotřební daně.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance:
„Na změně DPH jako takové samozřejmě nevydělá nikdo, nicméně jsou tu sociální skupiny, které si pohorší více a které si pohorší méně.“
Změna snížené sazby DPH by měla zdražit řadu služeb a zboží, včetně tepla, potravin, vodného a stočného, léků, ubytování v hotelech i pohřbů. Navíc kvůli rozvoji fotovoltaických elektráren a oslabení koruny měla stoupnout cena elektřiny a plynu, a to bez ohledu na vyšší DPH.
Současně od ledna skončí povodňová stokoruna, o kterou vláda zvýšila daně po loňských záplavách na Liberecku. Lidé si tak měsíčně budou moci po roce zase odečíst z daní místo dnešních 1 970 korun o stokorunu více. Roční sleva na dani za poplatníka se tím pádem vrátí na 24 840 korun.
Průměrná rodina se dvěma dětmi zaplatí na vyšší DPH dokonce o 363 korun měsíčně více. Částečně jí to sice vynahradí zvýšení slevy na dani o 150 korun na každé dítě, díky které rodina se dvěma dětmi ušetří tři stovky. I tak ale zůstane kvůli zvýšení DPH průměrně 63 korun v minusu.
PRACOVNÍ PRÁVO: Snadnější výpověď i menší odstupné
Od prvního ledna současně začíná platit dlouho rozporovaná novela zákoníku práce, kterou sice vetoval Senát, ale poslanci si ji přesto prosadili. Zavádí třeba odstupné podle odpracovaných let, přísnější pravidla pro nemocenskou nebo nová omezení práce na dobu určitou. Pokud tak člověk odpracuje méně než rok, dostane při propuštění jen jeden měsíční plat. Do dvou let dvouměsíční odstupné, a teprve ve třetím roce ve výši tří měsíčních platů.
Další novinkou v zákonu je, že bude možné na „dohodu“ místo 150 hodin odpracovat až 300. Z takto vydělaných peněz nad deset tisíc korun se ale bude platit zdravotní a sociální pojištění. Výpovědní doba se nezmění, zůstane dvouměsíční. Přibude ale nový výpovědní důvod, a to za hrubé porušení pracovních pravidel i za zneužití neschopenky.
Práci přesčas pak bude moct zaměstnavatel zahrnout do běžné měsíční mzdy. Zaměstnanec tak za přesčas už nemusí dostat ani 25procentní příplatek ani náhradní volno. Povinný nebude ani desetiprocentní příplatek za noční nebo víkendovou práci. Firma se totiž se zaměstnancem bude moct dohodnout na nižší sazbě.
Co přináší novela zákoníku práce?
- pracovní smlouva musí být, stejně jako její změny či dodatky, uzavřena písemně
- zkušební doba – může trvat maximálně 3 po sobě jdoucí měsíce, u manažerů 6 měsíců
- dvojnásobný limit rozsahu práce na dohodu
- prodloužení délky pracovního poměru na dobu určitou ze dvou na tři roky. Může být sjednán i opakovaně
- výše odstupného závisí na době trvání pracovního poměru
- nový výpovědní důvod – zvlášť hrubé porušení režimu pracovní neschopnosti
- změny u práce přesčas, mzdy, náhrady nákladů, čerpání dovolené (nově může být nevyčerpaná dovolená proplacena jen při ukončení pracovního poměru)
Zároveň by ale měla zůstat v příštím roce zachována superhrubá mzda a 15procentní sazba daně z příjmu fyzických osob. Daňová reforma ministerstva financí, která tyto věci měnila, byla odložena až na rok 2015.
SOCIÁLNÍ REFORMA: Sjednocení mateřské a dávky jen z úřadu práce
Nová pravidla zahrnutá v sociální reformě se týkají například čerpání rodičovského příspěvku či příspěvku na péči. Například vyplácení dávek by se měl nově ujmout výhradně úřad práce a jeho kontaktní pracoviště. Novela zákonů o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách, o státní sociální podpoře také počítá například s tím, že se sjednotí celková výše vyplácená na rodičovském příspěvku během dvouleté, tříleté a čtyřleté varianty. Rodič bude mít nárok celkem na 220 tisíc korun. Měsíční dávka se odvodí od toho, kolik let rodič zůstane s potomkem doma. Rodiče pak budou moci dát své dítě do školky či jeslí, aniž by přitom přišli o rodičovský příspěvek.
Na přelomu března a dubna by pak příjemci sociálních a zdravotních dávek měli začít využívat sociální karty vydávané ve spolupráci s Českou spořitelnou (ČS). Lidem by měly dávky přicházet na speciální učet u banky a pomocí karty by pak bylo možné platit v obchodech a vybírat peníze z bankomatů ČS.
Pozmění se i vyplácení dávek zdravotně postiženým, když se několik dosavadních dávek sloučí ve dvě - na mobilitu a na pomůcky. Příspěvek na mobilitu bude vyplácen pravidelně každý měsíc, příspěvek na pomůcky jednorázově. Nárok na tuto dávku mají lidé, kteří se o sebe kvůli handicapu nemohou postarat sami. Vyplácí se ve čtyřech stupních. Děti mohou podle míry svého postižení dostat 3 000, 5 000, 9 000 či 12 000 korun měsíčně, dospělí 800, 4 000, 8 000 či 12 000. Novela navrhuje zvýšit i příspěvek dítěti ve druhém stupni z 5 000 na 6 000 korun. Současně se změní i podmínky pro vyplácení příspěvků na péči. Jejich příjemci by totiž nově měli na požádání úřadu prokázat, že peníze od státu vydali za pečovatelské služby.
Mírně se zvýší i životní minimum, konkrétně z měsíční částky 3 126 korun na 3 140 korun. Současně vzroste i existenční minimum z 2 020 korun na 2 200 korun měsíčně. Začně platit i novela zákona o zaměstnanosti, která mění mimo jiné pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti. Novela počítá například s úpravou odpracované doby, která je podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Doposud museli mít lidé odpracováno 12 měsíců za poslední tři roky, nově budou muset odpracovat stejný počet měsíců za roky dva.
Získání podpory v nezaměstnanosti navíc bude složitější. Po dvou měsících v evidenci úřadu bude nutné vykonávat veřejně prospěšné práce odpovídající stupni vzdělání, a nebo podporu oželet. Velká změna čeká studenty denního studia, kteří současně pracují. Od příštího roku by totiž měli mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Podmínkou však bude, že předtím pracovali a přispívali na sociální pojištění. Podnikatelům navíc ubude povinnost hlásit volné pracovní místo, ale na druhou stranu jim bude moci být udělena vyšší pokuta, pokud zaměstnávají lidi na černo.
Co přinese rok 2012 v důchodech?
- důchody projdou průměrně 174korunovou valorizací, základní výměra vzroste z 2 230 na 2 270 korun a procentní výměra o 1,6 procenta
- sankce za předčasný odchod do penze se zpřísní
- reforma penzí s sebou přinese transakční náklady, které chce vláda pokrýt zvýšením nižší sazby daně z přidané hodnoty
ZDRAVOTNICTVÍ: Co bude standard a co nadstandard?
Novela zákona o zdravotním pojištění počítá s rozdělením zdravotní péče na základní a nadstandardní, za kterou by si lidé připláceli, a zvyšuje poplatek za den v nemocnici ze 60 na 100 korun, což lidé pocítili už od prvního prosince. Dále předpokládá hrazení léků do 50 korun a doplňkových a podpůrných přípravků pacientem, na druhou stranu zavádí třicetikorunový poplatek za recept místo za položku na receptu. Z pojištění také nebudou hrazeny léky, které si lidé mohou koupit i bez receptu.
Pacienti si nově budou moci připlatit za rozdíl mezi běžným a lepším kyčelním kloubem, sádrou nebo oční čočkou. Jednotlivé výkony budou definovány ministerskou vyhláškou a zatím nejsou známy. Na schválení nadstandardu budou reagovat i nové možnosti pojištění, které budou speciální lékařskou péči pokrývat.
Novela například zavádí hrazení očkování proti rakovině děložního čípku dívkám ve věku od 13 do 14 let. V případě asistované reprodukce budou pojišťovny ženám platit čtyři pokusy místo tří. Avšak pouze v případě, že při prvních dvou pokusech se bude používat jedno, nikoli více embryí.
Další změny v roce 2012
- opět klesne státní podpora stavebního spoření, a to na 10 procent z uspořené částky, maximálně však na dva tisíce korun. Úroky z vkladů se pak budou danit 15procentní sazbou.
- cena dálniční známky vzroste o tři stovky na 1 500 korun, zvýší se i mýtné
- loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Odvody z hazardu si rozdělí stát a obce, jimž zůstane poplatek z hracích automatů.
- firmy budou trestně odpovědné. Soudy budou moci firmy pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění je budou moci i zrušit.
- pro velké podniky a finanční instituce vznikne Specializovaný finanční úřad
- novela zákona o rozhodčím řízení má lépe ochránit spotřebitele. Ze spotřebitelských smluv budou vyňaty rozhodčí doložky. Klienti je budou podepisovat samostatně.
- úřady budou vydávat nové občanské průkazy se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem. Lidé si ale o ně budou moci zažádat jen na úřadech v okresních městech.
