Praha – Na sedmdesát novel zahrnujících v jediném souboru například nový loterijní zákon nebo zrušení superhrubé mzdy dnes podepsal prezident Václav Klaus. Předpisy související se vznikem jednotného inkasního místa tvoří dohromady tzv. daňovou reformu. Ta by měla nabýt účinnosti v roce 2015, podle ministra financí Miroslava Kalouska však vláda vydá předpis, který platnost novely zahájí už o rok dříve.
Reforma nahrazuje koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent novou 19procentní sazbou daně počítané z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40 tisíc korun. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit. Rozdíl má nicméně představovat řádově desítky až stovky koruny. Více si polepší rodiče díky zvýšení slev na děti než bezdětní, neboť již přijatá novela o zvýšení spodní sazby DPH počítá se zvýšením slevy na dani na vyživované dítě o 1 800 korun ročně.
Reforma počítá také s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu. Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu. Od daně z příjmů mají být naopak osvobozeny dividendy.
Martin Diviš, daňový expert, PricewaterhouseCoopers:
„Na reformě vydělá stát, který si tak sníží náklady. Ušetří na tom ale i poplatníci s administrativou, protože je stát bude kontrolovat z jednoho místa. Osoby samostatně výdělečně činné na tom lehce uspoří, u vysokopříjmových zaměstnanců se ale daňová zátěž o něco zvýší.“
Daňové změny se týkají také odvodů z hazardu, které si rozdělí stát a obce, jimž zůstane poplatek z hracích automatů. Obce mají dostávat čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených. Zákonem to ale určeno není.
Loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Celkem by to mělo být podle odhadů ministerstva financí přes osm miliard korun ročně.
Schválené normy nemění daňové zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek, které vláda původně chtěla zrušit. V nových pravidlech ale zároveň zůstal nový zaměstnanecký bonus 250 korun měsíčně, tedy 3 000 korun ročně. Vláda tím chtěla alespoň zčásti nahradit rušení zaměstnaneckých benefitů.
Hlavní změny v rámci daňové reformy:
- sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta; živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového zákona
- odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou nahrazeny daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta, což bude znamenat pro zaměstnavatele snížení o 1,5 procentního bodu v porovnání se současným stavem
- snížení stropu pro sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění zůstane na šestinásobku
- zachování daňového osvobození hodnoty zaměstnaneckých stravenek
- osvobozen od daně bude příjem z vedlejší činnosti, pokud nepřesáhne 30 000 korun ročně; nyní je limit 20 000 korun
- od základu daně bude možné za zaplacené úroky odečíst nejvýše 80 000 korun místo dosavadních 300 000 korun ročně
- loterijní firmy budou odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Obce budou dostávat čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek bude příjmem státu
