Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí ve výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Dodává, že kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v tuzemsku ale loni mírně poklesly. V budování kontaktů s politiky pokračovali příslušníci čínských zpravodajských služeb, píše dále kontrarozvědka. Nízká podle ní zůstala v minulém roce hrozba islamistického terorismu.
Největší hrozbou je Rusko, Čína dál buduje kontakty, stojí ve výroční zprávě BIS
90' ČT24: Hrozby Česku podle zprávy BIS (zdroj: ČT24)
Za pozitivní BIS označila redukci „přebujelé“ ruské diplomatické mise v Česku, v níž byli i lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své oficiální pozice k zakrytí špionážní činnosti. Takové umístění zpravodajců je pro Kreml zásadní, protože diplomatická akreditace umožňuje využívat ochranu zakotvenou v úmluvě o diplomatických stycích.
„Vzrůstá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí. Udržování a rozvíjení osobních kontaktů se spolupracovníky se nicméně v roce 2022 stalo pro zpravodajské služby Ruské federace v mnoha evropských zemích složitějším, a tak se jejich schůzky začaly přesouvat do zemí mimo Českou republiku,“ uvádí BIS. Moskva se přesto podle BIS snaží vytvořit novou síť agentů v řadě zemí, včetně Česka.
Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu podle šéfa BIS Michala Koudelky potvrdila rizika, na která už před lety upozorňovala BIS i další zpravodajské služby demokratických zemí. „Dnes už nikdo nepochybuje, že naše varování měla svá opodstatnění a nebyla přehnaná,“ podotkl.
Loni podle BIS vyčnívala dlouhodobá kyberšpionážní kampaň zaměřující se na cíle z prostředí mezinárodních vztahů a diplomacie, a to s téměř globálním rozsahem. „Intenzitu kampaně lze hodnotit jako mimořádně vysokou,“ píše BIS, podle níž se podařilo napadnout několik e-mailových schránek na oficiální doméně české státní instituce, které pak sloužily k rozesílaní dalších škodlivých zpráv.
Mírný pokles státních či státem podporovaných kyberšpionážních aktivit provázely nebývale činné ruské hacktivistické skupiny, stojí dále ve zprávě. „Skupiny podporující oficiální ruskou politiku v průběhu roku 2022 opakovaně ohlašovaly a prováděly útoky proti českým institucím a firmám odvetou za českou podporu Ukrajině,“ upřesňuje BIS. Šlo zejména o DDoS útoky spočívající v zahlcení serverů velkým množstvím požadavků, které je vyřadí z provozu.
Naposledy ale čelily weby českých úřadů ruským hackerům od úterního rána v souvislosti s konáním Krymské platformy v Praze. Platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny včetně ukončení ruské okupace Krymského poloostrova. Incidentem se zabýval i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
BIS dle zprávy zasahuje proti snahám o porušování sankcí
Zcela se změnil pohled politické reprezentace na zabezpečení a obranyschopnost Česka, doplnil Koudelka. „Postupně dochází k razantnímu navyšování rozpočtu na obranu i k významným změnám ve strategických dokumentech týkajících se bezpečnosti,“ napsal. V červnu schválená bezpečnostní strategie uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a je hrozbou pro bezpečnost.
Ruské zpravodajské operace podle BIS také cílí na aktivity tamní opozice v zahraničí. Objektem zájmu jsou například konference pořádané nevládními či akademickými institucemi, kde vystupují opoziční představitelé, dodává. BIS loni získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Ten podle kontrarozvědky pobýval v Česku a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.
BIS aktivně zasahuje proti snahám o porušování embarga na vývoz zboží do Ruska, preventivně monitoruje také hrozby spojené s možným nekontrolovaným šířením zbraní z místa konfliktu. „BIS zaznamenala snahy o reexporty obráběcích strojů, náhradních dílů k nim či chemikálií přes řadu třetích zemí,“ stojí ve zprávě. Z poznatků je zřejmé, že unijní opatření výrazně zkomplikovala Rusku přístup ke zboží využitelnému ve vojensko-průmyslovém komplexu.
Ruská válka proti Ukrajině má podle BIS dopad i na ruskojazyčný organizovaný zločin, pro který znamená nové příležitosti. „Někteří představitelé ruskojazyčného zločinu v tuzemsku mají vazby na ruské zpravodajské služby a válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje riziko jak jejich přímého zapojení do subverzních akcí, tak prostého působení v roli servisních struktur,“ píše BIS. Eviduje také pokusy o využití Česka pro legalizaci peněz z Ukrajiny či Ruska.
Čínské kontakty v médiích
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se také loni zvýšil čínský zájem o situaci v Evropě, píše kontrarozvědka. Vedlo to podle ní mimo jiné k intenzivnějším aktivitám v oblasti kybernetické špionáže. V Česku se útoky uskutečnily v několika vlnách a postupem času byly sofistikovanější. Atraktivitu Česka pro čínské kyberútoky loni zvýšilo i předsednictví v Evropské unii.
Čína podle BIS pokračovala loni v tuzemsku v uplatňování svého vlivu a postavení v politické i vojenské oblasti. „Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali i v roce 2022 v budování kontaktů s politickými představiteli napříč politickým spektrem. Čína zároveň v českém prostředí k prosazování svých zájmů a získávání informací stále intenzivněji využívá členy krajanské komunity,“ píše BIS.
Zpravodajci se podle kontrarozvědky zaměřují na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny. „K tomuto účelu využívá Čína i zavedenou spolupráci s některými představiteli českého mediálního prostoru,“ dodává kontrarozvědka.
Zvýšený zájem Pekingu o situaci v Evropě se v Česku projevil například spear-phishingovými útoky zacílenými v několika případech na státní instituce. „Jména těchto institucí byla v některých případech zneužita tím, že se útočníci snažili vydávat za jejich zaměstnance či představitele,“ uvedla BIS. Útoky měly několik vln a postupně byly sofistikovanější, případně cílily na menší počet cílů. „V některých případech došlo k zacílení pouze na jednotlivce,“ konstatuje BIS.
Peking se nadále snažil potírat aktivity spojené s Tchaj-wanem či Tibetem. „Vůči jakékoliv spolupráci s Tchaj-wanem se Čína ostře vymezovala a opakovaně reagovala vydáváním oficiálních prohlášení ve snaze upozornit na překračování takzvaných červených linií. BIS tato prohlášení interpretuje jako snahu o odstrašení od dalšího posilování česko-tchajwanských vztahů,“ stojí ve výroční zprávě.
BIS zaznamenala čínské „policejní stanice“
Pokračují také čínské snahy o navazování vztahů se zástupci české akademické sféry. BIS opakovaně označuje za obzvlášť rizikové výjezdy českých akademiků do Číny, protože tamní zpravodajské služby preferují navázání kontaktu na čínském území. „Riziko představuje rovněž využití čínských technologií strategicky významnými subjekty, zejména těmi působícími v kritické infrastruktuře,“ doplňuje BIS.
Čína podle kontrarozvědky znamená riziko pro Česko i v oblastech obchodu s citlivými položkami, přenosu know-how a takzvaného reverzního inženýrství. BIS zaznamenala zejména pokusy o akvizice v oblastech letecké techniky či elektronových mikroskopů, které jsou využitelné k výrobě mikročipů.
BIS zaznamenala také působení takzvaných zahraničních policejních stanic, které čínský režim využívá ke sledování představitelů čínských komunit v zahraničí. „Tyto stanice, představující prodlouženou ruku režimu vůči čínským občanům v zahraničí, se mohou v krajním případě stát i nástrojem nucených repatriací,“ píše BIS. V činnosti těchto stanic však zatím kontrarozvědka nezaznamenala žádné nelegální či potenciálně rizikové aktivity.
Citlivá energetická politika
Naplno se po loňské ruské invazi na Ukrajinu podle BIS projevily bezpečnostní hrozby spojené se závislostí západních zemí na dodávkách strategických surovin ze zemí, jež se staví nepřátelsky vůči liberální demokracii. „Jejich postupné odstraňování bude vyžadovat i jistou ochotu určitým způsobem obětovat náš vlastní ekonomický růst,“ stojí ve výroční zprávě.
Pro Česko je podle BIS zásadní se na tento stav připravit, mimo jiné zmapováním strategické zranitelnosti vůči Číně a hledáním alternativ vzájemné obchodní spolupráce. „Možnosti Číny budou ve srovnání s Ruskem o několik řádů větší a větší bude i případný nátlak, kterému bude Česká republika čelit,“ varuje kontrarozvědka. Nátlak podle ní bude především ekonomický.
Ceny energií podle BIS loni ohrožovaly Česko ekonomicky a sociálně. Z bezpečnostních důvodů je podle kontrarozvědky nutné co nejdříve se vymanit ze závislosti na dodávkách surovin z Ruska. „Situace bude vyžadovat dlouhodobou transformaci energetického sektoru zemí EU a vyvolá celospolečenské změny,“ konstatovala BIS. Závislost na Rusku se podařilo podle BIS loni výrazně omezit, ačkoliv Moskva dlouhodobě využívala energetické suroviny k prosazování svých geopolitických cílů.
Hrozba islamistického terorismu zůstávala nízká
Nízká v loňském roce zůstala úroveň hrozby islamistického terorismu, usoudila BIS. Teroristické organizace Islámský stát a al-Káida podle BIS loni měly nadále zájem útočit v Evropě, ale postrádaly pro to příslušné kapacity. Soustředily se tak hlavně na obnovení sil, například osvobozením vězněných členů Islámského státu v Sýrii. Al-Káida upřela pozornost na boj v Africe. Útoků v Evropě bylo málo díky některým odhalením tajných služeb, největší riziko představovali osamělí aktéři zradikalizovaní on-line.
Projevů radikalizace u lidí žijících v Česku ubývalo, přibylo záchytů rizikových jedinců mezi osobami pobývajícími krátkodobě. Česká muslimská komunita si zachovala umírněný charakter, riziko její radikalizace zůstalo nízké. BIS věnovala pozornost několika jedincům ve styku s radikálnějšími osobami. „Tyto kontakty nepředstavovaly přímé ohrožení,“ napsala.
Bezpečnostní situace se nezhoršila ani přes masivní migrační vlnu z Ukrajiny, napsala dále kontrarozvědka s tím, že mezi uprchlíky z Ukrajiny nebyl detekován žádný islamistický radikál. Nárůst kriminality v souvislosti s příchodem vysokého počtu uprchlíků neeviduje ani policie.
Kontrarozvědka prověřovala informace zahraničních partnerů o tom, že v uprchlické vlně z Ukrajiny mohou přicházet osoby s vazbou na terorismus. Šlo však podle ní převážně o osoby hledané ruským Interpolem, které nemají předchozí vazbu v EU a evropské bezpečnostní složky k nim nemají vlastní poznatky.
„Případy, kdy s uprchlíky překračují hranice jednoznačně rizikové osoby s vazbou na takzvaný Islámský stát a podobně, jsou ojedinělé. Z celkového počtu několika milionů osob, které Ukrajinu již opustily, se jedná o zcela marginální počet případů, nikoli o systémový problém,“ píše BIS.
Dezinformátoři a Rusko
Česká dezinformační scéna se loni po zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu vrátila od tématu covidu-19 k podpoře ruských aktivit, na které se v minulosti zformovala, usuzuje také kontrarozvědka.
Vzhledem k omezenému počtu prorusky zaměřených Čechů se dezinformátoři soustředili na propojení války se sociálně citlivými tématy, konstatuje BIS. Uvádí nárůst cen energií, potravin či poskytování finanční a materiální pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. „Jednotící linkou se stal narativ (…) upozorňující na to, že pozornost vlády je údajně zaměřena pouze na pomoc uprchlíkům a český občan je opomíjen,“ stojí ve zprávě.
Dezinformační scéna prý neztratila publikum ani přes krátkodobé omezení. „Určitá část občanů akceptovala tyto weby jako své pravidelné informační zdroje,“ píše BIS.
Na šíření dezinformací a propagandy se soustředil i jeden z ruských agentů dlouhodobě působících v Česku, kterého vloni BIS odhalila, jak zmínil Koudelka.
Extremisté se ozbrojovali, zůstávali roztříštění
Loni podle BIS stagnovala také tuzemská extremistická scéna a jako celek nepředstavovala výrazné bezpečnostní riziko. Několik pravicových extremistů vycestovalo na Ukrajinu, ale dominantně se zapojilo jen do týlových činností, uvedla kontrarozvědka. Někteří politicky organizovaní pravicoví extremisté se postavili na stranu Ruska, jejich podpora ale byla pouze verbální a nijak neovlivnila českou bezpečnost.
Nadále zůstávalo nekompaktní domobranecké prostředí, skutečně aktivních zůstávalo několik jednotlivých skupin, jejichž fungování bylo autonomní a prakticky nezávislé na řídící autoritě, konstatovala kontrarozvědka. Fungování domobranců stále více ovlivňovaly různé konspirační teorie a adorace Ruska.
„Mezi paramilitárními a domobraneckými skupinami se stále intenzivněji šířil trend ozbrojování palnými zbraněmi. Prozatím ale zjištěné poznatky nenaznačují, že by je někdo z domobranců reálně plánoval použít ke spáchání násilného trestného činu,“ píše BIS.