Na české weby zaútočili ruští hackeři, oznámil Rakušan. Data uživatelů jsou v bezpečí

Ruští hackeři napadli systémy českých státních i soukromých institucí. Po jednání vlády o tom informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), potvrdil dřívější zprávy Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Terčem útoku, k němuž se hlásí skupina Killnet, se stal portál veřejné správy, mobilní aplikace Českých drah nebo systémy některých letišť. Soukromá data uživatelů podle tuzemské vlády neunikla.

„Máme detekováno, že se jednalo o útok ruských hackerů na české systémy,“ řekl Rakušan. „Veškeré systémy, které obsahují jakákoli data o občanech České republiky, odolaly útoku. Mohu všechny ubezpečit, že žádné informace a soukromá data občanů České republiky se nikomu nedostaly do rukou, kam by se dostat neměly.“

Podle ministra je nutné se připravit na to, že Rusko v současné geopolitické situaci nepovažuje Česko za přátelskou zemi. „Útok byl veden proti České republice, jejím státním a soukromým institucím,“ dodal. Případem se již zabývají kriminalisté NCOZ, aktuálně shromažďují informace a spolupracují s experty z kybernetického úřadu.

Podle NÚKIB šlo o DDoS útoky, které spočívají v tom, že z neznámých IP adres ze zahraničí přijde v jeden okamžik mnoho dotazů a stránky přestanou fungovat, takzvaně spadnou. Uživatelé se tak na napadený web nedostanou.

Dráhy i vnitro

Cílení útoku bylo relativně široké. České dráhy od úterý řeší problém s výpadky mobilní aplikace Můj vlak. Nefunguje on-line nákup jízdenek, problémy jsou i s vyhledáváním spojů. Dopravce na odstranění problémů podle svého mluvčího pracuje.

Od úterního večera je také cílem kyberútoku portál veřejné správy. Ministerstvo vnitra proto udělalo odstávku webu a posiluje jeho bezpečnost. „Data uživatelů jsou v bezpečí. Portál občana však normálně funguje a odstávka se ho netýká,“ napsal mluvčí resortu Adam Rőzler.

Portál veřejné správy funguje jako rozcestník, zájemci na něm naleznou informace o službách veřejné správy, návody na řešení životních situací, seznam datových schránek, formuláře, věstníky či odkazy na státní instituce. Na Portálu občana mohou lidé získat například výpis z rejstříku trestů, bodového hodnocení řidiče, přes tento web mají přístup také do očkovacího portálu a mohou si požádat o výměnu řidičského průkazu.

Hackeři napadli i stránky letiště

Karlovarské letiště zaznamenalo útok hackerů v noci na středu. „Jde o útok DDoS, to znamená, že se velkým počtem dotazů snaží vyřadit server. Naše stránky jsou ale z České republiky normálně přístupné. Útok řešíme s naším IT technikem,“ uvedla jednatelka Letiště Karlovy Vary Alice Undus.

Podle ní se útok na webové stránky letiště netýká bezpečnosti dopravy. Vzhledem k tomu, že karlovarské letiště neprovozuje žádnou pravidelnou linku, tak i návštěvnost webu je malá. „Sledujeme situaci, ale myslím, že to postupně odezní,“ dodala Undus.

Hackerský útok zaznamenalo také mezinárodní letiště v Pardubicích. „Způsobilo nám to výpadek celého webového systému, naše stránky nefungují,“ potvrdila mluvčí letiště Mária Ministrová. Provozu letiště by se útok neměl dotknout, společnost East Bohemian Airport ale nechá vše prověřit firmou, která počítačový systém zajišťuje.

„Momentálně zjišťujeme, co se děje, takže ještě nejsem schopna poskytnout žádné relevantní informace,“ řekla za společnost Letiště Ostrava Kateřina Pustějovská. Kromě internetových stránek podle ní vše ostatní funguje bez problémů.

Kyberútoky

K útokům se přihlásila hackerská skupina Killnet. Podle ní šlo o desítku napadených webů. Jmenuje například i operátora O2 a Komerční banku, která ale žádný takový útok nezaznamenala. Blanka Vokounová z tiskového oddělení O2 sdělila, že firma zaznamenala zvýšený provoz na svých serverech, internetové služby jsou podle ní ale adekvátně zabezpečené.  

Antivirová firma Eset nyní eviduje v Česku více webových služeb, které prokazatelně čelí DDoS útoku. „O případných dalších kyberútočných aktivitách sledujících jiné cíle, než jen znepřístupnění konkrétních webových služeb, v tuto chvíli nemáme informace, avšak situaci monitorujeme. Na základě aktuálního stavu vyšetřování nemůžeme v tuto chvíli potvrdit ani vyvrátit účast skupiny Killnet na útoku,“ řekl technický ředitel Esetu MIroslav Dvořák.

DDoS obecně představuje z pohledu jeho provedení spíše primitivnější způsob útoku, který může dočasně vyřadit webovou službu, případně stránky, nebo je aspoň podstatně omezit. Proti aktivitám, které Eset detekoval na Ukrajině v posledních týdnech, podle Dvořáka ale nejde o nijak destruktivní formu útoku, pokud jde o data.

NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února. Nabádal organizace řídící se zákonem o kybernetické bezpečnosti i další tuzemské organizace, především média, k ostražitosti proti nejčastěji používaným technikám útoků a k aktualizaci informačních systémů, aby nedocházelo ke zneužití známých zranitelností. Doporučoval sérii úkonů, které ve varování popsal.  

„Informace, které máme k dispozici, vedou k důvodné obavě z reálné hrozby kyberšpionáže a kybernetických útoků na významné cíle v České republice, především na strategické instituce veřejné správy, prvky kritické informační infrastruktury, informační systémy základních služeb či média,“ sdělil tehdy ředitel NÚKIB Karel Řehka.

V úterý NÚKIB vydával statistiku kybernetických útoků za březen, bylo jich čtrnáct, což je průměr za posledních dvanáct měsíců. Za březen neevidoval žádný incident, který by byl prokazatelně spojený s válkou na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...