První čtení v Poslanecké sněmovně má za sebou novela zákona o státním zastupitelství, která mimo jiné zavede funkční období pro vedoucí státní zástupce. Míří nyní do sněmovních výborů. Úvodní čtení dokončili poslanci také u zákona, který zavádí hromadné žaloby. Druhé čtení již má za sebou novela o hlubinných úložištích jaderného odpadu. Část poslanců by do ní chtěla ukotvit podmínku, aby byla příprava úložiště podmíněna souhlasem obcí.
Do Poslanecké sněmovny se dostal dlouho očekávaný zákon o státním zastupitelství. Zavádí zejména podmínky pro jmenování a práci vedoucích státních zástupců. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by tak „mělo být eliminováno riziko nepřípustného ovlivňování činnosti státního zastupitelství ze strany exekutivy“.
Okresní, krajští a vrchní státní zástupci by měli podle novely nastupovat do funkcí na základě výběrového řízení a všichni vedoucí státní zástupci by měli mít sedmiletá funkční období. Bude také možné odvolat je v kárném řízení.
„Zákon v platném znění prokázal, že nejde o zákon špatný, praxe však přinesla některé problémy,“ řekl Blažek při představení novely. Za problém považuje, že v současnosti jsou v důsledku některých správních rozhodnutí státní zástupci „de facto neodvolatelní“.
S obsáhlým projevem k předloze vystoupila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), nikoli však přímo s opoziční kritikou, nýbrž jako zpravodajka. Novelu charakterizovala jako velmi úzkou. To Blažek připustil, řekl, že tak chce zajistit, že se předpis ve sněmovně nezasekne.
Válková ovšem také míní, že schválení novely nepovede dostatečně k rozptýlení podezření z toho, že vláda by mohla nejvyššího státního zástupce odvolat libovolně. Ohlásila pozměňovací návrhy.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v rozpravě charakterizoval návrh jako protikorupční, řekl, že není jen kosmetický. Výhrady Válkové odmítl. „Nejvyšší státní zástupce získá určité záruky nezávislosti na vládě,“ je přesvědčen. Návrh ale podle něj zároveň zachovává princip, že vláda nese za fungování soustavy státního zastupitelství odpovědnost.
Za protikorupční označila navrhované změny i poslankyně SPD Iveta Štefanová. Uvedla, že by je opoziční hnutí mohlo podpořit.
Poslanci začali jednat o zavedení hromadných žalob
Závěr schůze obstaralo první čtení zákona o hromadném občanském soudním řízení. To by umožnilo podávat hromadné žaloby. Jak upozornil ministr spravedlnosti při představení zákona, je návrh částečně implementací evropské legislativy. „Návrh je založen na principu minimalistické transpozice unijní směrnice. Hromadné řízení by tedy mělo být umožněno jen ve vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli a mělo by se týkat jen spotřebitelů, kteří se do řízení přihlásili,“ shrnul. Přesto by měla i takto pojatá novela přinést zásadní změnu, v Česku zatím možnost hromadných žalob není.
Hromadná žaloba by měla lidem pomoci společně vymáhat nároky, o které by často jako jednotlivci neusilovali, protože by se jim to kvůli nákladům soudního řízení nevyplatilo. Spor se vyřeší jediným rozsudkem, což je výhodné i pro soudy a zrychluje to řízení.
Při předložení návrhu do připomínkového řízení loni v prosinci ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že „jakmile se zákon v praxi případně osvědčí, je možné uvažovat nad dalším rozšířením“.
Patrik Nacher (ANO) dal v rozpravě najevo, že se mu nelíbí, že na první čtení došlo v pátek odpoledne. „Nejprve se rok a půl čekalo za předchozí vlády (…), teď se rok a půl čeká tady a nakonec se to zařadí v pátek na schůzi, kde to vůbec být nemělo,“ zlobil se. Upozornil, že se kvůli takovému načasování nemohou vyjádřit například někteří poslanci z ústavně právního výboru, kteří by se vyjádřit v prvním čtení chtěli.
Helena Válková se pak ministra Blažka ptala, zda souvisí zařazení bodu na páteční odpoledne s tím, že se snaží prosadit hromadné žaloby jen jako „nejužší implementační verzi“, anebo zda je ochoten podpořit opoziční připomínky. Blažek reagoval tím, že on i ODS jsou „příznivci varianty útlé, ale současně si uvědomujeme, že v této sněmovně nejsme ve většině“.
Nacher vystoupil v rozpravě s obsáhlým příspěvkem. Vyjádřil obavu, že zákon nebude v předložené podobě použitelný a nezajistí podle něj prevenci před případným nepoctivým jednáním některých podnikatelských subjektů. I poslanec koaličního hnutí STAN Josef Flek označil vládní návrh za „osekanou verzi, která je odsouzena k nefunkčnosti“.
Část poslanců chce obecní veto na hlubinná úložiště
Na začátku pátečního jednání prošla druhým čtením předloha k urychlení přípravy stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.
Radek Koten (SPD) ve druhém čtení přišel s návrhem na finský model, jak charakterizoval stanovení podmínky pro souhlas obcí k tomu, aby se vláda mohla zabývat přípravou úložiště na konkrétním místě. O podmínce souhlasu se hovoří také jako o právu veta.
Návrh zatím dává obcím jen možnost, aby se k návrhu na umístění hlubinného úložiště vyjádřily. Podle původního návrhu by měla být lhůta na vyjádření devadesátidenní, podle poslaneckých úprav 140denní.
Zákon by měl ministerstvu průmyslu a obchodu výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Vládě pak má dát zákon možnost stanovit kompenzační příspěvky dotčeným obcím i nad výši příspěvků podle zákona.
Sněmovna v tomto případě není rozdělena na obvyklé linii koalice a opozice. Pro zavedení obecního veta na úložiště jsou kromě SPD také vládní lidovci či Piráti. Jak ale připustil jeden ze zastánců veta Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), návrh ve sněmovně nejspíše většinovou podporu nezíská.
Kotenův návrh počítá s tím, že rozhodnutí vlády o výběru úložiště bude podléhat souhlasu obou parlamentních komor, což sněmovní hospodářský výbor doporučil zrušit. Návrh nepodpoří podle Bereniky Peštové (ANO) ani větší z dvojice opozičních hnutí.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že „právo veta nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu“. „Vyjádřil se Nejvyšší správní soud (…): Nikdo nemá právo prosazení veřejného zájmu zabránit jenom proto, že jeho případné negativní dopady nechce ve své blízkosti. Takzvaný 'not in my backyard' koncept,“ dodal.
Rychlá třetí čtení bez debat
Takřka na počkání – bez jakékoli změny i bez příspěvku v rozpravě – prošla třetím čtením novela měnící zákony v oblasti krizových stavů a státních hmotných rezerv. Mění přístup státu ke shromažďování některého materiálu, který bude mít u obchodníků rezervovaný, ale nebude ho fyzicky vlastnit, dokud nebude potřeba.
Státní hmotné rezervy tím ale nezaniknou, řada věcí v nich dál bude. Systém rezervací by se měl týkat hlavně potravin. Důvodová zpráva konkrétně zmiňuje maso. „Skladování a péče o tento druh hmotné rezervy jsou nesmírně finančně nákladné,“ stojí v ní.
Rezervace některých věcí nebo i zvířat u vlastníka za úplatu má státu šetřit náklady. „Z ekonomického hlediska je u některých komodit výhodnější tyto věci nebo zvířata nepřevádět do vlastnictví státu, ale smluvně je zahrnout do systému státních hmotných rezerv s tím, že zůstanou ve vlastnictví soukromé osoby, která o ně bude na základě smluvního vztahu se správou pečovat,“ píše se ve zdůvodnění.
Vláda přípravu novely zdůvodnila zkušenostmi z covidové epidemie i z krize po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Podobný systém rezervace státních zásob podle kabinetu dlouhodobě funguje ve Slovinsku. Uzákoněn je také v Polsku nebo na Slovensku.
Novela také stanoví, že vláda bude muset schvalovat plán nákupů do státních rezerv ve dvouletém cyklu.
Podobně rychle prošla i novela o kapitálovém trhu, která zařadí mezi investiční nástroje i technologie související s kryptoměnami, jež fungují na principu takzvané technologie distribuovaného registru DLT. Mají podléhat stejné regulaci jako ostatní investiční nástroje. Jak podotkl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) při jejím představení, je to čistě implementační předpis.
Poslední z pátečních třetích čtení byl návrh, podle kterého by měla přejít správa majetku zajištěného v trestním řízení z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na ministerstvo vnitra. I ten stihli poslanci schválit bez diskusí a za několik minut.
Po třetích čteních a vládní novele o státním zastupitelství prošel prvním čtením návrh, podle nějž by se měla vězňům tvořit z jejich příjmů rezerva, s níž by mohli hospodařit po propuštění. Ministerstvo financí očekává, že tak „dojde k usnadnění přechodu odsouzených na svobodu, kdy období těsně po propuštění je – právě mimo jiné i s ohledem na nedostatek finančních prostředků odsouzených – z hlediska recidivy nejkritičtější“. Zákon odolal pokusu o zamítnutí v prvním čtení. Poslanci zato zkrátili lhůty k projednání ve výborech.
Rovněž v prvním čtení, ale zrychleně, poslanci projednali – a díky urychlení rovnou i schválili – novelu, která stanoví, aby datové schránky fyzických osob a osob samostatně výdělečně činných už nebyly automaticky veřejné.
Zrychleně sněmovna schválila také zmírnění pravidel pro nakládání se zemědělskými pozemky, které od státu bezplatně získaly nebo získají obce a kraje. Na polovinu se má zkrátit doba, po kterou obce a kraje musejí dodržovat podmínky zejména pro využívání těchto pozemků podle převodních smluv.
Omluvilo se šest ze sedmi předsedů stran
Z pátečního jednání se omluvilo velké množství poslanců včetně předsedů šesti ze sedmi sněmovních stran, opozičních i vládních – Andreje Babiše (ANO), Tomia Okamury (SPD), Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), Petra Fialy (ODS), Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Víta Rakušana (STAN). Čtení celého seznamu omluvenek trvalo předsedající Věře Kovářové (STAN) pět minut.
Na začátek pátečního jednání poslanci schvalovali změny v pořadu, což trvalo podstatně kratší dobu než v některých předchozích dnech. Předseda klubu ODS Marek Benda navrhl zařazení trojice zákonů ve třetím čtení, které původně na programu nebyly, což mu plénum schválilo. Poslanec SPD Radek Koten chtěl do programu zařadit debatu o migrační krizi a zavedení kontrol na hranici se Slovenskem, s čímž neuspěl. Neúspěšný byl i návrh Radka Vondráčka (ANO) na zařazení na třetí místo bloku prvních čtení jeho návrh zákona o zemských znacích a vlajkách.
V pátek skončila řádná 74. schůze Poslanecké sněmovny. Další řádná schůze začne v úterý 26. září, mezitím se ale ještě poslanci sejdou mimořádně, a to v pátek 22. září. Schůzi svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na žádost vládních stran, které chtějí zahájit třetí čtení konsolidačního balíčku.
