Nezaměstnanost v Česku po čtyřech měsících poklesu stoupla letos v červenci na 3,5 procenta z červnových 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. Počet lidí bez práce proti červnu vzrostl o více než devět tisíc na 258 933. Volných míst naopak mírně ubylo, a to přibližně o tisícovku na 285 627. Meziroční nárůst nezaměstnanosti byl výraznější. Lidí bez práce bylo loni v červenci asi o osmnáct tisíc méně než letos a podíl nezaměstnaných činil 3,3 procenta.
Nezaměstnanost v Česku po čtyřech měsících poklesu opět stoupla
Nezaměstnanost předtím od března do června postupně klesala. Červencový nárůst ale podle úřadu odpovídá dlouhodobému vývoji i ročnímu období. „Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí mírně snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených a také každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence Úřadu práce ČR,“ sdělil zastupující generální ředitel úřadu Karel Trpkoš.
„V menší míře se začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ doplnil.
„Je povzbudivé, že se nezaměstnanost v České republice stále drží na velmi nízké úrovni. Dokonce je nadále jedna z nejnižších v rámci celé Evropské unie,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle posledních dat unijního statistického úřadu Eurostat za letošní červen měla po sezonním očištění nižší nezaměstnanost než Česko z členských zemí EU pouze Malta.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v červenci nadále v Ústeckém kraji s podílem lidí bez práce 5,4 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj se 4,9 procenta nezaměstnaných. Nejnižší nezaměstnanost byla stejně jako v červnu v Jihočeském kraji s 2,6 procenta. Další tři kraje, Pardubický, Zlínský a Vysočina, pak měly shodně nezaměstnanost 2,7 procenta.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku ke konci července stejně jako v červnu v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl nadále na Karvinsku, kde na každé místo připadalo 10,2 uchazeče. S velkým odstupem pak následuje Bruntálsko s 5,1 uchazeče na jedno místo a Mostecko se 4,4 uchazeče na místo.
Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst bylo v červenci na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo. Podobná je situace v okresech Praha-západ a Praha-východ i v Praze, kde bylo ke konci měsíce shodně v průměru 0,3 uchazeče na jedno místo.
Analytici: Růst nezaměstnanosti odpovídá sezoně, trh práce zůstává napjatý
Podle analytiků mírný nárůst nezaměstnanosti odpovídá sezonnímu vývoji, nic se ale nemění na tom, že český trh práce zůstává napjatý. Přesto analytici do konce roku neočekávají překročení čtyřprocentní nezaměstnanosti.
„V létě dochází k sezonnímu výkyvu způsobenému přílivem absolventů středních a vysokých škol. Ti si užívají prázdniny a do práce vstupují až v září, kdy ztratí status studenta. To platí i pro další uchazeče, kteří často vybírají zbytky svých dovolených u předchozího zaměstnavatele a na nové pozice nastupují až na podzim. Nárůst nezaměstnanosti mohly ovlivnit i celopodnikové dovolené, které omezují nábor nových zaměstnanců,“ uvedl generální ředitel společnosti Randstad Česká republika Martin Jánský. Určitou roli ve zvýšení nezaměstnanosti podle něj sehrálo i omezení podpory pro uprchlíky z Ukrajiny, po kterém část z nich z Česka odešla.
„Vzhledem k aktuální nevalné kondici české ekonomiky a skutečnosti, že v Česku našlo uplatnění významné množství uprchlíků z Ukrajiny, lze pozorovaný umírněný nárůst míry nezaměstnanosti považovat za signál nadále napjatého trhu práce,“ míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „Podle signálů z firemní sféry sice část podniků již několik měsíců snižuje či plánuje omezovat stavy zaměstnanců, tito si ovšem evidentně bez větších problémů pružně nacházejí uplatnění jinde. Tento stav bude podle nás trvat i nadále,“ dodal.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka červencová čísla ukazují, že dopad mělké recese a hospodářské stagnace posledních dvanácti měsíců na nezaměstnanost je minimální. Za celý letošní rok očekává průměrnou nezaměstnanost 3,7 procenta. „Rizikem pro o něco citelnější růst nezaměstnanosti ve druhé polovině roku je výraznější propouštění v průmyslu v případě, že bude pokračovat pokles nových zakázek,“ sdělil.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek soudí, že se nezaměstnanost v dohledné době nestane problémem české ekonomiky. „Na podzim počítáme s jejím opětným poklesem a ani na konci letošního roku se podíl nezaměstnaných nepřehoupne přes čtyři procenta,“ řekl.
Také expert na řízení lidských zdrojů z PwC Česká republika Karel Kolář neočekává, že by nezaměstnanost byla pro Česko problémem. „Poptávka po kvalitních, a především kvalifikovaných pracovnících bude stále silná a lidí bude nedostatek. Trh práce pokračuje ve své digitalizaci a automatizaci, dochází k raketovému nástupu umělé inteligence,“ uvedl.
Podle něj čeká trh práce velká proměna, kdy řada pracovních pozic zanikne a vytvoří se nové. „Ty firmy, které se naučí využívat všechny příležitosti umělé inteligence teď, budou mít v budoucnosti obrovskou konkurenční výhodu,“ dodal.
Chybí kuchaři i řidiči
Podniky v Česku aktuálně shánějí lidi jak na nekvalifikované pozice, tak i na ty, které vyžadují vyšší odbornost. Chybí zaměstnanci ve výrobě, řemeslníci, kuchaři nebo řidiči. Obtížné je obsadit i sezonní činnosti – společnosti postrádají pracovníky ve stavebnictví, cestovním ruchu nebo v zemědělství.
Například předseda představenstva zemědělského družstva z jihu Čech Karel Bednář řekl, že se obává toho, co se s oborem stane poté, až v něm skončí generace dnešních padesátníků. „Chybí nám manuální profese, ať to jsou traktoristi, krmiči, nebo dojiči do stájí,“ vyjmenoval.
Nedostatek pracovníků řeší například v Pražských vodovodech a kanalizacích. Dlouhodobě shánějí zaměstnance na dělnické i technické pozice. Provoz je sice částečně automatizovaný, lidská síla je nicméně stále potřeba.
Velký problém podle průzkumu Eurostatu je pro většinu českých firem sehnat zaměstnance z oboru IT – potíže s tím má 77 procent společností, což je po Slovinsku (78 procent) druhé nejvyšší číslo v Evropě.