Prezident Pavel a premiér Fiala přivítali Ódora v Praze. Probrali obrannou spolupráci, migraci i summit NATO

3 minuty
Prezident Pavel a premiér Fiala jednali v Praze se slovenským premiérem Ódorem
Zdroj: ČT24

Premiér Petr Fiala (ODS) se v Kramářově vile setkal se slovenským předsedou vlády Ľudovítem Ódorem. Během zhruba hodinového jednání hovořili o energetické a obranné spolupráci, pomoci Ukrajině či nelegální migraci. Ódor se poté přesunul na Pražský hrad, kde ho přijal prezident Petr Pavel, s nímž mluvil zejména o nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu a dalších bilaterálních otázkách.

„Česko-slovenské vztahy jsou pevné a vzájemná spolupráce je neotřesitelná bez ohledu na výměnu politických reprezentací,“ řekl Pavel. Mluvčí Hradu Markéta Řeháková doplnila, že Pavel s Ódorem řešili i spolupráci v posilování odolnosti společnosti proti dezinformacím, témata související s obranou a priority předsednictví ve Visegrádské skupině (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), které Praha převzala na začátku července.

S Ódorem do Prahy dorazil také slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský, který mimo jiné jednal se šéfem české diplomacie Janem Lipavským (Piráti). Kromě vztahů probrali i chystanou společnou cestu ministrů Česka, Slovenska a Rakouska do Severní Makedonie v polovině července, napsal Lipavský na Twitteru. 

S Fialou probral Ódor vedle obrany, Ukrajiny a summitu NATO také emisní normu Euro 7, revizi dlouhodobého rozpočtu Evropské unie nebo migraci. Zvlášť poté, co opět rostou počty nelegálně příchozích migrantů přes takzvanou balkánskou cestu, která se částečně týká hranic Česka a Slovenska. 

„Faktem je, že letos dochází k pozvolnému nárůstu nelegální migrace v rámci Evropské unie. V této souvislosti bych chtěl velmi ocenit výrazné zlepšení spolupráce se Slovenskem,“ zdůraznil Fiala. Je to podle něj klíč, jak předcházet opatřením na společných hranicích, ke kterým Česko přistoupilo loni.

28 minut
Jednání českého a slovenského premiéra
Zdroj: ČT24

Podle obou premiérů je potřeba hledat řešení problému na evropské úrovni, což se minulý týden na jednání Evropské rady podle Fialy dostatečně nepodařilo kvůli blokování ze strany Polska a Maďarska. „Myslím, že to není v zájmu České republiky, není to odpovědné, ohrožuje to finanční podporu, kterou Česká republika prosadila a vyjednala pro země, které poskytují ochranu pro uprchlíky z Ukrajiny,“ upozornil Fiala.

Polsko a Maďarsko podle českého premiéra neodmítly na Evropské radě migrační pakt, o kterém rozhodovala Rada EU na úrovni ministrů vnitra, ale jakékoli závěry týkající se řešení migrační politiky. Nepokládá to za rozumné. Migrační pakt podle něj nabízí změnu migrační a azylové politiky.

„Konečně se bude řešit návratová politika efektivněji, konečně není možný volný pohyb, ale řeší se na hranicích azylové řízení. Konečně mluvíme o posílení vnější hranice a konkrétní kroky se začaly dělat se třetími zeměmi, abychom migraci řešili,“ dodal Fiala.

Visegrádskou skupinu nikdo nezatracuje

Formát Visegrádské skupiny, kam patří právě Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, podle českého premiéra nikdo nezatracuje a spolupráce v řadě oblastí existuje. „Nelze se ale fixovat pouze na tento formát,“ zmínil. „Na podzim se mají setkat prezidenti V4, premiéři až po volbách na Slovensku a v Polsku,“ doplnil Fiala a zopakoval výrazné zlepšení spolupráce se Slovenskem.

„Shodujeme se v pohledu na řešení nelegální migrace v základních směrech, že je potřeba posílit ochranu vnější hranice, zrychlit, zlepšit, zefektivnit návratovou politiku,“ vyjmenoval Fiala. „Chceme řešit externí dimenzi migrace, to znamená posilnit schengenské hranice, hovořit o tom, jak realokovat migranty, jak hledat nějaké společné nebo oboustranně výhodné spolupráce se třetími zeměmi,“ přidal Ódor.

„Co se týče emisní normy Euro 7, s panem premiérem Ódorem se shodujeme v tom, že aktuální návrh je nerealistický a že je potřeba ho přepracovat,“ konstatoval Fiala.

Česko a Slovensko chystají společný postup ohledně BVP

Premiéři na tiskové konferenci zároveň oznámili, že se Česko a Slovensko pokusí společně využít slevovou doložku při nákupu bojových vozidel pěchoty (BVP), pro jejichž pořízení se obě země rozhodly. „První společné jednání se švédskou stranou je na programu příští týden,“ prohlásil Fiala. Česká vláda v květnu rozhodla, že formou mezivládní dohody pořídí ze Švédska 246 pásových BVP CV90 za 59,7 miliardy korun.

Jak už bylo zmíněno, Fiala s Ódorem hovořili mimo jiné také o posilování obranné spolupráce. Rozhodnutí obou zemí o pořízení CV90 považují za výhodu. Značné úspory může podle Fialy přinést i společné testování obrněnců.

Slovensko loni v prosinci podepsalo se Švédskem smlouvu o nákupu 152 pásových obrněných vozidel CV90, odhadovaná hodnota zakázky činila 41 miliard korun. O plánu koordinovat další kroky mluvila před měsícem i tuzemská ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Slovenskému ministru obrany Martinu Sklenárovi poděkovala za pomoc jeho země při pořízení BVP. Země budou dál diskutovat o spolupráci při servisu či výcviku.

Tématem byl také nadcházející summit NATO. „Ukrajina očekává jasný signál ze strany NATO. Česko a Slovensko mají naprosto shodný názor, že je potřeba usilovat o to, aby se jí dostalo co nejsilnější politické podpory včetně vyjádření perspektivy pro budoucí členství v Alianci,“ zdůraznil Fiala. Obě země podporují i co nejrychlejší připojení Švédska k NATO.

Ódor mimo jiné poděkoval za to, že se Česko podílí na obraně slovenského vzdušného prostoru. Za společný zájem obou zemí označil posílení východního křídla NATO. „Budeme v tomto směru mít velmi podobná stanoviska na summitu ve Vilniusu,“ řekl slovenský premiér. Vstup Švédska do NATO podle něj není jen nějakým politickým gestem, ale znamená i výrazné posílení východního křídla Aliance.

Po jednání s prezidentem Pavlem uzavřel Ódor svůj úterní program na Národním památníku na Vítkově, kde položil věnce u hrobu Neznámého vojína.

Ódor se do čela slovenské úřednické vlády postavil v polovině května, s Fialou se poprvé setkal koncem května v Bratislavě při příležitosti mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Minulý týden se navíc ve slovenské metropoli konalo i jednání premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4), kde Ódor vedle Fialy přivítal i maďarského premiéra Viktora Orbána a předsedu polské vlády Mateusze Morawieckého. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 40 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...