Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.
„Příslušníci Vojenské policie by měli být nasazeni primárně na území Ukrajiny, nicméně úkoly mohou plnit též v Nizozemsku, kde ICC sídlí,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský. Vyslaný tým nebude ve prospěch ICC působit v zahraničí nepřetržitě. Bude nasazen několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů. Počet nasazení se bude odvíjet od konkrétního požadavku ICC i možností ministerstva obrany.
Mise by měla trvat do konce příštího roku. Letos by náklady na ni měly být 12,4 milionu korun, příští rok 17,2 milionu. Táborský poznamenal, že vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině formálně začalo v březnu 2022, kdy čtyřicet smluvních stran takzvaného Římského statutu, na základě kterého Mezinárodní trestní soud vznikl, podalo oznámení o páchání zločinů podle mezinárodního práva.
Ministerstvo obrany by po souhlasu parlamentu mělo dostat také možnost vyslat až dvacet vojáků speciálních sil do afrického Nigeru. „Vojáci by zde působili jako instruktoři a poradci při budování tamních obranných kapacit,“ uvedl Táborský. Mise by ministerstvo obrany přišla na 162 milionů korun.
„Speciálové“ by v Nigeru mohli působit buď samostatně, nebo ve spolupráci s armádami členských států NATO a EU, které se v Nigeru či Sahelu už angažují. Ze zemí NATO jde konkrétně o USA, Kanadu, Francii, Německo, Belgii a Itálii. Výcvik by se konal například v nigerském Výcvikovém centru speciálních sil v Tillii, které vybudovalo Německo.
České speciální síly v poslední době v oblasti Sahelu působily, a to v Mali. Ze země se ale stáhly loni poté, co se zhoršily vztahy mezi Mali a Francií a protiteroristická operace Barkhane byla ukončena. Čeští vojáci na konci loňského roku odešli i z výcvikové mise EU v Mali. Černochová avizovala, že Česká republika se bude chtít v Sahelu i nadále angažovat.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) oproti předpokladům nepředložil na zasedání kabinetu návrh na zrušení některých vládních usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu nemovitosti do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po zasedání řekl, že kabinet vyhověl předkladateli, který chce návrh ještě doladit. Rusko podle české diplomacie pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně.
Pomoc uprchlíkům
Kabinet podpořil také priority programů Pomoc na místě, ve kterém letos bude k dispozici 150 milionů korun, a Medevac (60 milionů korun). Informovalo o tom ministerstvo vnitra. Jejich cílem je vysílání českých lékařských týmů do problémových oblastí, poskytování finančních a materiálních darů na rozvoj zdravotnické infrastruktury, přímou pomoc uprchlíkům, ochranu hranic a boj proti migraci.
Dary putují do zemí s velkými uprchlickými populacemi a zemí, které čelí výrazným migračním tlakům. „Jsme jednou z nejaktivnějších zemí. Důsledně pomáháme těm nejpotřebnějším zemím, které mají s migrací největší problémy,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Program Pomoc na místě bude podle schválených priorit reagovat na současnou migrační a uprchlickou situaci v blízkém okolí EU. Ministerstvo vnitra v rámci programu poskytne peníze například na projekty určené na posilování ochrany hranic, podporu návratů a reintegraci či boj proti migraci.
Program Medevac se bude soustředit na vysílání lékařských týmů do zemí zasažených uprchlickou a migrační krizí. Případné finanční a materiální dary budou určeny zejména na rozvoj zdravotnictví, součástí programu budou i školení a stáže zahraničních zdravotníků v Česku. Program se zaměří na Irák, Jordánsko, Libanon, Ghanu, Rwandu, Senegal či Zambii.
Oba programy budou poskytovat také asistenci Ukrajině zasažené ruskou vojenskou agresí. Na základě loni schváleného programu bude na tuto pomoc vyhrazeno 120 milionů korun.
Vzdělání pro onkologické sestry
Ministři zároveň souhlasili se vznikem oboru specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry zaměřené na léčbu rakoviny nebo obtížně se hojících ran. Schválili ministerstvem zdravotnictví navržené nařízení vlády, které vznik těchto oborů vysokoškolského studia umožní. V roce 2020 bylo podle údajů Českého statistického úřadu v ČR 55 tisíc všeobecných zdravotních sester, nějakou specializaci mělo asi 21 tisíc z nich.
Znalosti o péči o pacienty s různými druhy rakoviny nebo leukémie si mohou sestry v současné době prohloubit v oboru specializace Ošetřovatelská péče v interních oborech. V něm se vzdělávají i sestry působící v kardiologii, diabetologii nebo dalších oborech. Studovat ho mohou v magisterských oborech vysokých škol ve zdravotnických zařízeních akreditovaných ke vzdělávání.
„Časová dotace vzdělávání věnovaná péči o pacienty s onkologickým nebo hematoonkologickým onemocněním je nedostatečná a nevyhovující,“ uvedlo k tomu v důvodové zprávě k materiálu projednávaném vládou ministerstvo. Léčba rakoviny je jednou z priorit českého zdravotnictví i Evropské unie, vláda loni schválila Národní onkologický plán ČR 2030.
Průzkum vesmíru
Vláda také schválila návrh na přistoupení k ujednáním Artemis, tedy iniciativě USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Na Twitteru o tom Lipavský, podle kterého se Česko chce podílet na dalším letu člověka na Měsíc v roce 2025.
Program Artemis, který je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu, má ambici vrátit Američany opět na lunární povrch.
