Ve sněmovně skončila série mimořádných schůzí navržených opozicí, jejich programy schváleny nebyly

Nahrávám video

Poslanecká sněmovna ve středu po 15. hodině absolvovala sérii čtyř mimořádných schůzí svolaných z podnětu ANO. Opozice chtěla probrat zvýšení rodičovského příspěvku, ceny potravin, situaci v České poště a dopady chystané emisní automobilové normy Euro 7. První dvě schůze padly pod stůl po neschválení jejich programu, třetí předsedající přerušil pro nedostatek času. Ani u té poslední nakonec zákonodárci program neschválili. Dopoledne poslanci opět nedokončili finální debatu o změnách ve volbě radních ČT a ČRo, k hlasování kvůli opozičním projevům nedospěli. V nich poslanci obviňovali koalici ze snah o kontrolu veřejnoprávních médií a letošní volby generálního ředitele ČT.

Opozici se nepodařilo po 15. hodině přesvědčit koaliční většinu o nutnosti projednávat zvýšení rodičovského příspěvku na mimořádné schůzi, těsně před čtvrtou hodinou odpoledne zákonodárci neschválili její program a tím ji ukončili. V 16 hodin plynule navázala schůze věnovaná cenám potravin, ani její program neprošel.

„Chtěli bychom apelovat na vládní koalici, aby se k navyšování (rodičovského příspěvku) postavila čelem, zatím jen slibuje,“ řekl za klub ANO v debatě o návrhu programu první mimořádné schůze Aleš Juchelka (ANO). Předloha předpokládá růst celkové částky příspěvku o sto tisíc na 400 tisíc korun. Podle Juchelky by bylo možné diskutovat i o zvýšení o šedesát nebo padesát tisíc korun. Poukazoval na to, že návrh opozičního hnutí reagoval na nynější vyšší míru zdražování.

Třetí mimořádnou schůzi o situaci v České poště předsedající přerušil kvůli tomu, aby mohla včas odstartovat čtvrtá mimořádná schůze o emisní normě Euro 7 naplánovaná od 17:30. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že bude sám žádat o poslaneckou debatu o poště, až vláda schválí její chystanou transformaci.

Diskuze o normě Euro 7 trvala přibližně hodinu a půl, opoziční poslanci v jejím průběhu varovali mimo jiné i před takzvaným green dealem a diskutovaným zákazem aut se spalovacími motory. Ani tato mimořádná schůze se ovšem naplno nerozběhla, zákonodárci totiž před 19. hodinou neschválili její program, a jednací den tak ukončili. 

Spor o veřejnoprávní média

Podle předsedy poslanců TOP 09 Jana Jakoba už debata ohledně veřejnoprávních médií nemá novou náplň. „Začínáme se tady točit v kruhu. Obávám se, že to budeme dělat dalších pět hodin,“ poznamenal. Koalice přitom podle něho jasně zdůvodnila, proč jsou změny ve výběru televizních a rozhlasových radních důležité, zazněly i opoziční argumenty.

„Chcete mít pod kontrolou média veřejné služby. Všichni to vědí a akceptují, kromě vládní koalice,“ řekl Juchelka. Opozice podle jeho kolegy z klubu Patrika Nachera dosud nedostala odpověď na otázku, proč vládní tábor se schvalováním novely tak spěchá.

Podle předsedy ANO Andreje Babiše jde o to, aby nynější generální ředitel Petr Dvořák zůstal ve funkci. Dvořák podle Babiše přijímá to, že ČT není nezávislá a je „dobrý ředitel pro pětikoalici“. „Jaké mám důkazy? Žádné,“ poznamenal předseda ANO ke svým tvrzením. Předseda SPD Tomio Okamura zopakoval, že hnutí bude schválení novely bránit. „Je to další útok na demokracii a pluralitu,“ řekl o ní.

Opoziční poslanci navíc podezírají koalici z toho, že schválně zatím nenechala ve sněmovně projednat dvojici výročních zpráv Rady České televize. Pokud by dolní komora dvě zprávy zamítla, mohlo by to vést k odvolání celé současné Rady ČT a volbě nových radních, podle opozice v koaliční režii. Jakob nabízel, že koalice k vyvrácení obav nechá dvojici zpráv zařadit k projednání v pátek, pokud ve středu sněmovna novelu schválí. Podle názoru opozice ale měly být zprávy přijaty už dřív. Juchelka neuspěl s návrhem, aby sněmovna přerušila finální kolo novely do schválení zpráv televizních radních.

Do volby radních se má podle novely zapojit Senát

Do volby radních ČT a ČRo zapojuje vládní novela Senát, jenž má obsazovat třetinu míst. Počet televizních radních se má v této souvislosti zvýšit o tři na 18. Zpřísnit se má také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Koaliční politici tvrdí, že cílem novely je posílit odolnost obou veřejnoprávních médií. „Návrh jednoznačně komplikuje jakékoli politické pokusy o to, aby byli do mediálních rad voleni ti, kteří by byli poslušní příslušným politickým stranám,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Posílení nezávislosti a stability médií veřejné služby vidí zejména v tom, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy.

Hnutí ANO už před dvěma týdny pohrozilo při přijetí předlohy podnětem k Ústavnímu soudu. Vzhledem k rozdílnému procesu volby členů rad ve sněmovně a v Senátu by podle hnutí mohla být narušena rovnost lidí při volbě do veřejných funkcí. Ondřej Babka (ANO) ve středu poukazoval na podle něho nepřípustné zasahování do vnitřních poměrů v radách, když místopředseda by musel být podle novely z okruhu členů zvolených jinou parlamentní komorou než předseda.

Debata se později dopoledne stočila například i k vládním plánům boje s dezinformacemi a k údajným pokusům o cenzuru. Strhla se pře, kdo z koalice a z opozice je „dezinformátorem“. K hlasování sněmovna kvůli opozičním projevům nedospěla. Ukončila ji přestávka, kterou si vyžádal klub SPD. Diskuse trvala zhruba čtyři hodiny, o něco kratší dobu než v prvním schvalovacím dějství před dvěma týdny.

Čtveřice odpoledních schůzí je svolaná z podnětů ANO na odpoledne po hodině, poslední dvě dělí půlhodina. Tato jednání tak čeká zřejmě přerušení nebo zamítnutí návrhu programu, skončila by tak bez výsledku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 26 mminutami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 1 hhodinou

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 8 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 11 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.