Válek chce zavést regulační poplatky, pacienti podle něj zneužívají urgentní příjmy

7 minut
Zavedení regulačního poplatku za urgentní příjem
Zdroj: ČT24

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě DNES (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Premiér Petr Fiala (ODS) ale jakékoliv nové regulační poplatky ve zdravotnictví odmítá.

Lidé v současnosti platí za využití lékařské a zubní pohotovostní služby 90 korun. Vedle pohotovostí ale v Česku fungují také urgentní příjmy zdravotnických zařízení, které lidé podle Válka nadužívají. „Dochází k přetížení urgentních příjmů. I podle analýz, co mají pojišťovny, co nám říkají lékaři z urgentních příjmů, zdravotníci, jsou urgentní příjmy v některých případech zneužívané,“ řekl ministr České televizi.

Za nepřijatelné ale ministr považuje, aby o tom, kdo má platit, rozhodovali lékaři na příjmu. Neměli by podle něj platit lidé, které přiveze záchranná služba rychlou sanitkou nebo vrtulníkem. „Je těžké chtít po někom, kdo má havárii, poplatek, to bych považoval za neetické,“ poznamenal.

Návštěva praktických lékařů by podle Válka zpoplatněna být neměla. „Spíš si dokážu představit to, že pacient zaplatí za to, že nejde nejdřív k praktikovi, ale přímo do zdravotnického zařízení,“ řekl Válek deníku. Poukázal na to, že dostupnost praktiků není všude stejná, a proto by bylo nekorektní trestat člověka, který ho nemá, za to, že jde rovnou do nemocnice.

3 minuty
Události: Regulační poplatky
Zdroj: ČT24

Proti je opozice i premiér

Pokud ji opravdu začne připravovat, bude muset Válek protlačit regulační poplatky na urgentních příjmech přes odpor opozice. Místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková (SPD) varovala před možným dopadem na nízkopříjmové skupiny. „Jsou tady lidé, kterým zbývá 100 až 150 korun na den, mohl by to pro ně být velký zásah do rozpočtu. Budou tedy volit, že risknou, že si raději záchranku nezavolají. Někdy pak může být následek i fatální,“ uvedla s tím, že považuje za lepší apelovat na lidi, aby s problémy chodili především za svými praktickými lékaři.

Hovoří se rovněž o špatném načasování. „Teď přicházet s touto myšlenkou není vůbec vhodné. Jsou samozřejmě i jiné varianty, možnost třeba zpětné penalizace za zneužití cestou zdravotních pojišťoven a podobně,“ uvedl člen sněmovního zdravotnického výboru Jiří Mašek (ANO). Nesouhlasí ani premiér. „Jednoznačně mohu vyloučit, že by naše vláda přemýšlela a vůbec debatovala o nějakých regulačních poplatcích ve zdravotnictví,“ uvedl Fiala. 

„Chceme vést diskuzi, v tuto chvíli nejen o výši poplatku, ale i o rozlišení osob, které přicházejí s akutními a neakutními problémy,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). Dodal, že jde o složitou problematiku a nyní se vedou diskuze především o realizovatelnosti této změny s odbornými společnostmi. Podotkl, že cílem je zvýšit dostupnost péče na urgentech a pohotovostech. Zmínil, že nyní narůstá počet banálních případů, které spadají do ordinace praktického lékaře.

Maříková v  pořadu podotkla, že by lidé měli být především edukováni, aby urgentního příjmu nezneužívali a chodili k praktickému lékaři. „V dnešní době u řady praktiků funguje to, aby lidé nemuseli čekat, že se mohou objednat na konkrétní čas, ale neřešila bych to v tuto chvíli poplatkem,“ uvedla s tím, že se nyní Česko nachází v tíživé ekonomické situaci a případné poplatky by nejvíce dopadaly na nízkopříjmové skupiny. Zmínila také, že lékařská péče není stejná v každém regionu a ne všichni mají svého praktika, tudíž musí své problémy řešit pohotovostí.

Bývalý ministr zdravotnictví a současný náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol Martin Holcát podotkl, že v minulosti lidé urgentní péči zneužívali a nyní to dělají také. „Poplatky opět nejsou a my bychom byli rádi, kdyby se obnovily. Já podporuji návrh pana ministra, i když je to politicky třeskuté téma,“ uvedl s tím, že by to velmi pomohlo. Protože zajistit péči na pohotovosti je velmi složité a Česko má odhadem až padesát procent nadužívání pohotovostní péče. „Nechávám si ráno předložit výpis, kdo byl a s čím na pohotovosti – posudek lékařů a zda by mohli počkat a nebo jít do péče spádových lékařů přes den – a musím říct, že to těch padesát procent určitě dělá.“ Dodal, že důvodem je nevzdělanost a také snadná dostupnost pohotovosti. 

73 minut
90' ČT24: Regulační poplatky v nemocnicích
Zdroj: ČT24

Češi začali platit regulační poplatky v lednu 2008. U lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a za pohotovost 90 korun. Jednotlivé poplatky se pak časem měnily a zanikaly. Naposled od ledna 2015 zanikla povinnost třicetikorunových poplatků v ambulancích a lékárnách. Zůstal jen poplatek 90 korun na pohotovosti.

Někteří lékaři, zejména gynekologové či zubaři, přesto od pacientů vybírají peníze i za zákroky hrazené zdravotními pojišťovnami. Podle Válka by právě pojišťovny měly takové případy řešit. „Děje se spousta věcí, které jsou nelegální. A ten, kdo takovou činnost provozuje, by měl být stíhaný,“ řekl ministr ve čtvrtek serveru Deník N.

„My to vyšetřujeme a trestáme, když se to stane, ale takové stížnosti prakticky nemáme, takže bych řekl, že je to malinko vycucané z prstu. Ne, že by se to nedělo, ale reálně takové stížnosti, že bychom to mohli dokázat, nemáme,“ uvedl později v pořadu 90' ČT24 prezident České stomatologické komory Roman Šmucler s tím, že když se taková věc stane, je Komora nemilosrdná. „Ale to je podobné jako třeba v hotelu, že je možné, že někdo někoho někde okradl, ale neznamená to, že všichni hoteliéři jsou zloději. Nás to trochu uráží,“ dodal s tím, že z incidentů jednotlivých lidí nelze dělat závěry a pokud byl někdo takto podveden, ať se obrátí na stomatologickou komoru, která se tím bude zabývat.

Podle Válkova názoru není vybírání poplatků za výkony placené pojišťovnami v Česku plošným jevem. Takové případy označil za jakousi daň za demokracii. „Kdybychom měli diktaturu, tak osvícený diktátor půjde a lékaře, kteří porušují zákony a vybírají nějaké nelegální poplatky, zavře,“ řekl Válek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 9 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...