Ačkoli přišel o část kampaně kvůli svému dočasnému vyřazení z prezidentské volby, věří kandidát na hlavu státu Karel Diviš, že dokáže postoupit do druhého kola. Jako prezident by chtěl aktivně vystupovat, vyjadřovat své názory a korigovat kroky vlády. Věří, že pravomocí k tomu má hlava státu dost. Byl by pro změny ve fungování Evropské unie, považuje však za nesmyslné vystupovat z ní. Diviš byl hostem speciálního Hyde Parku, který postupně představuje postoje devíti prezidentských kandidátů.
Karel Diviš byl jedním z prvních, kdo ohlásil kandidaturu na prezidenta, ale když ministerstvo vnitra uzavřelo konečný seznam kandidátů, chyběl na něm. Nakonec jej však do voleb vrátil Nejvyšší správní soud, podle nějž ministerstvo při posuzování pravosti podpisů jeho podporovatelů chybovalo. V důsledku je Diviš v kampani teprve týden, zatímco zbylých osm kandidátů o dva a půl týdne déle.
Přesto věří, že to dokáže zvrátit. Poukázal, že měl podporu voličů i v době, kdy oficiálně kandidátem nebyl, i když malou. „Že mám jedno procento? (…) Ty průzkumy vznikly ve chvíli, kdy jsem nebyl kandidát. Jak jsem se tam vůbec dostal? Považuji to za skvělý výsledek,“ zdůraznil. Odmítl, že by měl důvod z volby odstoupit a podpořit některého z protikandidátů.
Věří, že v prvním kole prezidentské volby získá 25 procent hlasů a postoupí do druhého kola. „Plán je jasný: Přesvědčit deset procent nerozhodnutých voličů a vzít pět procent voličů každému z té svaté trojice – a máme to doma,“ nastínil. Termínem „svatá trojice“ opakovaně častoval Andreje Babiše (ANO), Danuši Nerudovou a Petra Pavla, kterým průzkumy přisuzují obdobné zisky kolem 25 procent.
Diviš je kritický vůči nynější vládě Petra Fialy (ODS) i té předchozí, kterou vedl jeho nynější prezidentský protikandidát Babiš. Obě se potýkaly s mimořádnými krizemi a „ani jedna to úplně nezvládla“, domnívá se. „Nová vláda (…) deklarovala, že bude komunikovat lépe, než ta předchozí, opět se tak neděje. Současná vláda zaspala. I mně není jasné, proč jsme nezastropovali ceny elektřiny u výrobců. V takových chvílích by měl prezident vystupovat a zastat se lidí,“ uvedl.
Stranickou politiku nepovažuje Diviš pro sebe za vhodnou
Na prezidenta kandiduje proto, že považuje Pražský hrad za nejlepší způsob, jak by mohl jako jedinec prosazovat své vize. „Můžete jít odprostředka, založit další stranu – všichni jsme to viděli, byla tady Unie svobody, Věci veřejné, ANO, a nezměnilo se z mého pohledu nic moc. Pokud do toho dá prezident shora dobrou energii, pozitivní názor, bude zemi dobře reprezentovat, bude se snažit působit na parlament, na vládu – říkal jsem, že bych chtěl aktivně vystupovat, třeba i častěji – tak si myslím, že je to ta pravá úloha. Asi bych nedokázal leštit stranické kliky a obcházet stranické sekretariáty, abych vůbec byl na kandidátce,“ shrnul Karel Diviš.
Dodal, že ani nemá v úmyslu kandidovat do Senátu, kdyby v prezidentských volbách neuspěl.
Prezidentskému úřadu by chtěl vrátit důstojnost, která mu podle něj nyní chybí. Považuje to hlavně za důsledek toho, jak Miloš Zeman výkon funkce pojímá. Problematicky nevnímá Diviš obsah, ale formu. Za důsledek považuje i stav společnosti. „Je to jako s dětmi. Když na své děti budu mluvit sprostě a říkat, že nevadí, že babička krade, tak z dětí nic nevyroste. A se společností je to podobně. Hlava státu musí jít příkladem a pak se to může začít měnit,“ soudí.
Hlavními vlastnostmi, které by podle něj měl mít prezident a o nichž se domnívá, že je sám má, jsou pravdomluvnost, spolehlivost a vytrvalost. „Když se zeptáte za 22 let v byznysu, všichni řeknou – pan Diviš je někdy tvrdý ve vyjednávání, někdy tvrdohlavý, ale jedná férově a na rovinu. To je to, abychom každý začali u sebe,“ poznamenal.
Členství v NATO a Evropské unii
V pozici hlavy státu by se Diviš stal také vrchním velitelem ozbrojených sil. Prosazoval by jejich zásadní modernizaci. „Mám ve svých vizích projekt e-armáda – významné posílení obranyschopnosti naší země. Znamená to kyberbezpečnost, drony, bezpilotní systémy, protiraketovou obranu,“ popsal. Dal najevo, že podporuje členství v Severoatlantické alianci – i s ohledem na historické zkušenosti Československa. I vzhledem k síle armády podle něj jsou spojenci nezbytní.
A vzhledem ke členství v NATO považuje Diviš za správné i podporovat Ukrajinu proti ruské agresi dodávkami zbraní či výcvikem jejích vojáků. „Přiznejme si na rovinu, že je to spíš konflikt mezi Ruskem a NATO a Ukrajina na to doplácí. (…) A když už jsme součástí NATO, hrát si na to, že nebudeme toho součástí, to mi přijde alibistické. Když už tento konflikt je a my jsme do něho zataženi, nebude to mít jiný výsledek, jestli zbraně dodáme, nebo nedodáme, jestli se budou ukrajinští vojáci na našem území cvičit, nebo necvičit. Byť nechci, aby umírali lidé, tak se v té chvíli nedá nic dělat,“ řekl.
O tom, jak by měla válka nejlépe skončit, nechtěl podrobně hovořit. „Bude se hrát hlavně o to, jak to dopadne s Krymem. Jednoznačně se nejdřív musí vyjádřit Ukrajina. Pokud na tom bude trvat, tak na to bude mít právo. Je to, jako bychom řekli – střílí se někde u Plzně, tam jsme je vyhnali, na Ostravu párkrát dopadla nějaká raketa, tak jim dejme kousek Hodonína,“ míní.
Kritický je Karel Diviš k Evropské unii, i když zdůraznil, že mu nedává smysl z ní odejít. „Říkám to jako ekonom, ekonomicky to nedává smysl. Pokud máte 80 až 90 procent exportu navázáno na země Evropské unie, tak do všech problémů si přidělat další, to po mně snad nemůže nikdo chtít. A snad ani po premiérovi,“ ujistil.
Nelíbí se mu ale, jak EU funguje. „Přílišná přebyrokratizovanost, často nespravedlivé dotace miliardářským firmám, které je vůbec nepotřebují, neefektivita. Já bych navrhl něco jiného. Není to jen problém České republiky, ale všech Evropanů. (…) Evropa by se měla na chvíli zastavit, sednout si jako v Sixtinské kapli, zavřít se tam, a až by konkláve skončilo, říct všem Evropanům, kde je cíl. Abychom věděli, po které cestě jdeme. To mi u Evropské unie chybí,“ uvedl.
Nebyl by také pro to, aby Česko nyní začalo zavádět euro. „V době, kdy potřebujete snížit inflaci, potřebujete inflační cílování. To znamená koruna a Česká národní banka, pokud s ní správně bude pracovat, může přes kurz koruny cílit a snižovat inflaci,“ konstatoval.
Pravomoci prezidenta republiky
Pravomoci, které v současnosti prezident republiky má, považuje Diviš za dostatečné. „Když můžete jmenovat členy bankovní rady a guvernéra, tak tím, jestli jmenujete spíš jestřáby, tedy lidi, kteří budou držet inflační cílování a stabilitu kurzu, versus holubice, které půjdou na ruku vládě, aby jí tiskly peníze, tak tím výrazně ovlivňujete ekonomiku,“ poukázal. Totéž podle něj platí o jmenování ústavních soudců, profesorů nebo generálů. Připomněl, že prezident se navíc může účastnit jednání parlamentu a vlády a má velký vliv na veřejné mínění.
Veřejné mínění se ale nechává ovlivňovat i z jiných zdrojů, z nichž některé neříkají vše tak, jak to je. Podle Karla Diviše je třeba dezinformacím čelit dostatečným mediálním vzděláváním. Cenzuru by považoval za chybu. „Učitelé nás musí naučit, jak s informacemi pracovat, a jak to odlišovat. Klasická novinářská poučka – ověřte si informaci ze dvou nezávislých zdrojů. Možná bychom měli naučit všechny lidi, aby s tím takto pracovali. Jsou nové disciplíny, jako máte dentální hygienu, tak bude digitální hygiena, která bude tyto věci vyučovat,“ charakterizoval.
- Ptát se můžete i vy. Dotazy můžete pokládat pomocí webového formuláře, e-mailem na adresu prezident@ceskatelevize.cz, přes sociální sítě s hashtagem #hpct24 nebo telefonicky na lince 2 6113 7755.
- Kandidátkám a kandidátům na post prezidenta dotazy položíme ve večerních pořadech Hyde Park na ČT24.
Za své vzory označil Karel Diviš Vladimíra Remka, kterého si cenil v dětství, kdy chtěl být kosmonautem, Toniho Schumachera, k němuž vzhlížel, když se intenzivně věnoval sportu, ale v politice se inspiroval u Richarda von Weizsäckera, který byl v době, kdy Diviš dospíval, prezidentem Západního Německa a následně sjednoceného Německa. Osobně se s ním setkal.
„Za hluboké totality, psal se rok 84, jsem vyrazil s rodiči za strýcem do Západního Německa. (…) Šli jsme na výlet v Alpách a potkali jsme takového šedovlasého pána, který tam přijel na kole s batohem na zádech a bavil se s námi. Jako dítě jsem nevěděl, kdo to je, u oběda jsme se strejdy ptali a on říkal: To je náš spolkový prezident Richard von Weizsäcker,“ vzpomněl. Spolkového prezidenta mohl v té době srovnat s Gustávem Husákem nebo trojicí sovětských vůdců, kteří se v rychlém sledu vystřídali. „Prezident nemusí být jen na vojenské přehlídce ve vojenském mundúru. Může to být civilní člověk, který se baví s normálními, běžnými lidmi,“ odnesl si Diviš z někdejšího setkání v Alpách.
I přes tento politický vzor ale nynější prezidentský kandidát připouští, že je politicky nezkušený. Má za sebou i minimum voleb. Zvolen byl podle svých slov pouze do vedení společenství vlastníků jednotek, byl předsedou třídy a kapitánem fotbalového týmu. Věří však, že to není na škodu.
„Je to obrovská výhoda, protože po volbách všichni říkají – chtěli bychom nadstranického a nezávislého prezidenta. Jak může být někdo nadstranický a nezávislý, když založil ODS, socdem nebo ANO? Takový člověk nikdy nebude nadstranický a už vůbec ne nezávislý,“ poznamenal.
