Česko posílá Ukrajině elektrocentrály, Černochová přislíbila i vyřazené vojenské vybavení

Události: Česko a válka na Ukrajině (zdroj: ČT24)

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) ze skladu v Olomouci poslala osm elektrocentrál na Ukrajinu, která se kvůli ruským raketovým útokům potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny. V pomoci pokračuje i české ministerstvo obrany, které vedle výcviku vojáků nabízí i další materiální pomoc. Ruská agrese podle resortu také zdůraznila potřebu modernizovat tuzemskou armádu, slibuje brzké rozhodnutí o nákupu nových bojových vozidel pěchoty i stíhaček.

Nejvýkonnější z elektrocentrál, které nyní putují na Ukrajinu, je schopna vyprodukovat elektrickou energii dostatečnou například pro udržení provozu menší nemocnice či zajistit dodávky vody. Zbývající generátory zabezpečí provoz desítek přímotopů pro lidi v ubytovacích centrech. „Plus k tomu jsou dva valníky, na kterých bude naloženo dvacet čtyři palet kabelových svazků,“ uvedl velitel hasičské roty Jiří Janda.

Vedle této pomoci už Česko poskytlo Ukrajině i vojenský materiál zhruba za čtyři a půl miliardy korun. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je ve skladech stále vybavení, které už tuzemská armáda nebude potřebovat, konkrétní nebyla. „Nemá už na ně ani proškolené lidi, nemá do některých systémů ani munici. Takže než abychom tyto věci ekologicky likvidovali za nemalé finanční prostředky, tak pokud budou mít využití na Ukrajině, tak je pošleme,“ uvedla ministryně.

Právě za pomoc Ukrajině se Německo rozhodlo Česku darovat vyprošťovací vozidlo a čtrnáct starších tanků Leopard. První z nich dorazí ve středu, zbytek příští rok, kdy by měla armáda dostat nebo začít dostávat i zbraně z velkých zakázek poslední doby – vrtulníky, kolové obrněnce, děla nebo protiletadlové komplety.

Modernizace české armády

„Resort obrany v roce 2022 pokračoval v námi nastartované modernizaci armády České republiky. Navázal na dlouhodobé smlouvy, které se nám s kolegy za mého působení podařilo uzavřít,“ podotýká předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Aktuálně ministerstvo vyjednává třeba o nákupu 210 bojových vozidel pěchoty ze Švédska, o výsledcích má resort informovat v řádu týdnů. A jednání probíhají také o nadzvukových letounech páté generace.

„Pořád jsou ve hře ještě všechny možnosti, přestože se snažíme intenzivně jednat s americkou stranou o možnosti nákupů letounů F35,“ dodala Černochová. Letouny F-35 mají nahradit švédské gripeny, jejichž pronájem skončí v roce 2027.

V příštím roce má obrana hospodařit téměř se sto dvanácti miliardami korun, což odpovídá zhruba procentu a půl HDP. Výhled na další roky pak počítá se sto třiceti a 155 miliardami. Zajistit snazší plánování víceletých projektů má zákon o financování obrany státu, který vláda projedná v lednu.