O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat kandidát SPD Jaroslav Bašta. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, v minulosti působil na postu ministra bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Během minulého režimu strávil dva a půl roku ve vězení za aktivity ve studentském hnutí, je signatářem Charty 77. Hnutí oznámilo jeho kandidaturu v první polovině září. Přihlášku k volbám doložil Bašta dvaceti podpisy poslanců z klubu SPD.
PROFIL: Bývalý disident a exministr Jaroslav Bašta před prezidentskými volbami kritizuje vládu i EU
Osobní a profesní život
Narodil se 15. května 1948 v Plzni. Studoval středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, školu ale nemohl dokončit. Za aktivity ve studentském Hnutí revoluční mládeže v letech 1968 a 1969 byl odsouzen na dva a půl roku do vězení. Po propuštění z vězení v roce 1972 se zapojil do disidentských aktivit, jako signatář Charty 77 byl perzekvován. Až do konce 80. let minulého století pracoval jako dělník a později jako technik. Nebyl členem komunistické strany.
V roce 1990 se stal vedoucím odboru a náměstkem ředitele Úřadu Federálního ministerstva vnitra pro ochranu ústavy a demokracie a v roce 1991 byl krátce náměstkem ředitele Federální bezpečnostní informační služby. Po odchodu z rozvědky stál rok v čele nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra, která se zabývala lustracemi. V letech 1993 až 1996 podnikal ve stavební a projekční činnosti. Mezi lety 2000 a 2005 byl velvyslancem v Rusku, mezi lety 2007 a 2010 velvyslancem na Ukrajině. Je autorem několika historických knih.
Dosavadní politická kariéra
Po roce 1989 spolupracoval s ČSSD, jejím členem se stal v roce 1994. Působil jako odborný mluvčí strany pro resort bezpečnosti, byl také místopředsedou sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost. Mezi lety 1998 a 2000 zastával funkci ministra bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, na starosti měl akci „Čisté ruce“, jejímž prostřednictvím chtěl kabinet bojovat proti korupci a hospodářské kriminalitě.
Ze sociální demokracie odešel v březnu 2019, ve stejném roce vstoupil do hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), za které neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu a jehož se na podzim 2020 stal předsedou. V roce 2021 vstoupil do SPD. Ve sněmovně je členem zahraničního výboru a komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Bašta čelil podezření, že jako člen vlády zneužíval pravomoci v souvislosti se získáváním informací o privatizaci některých podniků. Stíhání však zastavila Poslanecká sněmovna, když ho v červenci 2000 odmítla zbavit poslanecké imunity. V roce 2009 během působení na Ukrajině byl jako velvyslanec dáván médii do souvislosti s údajně nelegální operací okolo vydávání českých víz na konzulátu ve Lvově. Bašta odmítl nařčení jako vykonstruované.
Politické postoje
Bašta podporuje odchod z EU, Unie podle něj představuje hrozbu „pro naši svobodu, odebírá nám práva a zatahuje nás do války“, uvedl ve videoprojevu. Od začátku českého členství se podle něj Unie změnila. „Byla to EU, která neprosazovala Green Deal a nepřivedla Evropu na kraj třetí světové války,“ řekl v rozhovoru pro iDnes.cz. Green Deal je podle něj hrozbou pro evropský průmysl i občany. Ke členství v Severoatlantické alianci pak v rozhovoru pro iDnes.cz řekl: „NATO se má vrátit ke svým kořenům a my tam pak zůstaneme.“ Jako jediný poslanec SPD hlasoval pro rozšíření NATO o Finsko i Švédsko.
Základním kamenem společnosti je podle něj rodina, kterou je potřeba chránit „v dobách dobrých i zlých,“ řekl ve videoprojevu.
Volební program
Jaroslav Bašta se ve svém volebním programu vyslovuje pro „občany ČR na prvním místě“ a zavazuje se k dodržování ústavních pravidel. Podle Bašty jsou přírodní zdroje „ve vlastnictví České republiky, tedy všech občanů“, a proto má stát například distribuovat pitnou vodu nebo kontrolovat těžbu. V programu prosazuje bezplatnou zdravotní péči i vzdělávání a podporuje „silnou českou korunu“. V oblasti obrany se vyslovil pro řešení mezinárodních konfliktů „diplomatickými jednáními, a nikoliv válkami“.
Ekonomika
Pro řešení současné ekonomické krize nejsou podle něj vhodné sociální dávky. Ty by měly být vždy dočasnou pomocí. „Sociální dávky by měly být to poslední, z čeho budeme nuceni platit za bydlení, za jídlo, za léky,“ vyjmenoval ve videoprojevu. Omezení dávek by podle něj vedlo také k zajištění dostatku prostředků na podporu seniorů.
Válka na Ukrajině
Bývalý velvyslanec v Moskvě i Kyjevě se domnívá, že by mělo být využito první příležitosti k zastavení konfliktu. Uvedl to v březnu v DVTV, kde varoval také před hrozbou opotřebovávací války. „Cílem války není vítězství, ale mír,“ uvedl. Dodávky zbraní by se podle něj měly zastavit, „protože situace se stává nepřehlednou a máme pocit, že zbraně budeme potřebovat my sami“. Jako „správný krok“ označil v rozhovoru pro iDnes.cz přijímání uprchlíků. „Je to naše humanitární povinnost,“ uvedl. Případné prodloužení víz nepřímo podpořil: „Nemůžete ženy a děti posílat zpátky do válečného konfliktu.“
Postoj k současné vládě
Bašta patří ke kritikům kabinetu Petra Fialy (ODS). Po výměně vlády volal 28. září na demonstraci v Ostravě, kterou pořádalo SPD. „Schody se zametají odshora,“ řekl. „Vláda, která je tam, nás má udržet v podřízenosti. (…) Pan premiér Fiala říkal, jak je dobré, že taková spousta lidí je dnes na sociálních dávkách. Co udělají, když budete zlobit, když přijdete na náměstí? Zkrátí vám sociální dávky,“ uvedl. „Oni pracují pro někoho jiného – pro Brusel, pro Londýn, možná pro Washington,“ domnívá se.
Kritizoval také přístup kabinetu ke konfliktu na Ukrajině. „Slovo mír je pro ně slovo sprosté,“ řekl. V DVTV označil příspěvek uprchlíkům ve výši pět tisíc korun za „přiměřenou“ pomoc. Vláda by ale podle něj měla zvážit i psychologickou stránku věci a postupovat tak, „aby čeští občané neměli pocit, že si jich nikdo nevšímá“.
Role prezidenta
Prezident republiky podle něj má „spoustu možností“ jak pomoci státu a jeho občanům projít „nadcházejícím složitým a nebezpečným obdobím co nejlépe,“ dal se slyšet ve videoprojevu. V případě svého zvolení podle svých slov využije všech příležitostí k jednání o míru. „Ukončit probíhající konflikty by mělo být jasnou prioritou,“ řekl. Za poslední tři roky podle něj došlo kvůli pandemii covidu-19 a ekonomické a energetické krizi k řadě negativních změn. „Chci vrátit váš život do normálních kolejí,“ prohlásil.
Kampaň
Baštu jako svého prezidentského kandidáta představilo SPD v první polovině září. Pod svou přihlášku získal podpisy dvaceti poslanců SPD, čímž splnil požadavek na minimální počet podpisů od zákonodárců dolní komory. Poslanecký klub strany má přitom včetně Bašty přesně dvacet členů, svou kandidaturu tak musel Bašta podpořit i vlastním podpisem. Upozornil na to server Novinky.cz.
Na začátku ledna Bašta na transparentním účtu evidoval celkové příjmy ve výši necelých třináct milionů korun, výdaje dosahovaly téměř stejné výše. Podle údajů na účtu na kampaň sám poslal tři dary po 100 tisících korun. Většina dalších příjmů pochází z pokladny SPD, objevilo se však i několik drobných dárců.