Piráti trvají na dani z mimořádných zisků i za letošek, odkazují na shodu koalice

10 minut
Olga Richterová (Piráti) o sporech kolem platnosti daně z mimořádných zisků
Zdroj: ČT24

Piráti trvají na tom, aby se chystaná daň z mimořádných zisků týkala i letošního roku, uvedla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023. Richterová i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předtím informovali o koaliční dohodě na tom, že se daň bude týkat i letoška. Podle Richterové se na účinnosti daně už pro rok 2022 shodlo na úterním jednání všech pět stran koalice včetně Stanjury.

Mimořádná daň se má vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.

Kvůli situaci bude podle Richterové koaliční jednání. „Prosazujeme účinnost daně už pro rok 2022, nižší sazbu a osekání výjimek pro banky, aby měla daň skutečný efekt a díky tomu se pomohlo lidem,“ uvedla Richterová. Na tom, že se daň bude týkat i tohoto roku, byla podle ní jednomyslná shoda v úterý. „Na nejvyšším setkání vládních stran, tzv. K5, to odsouhlasil i ministr financí,“ uvedla.

Piráti podle Richterové trvají na tom, aby platila domluvená varianta, proti které neměl výhrady ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) ani Legislativní rada vlády. Připomněla, že shodu koalice vedle ní potvrdili i Jurečka či předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „U návrhu byla jednomyslná shoda za všechny bez jakýchkoli ,ale‘, výhrad nebo podmínek,“ doplnila Richterová. Ve vysílání ČT24 uvedla, že mimořádné zisky se dějí už letos, proto Piráti požadují, aby se daň týkala letoška.

Piráti navrhují i nižší sazbu

Stanjura několik hodin po zveřejnění plánu Richterovou a Jurečkou řekl, že se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023. Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Podle Stanjury předtím někteří ministři podlehli novinářským dotazům a zveřejnili neschválené varianty.

„Mně přijde ta komunikační linka, že vláda nejdřív rozhodne a pak informuje, vysvětluje, obhajuje, lepší, než pouštět do prostoru několik variant a teď spekulovat, ke které se vláda přikloní,“ řekl. V pozdějších rozhovorech mluvil o chybě v komunikaci.

Úmysl projednat chaos kolem daně ve sněmovně vyjádřilo ve čtvrtek opoziční hnutí ANO. Pokud v úterý neprosadí téma jako bod jednání, chce svolat mimořádnou schůzi. Podle premiéra Fialy (ODS) situace vznikla kvůli špatné komunikaci. Proto trvá na tom, že by měly být oznamovány až závěry jednání, nikoli jeho průběh.

Kromě účinnosti pro rok 2022 navrhují Piráti nižší sazbu 40 místo 60 procent. Stávající sazba je podle Richterové příliš vysoká a motivuje k daňové optimalizaci. „Současně žádáme, aby byl zachován rovný přístup a nebyly z dočasného zdanění selektivně vyjmuty některé banky, ale aby byla nastavena jasná a férová pravidla pro všechny,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 26 mminutami

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Havlův odkaz je zvláště letos stále aktuální, uvedl Vystrčil

Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zvláště v letošním roce stále aktuální. Týká se svobody a schopnosti zastat se druhého, uvedl na pražském Vinohradském hřbitově. Lidé tradičně nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku, kde před čtrnácti lety zemřel. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomínal společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
07:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hrad potvrdil Turkovi schůzku s prezidentem Pavlem

Prezident Petr Pavel přijme v pondělí 22. prosince v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Odbor komunikace prezidentské kanceláře to oznámil na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka (Motoristé). Turek potvrdil, že na Hrad v pondělí půjde.
11:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel jmenoval ústavním soudcem Michala Bartoně

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Premiér a předsedové parlamentu budou brát od ledna přes 300 tisíc korun

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.
před 5 hhodinami

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...