Do Česka budou mít od 25. října nově odepřen vstup Rusové s platným schengenským vízem vydaným za účelem turistiky, sportu či kultury jakýmkoli státem EU, oznámil po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kabinet také schválil, že na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun.
Do Česka podle údajů ministerstva denně přes mezinárodní letiště přicestují až dvě stovky ruských občanů. Nově tak bude podle Lipavského odepřen vstup ruským občanům, kteří na české území přijíždějí přes vnější schengenské hranice, tedy i přes české mezinárodní letiště, za účelem turistiky, sportu či kultury. Opatření se bude vztahovat na cestující s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli státem EU.
Česko se tak připojuje k pobaltským zemím, Polsku a Finsku, které své hranice pro ruské turisty uzavřely v předchozích týdnech. Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
Pro studenty z Ukrajiny či Běloruska se vízová pravidla naopak zmírní
Vláda také schválila, že Ukrajinci budou moci žádat o oprávnění k pobytu v Česku za účelem studia, i když obdrželi dočasnou ochranu v jiné zemi EU. Jednotlivé univerzity měly do tohoto semestru maximálně desítky takových uchazečů. Většina kvůli dosavadním překážkám nenastoupila. Nyní jim stát umožní vyřídit si pobytová oprávnění na zastupitelských úřadech a zůstat tak déle než tři měsíce.
Nově také podle dalšího odsouhlaseného nařízení budou mít výjimku ze zákazu vydávání víz Bělorusové, kteří si podají žádost o pobytové oprávnění za účelem studia na vysoké škole na základě stipendií poskytovaných ČR, EU nebo mezinárodními organizacemi.
„Cílem těchto stipendií je podpořit a poskytnout kvalitní evropské vzdělání těm, kteří jsou z politických důvodů pronásledováni a/nebo mohou pozitivně ovlivnit vývoj Běloruska ve střednědobém horizontu,“ uvedlo v předkládací zprávě ministerstvo.
Na rekonstrukci Ukrajiny má jít tři roky půl miliardy
Program hospodářské pomoci Ukrajině, podle nějž by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun, předložila ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované letos a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země napadené Ruskem.
Plánované výdaje byly zahrnuty do rozpočtu ministerstva zahraničí. Na humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistenci Ukrajině by mělo z programu jít ročně 415 milionů korun. Na zapojení firem do obnovy země má jít 85 milionů ročně, program bude využívat stávající nástroje podpory vývozu.
Hospodářská asistence Ukrajině bude v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. „Představuje platformu pro rozvoj obchodně-ekonomické a investiční spolupráce s Ukrajinou, s přednostním geografickým a sektorovým zaměřením, přičemž předpokládá, že Ukrajina bude v dlouhodobém horizontu představovat pro Česko strategického obchodního partnera,“ píše se v materiálu.
Cílem této části programu je dlouhodobý rozvoj oboustranně výhodných vztahů. Program vláda považuje za proexportní nástroj. Peníze vložené do této části programu se přes podporu českých firem vrátí zpět do české ekonomiky, míní. Jedna koruna vložená do státního systému podpory exportu může podle předkladatelů ve střednědobém až dlouhodobém výhledu vygenerovat až 70 korun ve firemním sektoru.
Protest proti vládě
Proti vládě ve středu protestovalo několik stovek lidí v centru Prahy, kteří požadovali demisi kabinetu Petra Fialy (ODS). Nejdříve na mítinku na Hradčanském náměstí kritizovali politiku současného kabinetu, v Česku podle řečníků nastává totalita a je omezována svoboda slova.
Na Pražském hradě poté předali úředníkům petici adresovanou prezidentovi Milošovi Zemanovi s výzvou, aby vládu odvolal. Podle ústavních právníků ale prezident nemá pravomoc kabinet odvolat jen na základě vlastního rozhodnutí. Poté se demonstranti přesunuli před Úřad vlády ČR na Malé Straně. Akci pořádalo uskupení Česko na prvním místě v čele s Ladislavem Vrábelem, který podle informací v médiích čelí řadě exekucí.
