V Letech u Písku v pátek symbolicky začala demolice vepřína, na jehož místě má vyrůst památník zdejšího koncentračního tábora a holocaustu Romů a Sintů. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o historický okamžik, člen Rady vlády pro lidská práva Daniel Herman (KDU-ČSL) prohlásil, že památník bude varováním do budoucnosti. Řekli to v pořadu Události, komentáře.
Je to historický okamžik, sdělil Baxa k bourání vepřína v Letech. Herman připomněl roli bývalého prezidenta Havla
18 minut
UK: Bourání vepřína v Letech u Písku
Samotné bourání bývalého vepřína přijde na řadu v pondělí. Zneuctění pietního místa velkovýkrmnou prasat dlouhé roky kritizovaly rodiny přeživších, občanské iniciativy i západní Evropa. Podle Baxy je nastartování demolice a přiblížení stavby památníku bezpochyby historickým okamžikem.
„To, že trvalo tak dlouhá desetiletí připomenout oběti romského holocaustu, a to, že několik desetiletí stál na místě koncentračního tábora v Letech vepřín, je ostuda,“ uvedl s tím, že cítí za potřebné se za liknavost českého státu omluvit.
Podle Hermana, který byl ministr kultury ve vládě Bohuslava Sobotky, která vepřín vykoupila, je důležité u méně atraktivních témat dotáhnout věci do konce. „Byl to především Václav Havel, který toto téma otevřel, pak asi nebyla dostatečná politická vůle, nebylo to viděno jako priorita. Naše vláda Bohuslava Sobotky řekla, že to dotáhneme do konce,“ prohlásil.
Obává se, že kdyby nešlo o romský tábor, ale o tábor pro většinovou populaci, tak by vepřín zmizel dřív. Jde podle něj o „pozůstatky odporného jevu rasismu“.
Výstraha a vzdělávání
První část památníku, tedy návštěvnické centrum, má být hotové už na jaře. Vybudovat celou stavbu ale potrvá několik let. Památník bude podle Hermana varováním do budoucnosti, podle Baxy bude mít jak připomínající, tak vzdělávací roli.
„Je třeba si přiznat, že mnoho příslušníků naší společnosti neví, že devadesát procent českých a moravských Romů bylo vyvražděno v době nacismu. Připomínat tyto skutečnosti je něco velmi důležitého. Romové jsou plus minus osm století součástí naší společnosti, jsou to naši spoluobčané. Pronásledovat člověka jen proto, že se narodil jako příslušník nějakého etnika, je naprosto nepřijatelné. Jakákoliv kolektivní vina na základě etnického původu neexistuje,“ míní Herman.
Obrovské utrpení
Rozsáhlý zemědělský areál vyrostl v 70. letech na místě koncentračního tábora pro Romy, ve kterém za 2. světové války zemřelo přes 300 lidí, převážně dětí. Historik Vojtěch Kyncl z Historického ústav AV ČR v pořadu 90' ČT24 uvedl, že v táboře byly naprosto zanedbány hygienické podmínky a lidé tam byly vystaveni obrovskému utrpení. Děti tam prý umíraly po desítkách denně na tyfovou epidemii, navíc neexistovalo rozdělení nemocných a zdravých.
V táboře, kam byla naprostá většina obyvatel deportována na základě rasového zhodnocení, byla kapacita překročena až čtyřnásobně. Podle Kyncla pro nacisty neměl židovský ani romský život žádnou hodnotu, pro lidi v táboře, kteří byli dále deportování do Osvětimi, byla smrt prakticky nevyhnutelná.
64 minut
90’ ČT24: Lety u Písku: Místo vepřína důstojný památník
Vytvářet terč
Sociolog Karel Čada ve stejném pořadu řekl, že začátek demolice vepřína uzavírá a rámuje velmi důležitou etapu. Klíčovým aktérem debaty byla podle něj například i Evropská unie. Kontroverzní výroky na téma koncentračního tábora v Letech pronesli třeba Václav Klaus, Andrej Babiš, Tomio Okamura nebo Miloslav Rozner.
„Je to součástí populistické rétoriky, která po dlouhou dobu z Romů žijících v Česku vytváří terč,“ uvedl s tím, že určitou rolí může být odpor k dědictví Václava Havla. V Česku je podle něj vztah majority k Romům problematický kvůli kultuře takzvaného privatismu, kdy se „důležité věci dějí doma, a najednou tady byla skupina lidí, která třeba na sídlištích přinášela život do veřejného prostoru“. To Čada spojuje právě s 90. lety.
Podle něj se vztah většinové společnosti a romské menšiny postupně zlepšuje, zmínil ale další nevyřešené problémy a nespravedlnosti vůči Romům jako nucené sterilizace nebo segregace ve školství.
