Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jednal se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodu kvůli kontrole marží u některých potravin. Podle ministra se shodli na tom, že je potřeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Aktuální kontroly označil Nekula za „varovně zdvižený prst“ ministerstva, které údajně už dříve zaznamenalo neúměrně vysoké marže u některých potravin. Jeho resort chce údajně dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali své marže uměle.
„Zdviháme varovný prst,“ komentoval Nekula kontroly marží u potravin
Brífink ministra Nekuly k plánovaným kontrolám marží u některých potravin (zdroj: ČT24)
Prověřování má trvat nejméně tři měsíce a cílem je monitorovat celý dodavatelsko-odběratelský řetězec od prvovýrobců až po maloobchodní prodejce. Nekula prohlásil, že nemá v úmyslu nikoho trestat a postihovat ani regulovat trh. Hlavním posláním schůzky se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodníků podle něj bylo zklidnit situaci ohledně cen potravin.
Podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství zaznamenali jeho úředníci i případy, kdy obchodní přirážka na některých potravinách byla okolo 250 procent.
Nekula řekl, že se se zástupci Agrární komory, Potravinářské komory a Svazu obchodu a cestovního ruchu shodl, že je třeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle, jejíž projednávání ve sněmovně je aktuálně přerušeno a která má řešit nekalé obchodní praktiky. „Nechceme tam žádné změny, chceme co nejrychleji novelu přijmout,“ doplnil. Zákon o významné tržní síle podle něj umožňuje sledovat celý dodavatelský řetězec.
Podle ministerstva je potřeba nový zákon
Z jednání podle Nekuly také vyplynulo, že stabilitu cen je potřeba řešit novým zákonem o cenách, na který se chce zaměřit. Ten by například také limitoval slevové akce.
Ke kontrolám marží chce resort vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo.
Skupiny byly vybrány na základě podnětů od veřejnosti, ale i zemědělců nebo potravinářů. Antimonopolní úřad uvedl, že uvítá také podněty od dodavatelů, kteří budou mít indicie o možných nekalých praktikách nebo protisoutěžním jednání v dodávkách a prodeji potravinářských a zemědělských produktů.
Postihování excesů
„My máme nejen problém s vysokými maržemi u některého zboží, ale je například i problém se slevovými akcemi, kdy dochází k extrémním slevovým akcím, které ve výsledku likvidují české zemědělce. Ti nemohou dlouhodobě prodávat své produkty za podnákladové ceny,“ řekl ministr.
Dodal, že cílem kontroly resortu je řešit hlavně extrémy jak na straně slevových akcí, tak na straně vysokých obchodních marží, které ministerstvo zaznamenalo. Problém se slevovými akcemi by mohl řešit právě nový zákon o cenách.
Až kontrola marží skončí, zasáhne podle něj Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který bude prošetřovat jednotlivé případy. „Jakmile bude zjištěna nekalá obchodní praktika, tak úřad již v současné době má a bude mít po schválení novely ještě větší páky, jak postihnout tyto excesy. Může udělit pokutu až do výše deseti procent z obratu daného subjektu,“ ujistil Nekula.
Podle vládního návrhu, který vychází z evropské směrnice, mají mít nově významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. Dosud zákon předpokládal, že významnou tržní sílu má podnik s obratem nad pět miliard korun. Ze zákona v případě jeho schválení zmizí dosavadní ustanovení, které definovalo významnou tržní sílu.
Podle nynějšího znění zákona je to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Významná tržní síla se nově bude posuzovat podle obratu odběratele vůči obratu dodavatele.
Ceny potravin v České republice stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce podle dat Českého statistického úřadu připlatili za pšeničnou hladkou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Chléb a bílé pečivo proti loňskému čtvrtému měsíci zdražily zhruba o třetinu, za máslo nebo brambory zaplatili lidé meziročně asi o čtvrtinu více.
Kritika od obchodní asociace
Kontroly marží potravin nebudou mít podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) žádný efekt pro zákazníky, prodejcům ale zvyšují administrativu. „Český maloobchodní trh je vysoce konkurenční a žádný obchodník si nemůže dovolit prodávat za výrazně vyšší ceny než konkurent,“ tvrdí tajemník AČTO Jan Hrdina.
Pro zjištění důvodů vysokých cen potravin by bylo podle Hrdiny nutné nejen sledovat širší škálu položek, ale celý řetězec, tedy i náklady a marže zemědělců či výrobců potravin.
Hrdina dále upozornil na to, že například stále rostoucí vstupní náklady za energie či pohonné hmoty jsou jedním z hlavních důvodů současného zdražování potravin. „Přitom tato oblast je vládou sledována jen omezeně a není nijak regulována,“ doplnil.
Rozhodnutí kritizují i zástupci opozice, kteří tvrdí, že má vláda podnikatelům pomáhat spíše s vysokými náklady. „Pokud chceme pomoci, tak musíme začít zde, a to účinnými energetickými opatřeními, případně, pokud chceme pomoci zákazníkům, tak snížením daně z přidané hodnoty,“ říká místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Svaz obchodu nesouhlasí
Také Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) nepovažuje marži u potravin za průkaznou hodnotu. „Kontrola marží je totální nesmysl. Marže je rozdíl mezi tím, za jakou cenu nakoupím danou potravinu a za kolik ji prodám. Z toho rozdílu platím prodavače, energie, pohonné hmoty, nájem v obchodech,“ řekl prezident svazu Tomáš Prouza. Smysl sledovat má podle něj ziskovost, která se v českém maloobchodě pohybuje kolem čtyř procent, u potravinářů je často výrazně vyšší, řekl dále. Ministerstvo by proto mělo zisk sledovat i u zemědělců a výrobců, souhlasí s názorem, že by měl být zahrnut celý sortiment, nejen několik položek.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala si mohou obchodníci u vybraných potravin nyní dát pozor na výši marží, ale je pravděpodobné, že jejich hodnotu budou kompenzovat u jiných. Výčet sledovaných potravin by měl proto zahrnovat alespoň desítky druhů potravin a oddělovat by se mělo zboží prodávané v akci a za běžnou pultovou cenu, řekl Doležal. Doplnil, že i tak může sledování přinést jen výseč informací, ze kterých nelze vyvozovat systémové závěry.
SOCR vyzval rovněž ministra Nekulu, aby představil metodiku kontrol marží a legislativní rámec, na základě kterého je bude provádět. Nekula uvedl, že se uskutečnily náhodné nákupy, detaily kontrol nechtěl komentovat. Neobjasnil je podle Prouzy ani na dnešním jednání zástupcům profesních organizací. „Bez jasné metodiky jsou to čísla vycucaná z prstu,“ dodal.
Obchod podle Prouzy brání skokovému nárůstu cen potravin. Tempo zdražování o 11,5 procenta je podle něj dlouhodobě nižší než inflace na úrovni zhruba 13 procent. Ceny zemědělských produktů podle něj vzrostly až o 27,6 procenta. Prouza dále uvedl, že princip ekonomického fungování maloobchodu je založen na nízké průměrné marži při vysokém obratu.
Prezidentka potravinářské komory Dana Večeřová řekla, že u základních potravin se průměrná přirážka pohybuje kolem 30 až 35 procent, což je standardní hodnota. Obchodníci si podle ní ale počítají vysoké marže u dalších potravin, většina si jich přitom prodává ve výrazných slevách o 60 až 70 procent. Řešení tak vidí v regulaci slev.
Na to, že marže není to samé co zisk, upozornil i předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. Kontroly podle něj současnou situaci nijak nezhorší, ale spíše ji ani nezlepší a je to spíše krátkodobé řešení, které přinese další administrativu. „Je potřeba jít cestou co nejpestřejšího trhu. Myslíme si, že chybí střední a menší zpracovatelské kapacity a větší podpora menších zemědělců,“ řekl. Menší zemědělci by uvítali, kdyby se celý dodavatelský řetězec zkrátil a mohli by například prodávat část své produkce přímo z farmy. V současnosti tomu ale podle Šebka brání hlavně složitá byrokracie.