Na krizových linkách, které pomáhají seniorům, stoupl počet hovorů až o třetinu. Covidová krize a nyní válečný konflikt na Ukrajině duševní potíže u starší generace ještě prohloubily. Potýkají se tak se strachem a úzkostmi.
Senior Zdeněk Hradecký z Domova pro seniory Clementas v Mlékovicích sleduje denně zprávy z Ukrajiny. „Prožívám to s těmi lidmi, protože za to nemůžou. Děti za to nemůžou,“ řekl. O situaci s klienty zařízení mluví i psychiatr. „Je to náročnější o to, že někteří zažili rok 1968 velmi intenzivně a někteří i druhou světovou válku,“ uvedla ředitelka domova Andrea Faltysová.
Strach z atomového útoku nebo evakuace řeší senioři i na krizových linkách. Poslední dva roky jsou pro ně obzvlášť náročné. Před pandemií volalo kvůli depresím na linku organizace Elpida 200 lidí, loni to bylo přes dva tisíce.
Do Elpidy nyní nejčastěji senioři volají s tématy samoty nebo potíží po prodělané nemoci. „Jsou to obrovské pocity nejistoty. A vedlo to k tomu, že se zvýšily dvojnásobně počty sebevražedných hovorů,“ uvedl ředitel organizace Jiří Hrabě.
V pohotovosti je i dispečink nové linky Nadosah organizace Život 90. Alarm ohlásí seniora v tísni, který doma stiskl znamení pomoci. Tlačítko má zatím v Česku tisícovka seniorů nad osmdesát let. Sociální pracovníci jsou v kontaktu i s jejich rodinami.
Pomoci se snaží také projekt Pozitivní stáří, který chce motivovat starší lidi k životu. „Říkáme ty příběhy, které byly protknuty aktivním životem. Něco pořád dělat,“ přiblížil organizátor projektu Pavel Chalupa.
