Ochota přijmout uprchlíky z Ukrajiny je v Česku vysoká, ukazuje průzkum

Drtivá většina lidí v Česku je ochotna přijmout uprchlíky před válkou na Ukrajině, vyplývá z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK. Proti jsou jen tři procenta respondentů. O tom, že ruská invaze uprchlickou vlnu vyvolá, je rovněž výrazná většina dotázaných přesvědčena.

Že konflikt na Ukrajině způsobí migrační vlnu, je pevně přesvědčena rovná polovina z reprezentativního vzorku 808 lidí, na který se výzkumníci obrátili. Že uprchlíci spíše dorazí, se domnívá dalších 39 procent respondentů, v součtu tedy očekává migrační vlnu 89 procent oslovených lidí, zatímco devět procent si nemyslí, že by se lidé dali kvůli ruské invazi ve velkém do pohybu (zbylá dvě procenta oslovených nevěděla).

Podle průzkumu očekávají migrační vlnu více mladší lidé ve věku do 44 let a ti vzdělanější.

Co zapříčiní konflikt na Ukrajině?
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z možných důsledků očekávají lidé v Česku migrační vlnu, pravděpodobné jsou však podle nich i další důsledky. Především se obávají, že Rusko omezí dodávky plynu. To se stane podle 83 procent respondentů, přičemž 32 procent to očekává určitě. Čtyři procenta dotázaných jsou pevně přesvědčena, že se to nestane, spíše se to nestane podle 11 procent. K vyhlášení nejtvrdších ekonomických sankcí vůči Rusku dojde podle 74 procent dotázaných, z nich 37 procent je o tom pevně přesvěčeno, zatímco tři procenta respondentů tvrdé sankce vůbec nepředpokládá. Podle 73 procent dotázaných se Rusko zároveň dostane do mezinárodní izolace.

O čem si naopak jen menšina oslovených (byť výrazná) myslí, že by bylo důsledkem ruského vpádu na Ukrajinu, je nárůst nezaměstnanosti v Česku. Nezaměstnaných by v důsledku dění na Ukrajině mohlo v ČR přibýt podle 21 procent, podle pěti procent dotázaných se tak jistě stane. Naopak 19 procent to jednoznačně vylučuje.

Velká ochota přijmout uprchlíky

Zatímco rozsáhlá migrační vlna z poloviny minulého desetiletí narazila v Česku u nemalé části společnosti na negativní reakce, uprchlíky z Ukrajiny jsou Češi vesměs připraveni přijmout. Že by mělo Česko pomoci každému, komu bude moci, jsou pevně přesvědčeny dvě třetiny oslovených (67 procent) a dalších 30 procent je pro to, aby se pomohlo alespoň části uprchlíků. Pouze tři procenta respondentů jsou jednoznačně proti přijímání uprchlíků z Ukrajiny.

Větší ochota přijmout uprchlíky v ČR je i v tomto případě mezi mladšími a vzdělanějšími lidmi, doplnila agentura.

Názor na přijímání uprchlíků z Ukrajiny do ČR
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z průzkumu vyplývá, že až na tři procenta – a další dvě, která jsou bez názoru – jsou lidé v Česku proti ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodně ji neschvaluje 89 procent lidí oslovených agenturou a dalších šest procent ji spíše neschvaluje. Rozhodně s ní souhlasí jedno procento dotázaných. 

Zároveň se ale většina z nich cítí v Česku bezpečně – 51 procent spíše ano a 22 rozhodně ano. Bezpečně se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině necítí 15 procent lidí, dalších 12 procent neví.

Průzkum provedla agentura STEM/MARK metodou CATI (asistovaného telefonického rozhovoru) na reprezentativním vzorku 808 lidí starších 18 let. Data výzkumníci sbírali v prvních dvou dnech invaze, tedy ve čtvrtek 24. února a v pátek 25. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 4 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 6 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 11 hhodinami
Načítání...