Ochota přijmout uprchlíky z Ukrajiny je v Česku vysoká, ukazuje průzkum

Drtivá většina lidí v Česku je ochotna přijmout uprchlíky před válkou na Ukrajině, vyplývá z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK. Proti jsou jen tři procenta respondentů. O tom, že ruská invaze uprchlickou vlnu vyvolá, je rovněž výrazná většina dotázaných přesvědčena.

Že konflikt na Ukrajině způsobí migrační vlnu, je pevně přesvědčena rovná polovina z reprezentativního vzorku 808 lidí, na který se výzkumníci obrátili. Že uprchlíci spíše dorazí, se domnívá dalších 39 procent respondentů, v součtu tedy očekává migrační vlnu 89 procent oslovených lidí, zatímco devět procent si nemyslí, že by se lidé dali kvůli ruské invazi ve velkém do pohybu (zbylá dvě procenta oslovených nevěděla).

Podle průzkumu očekávají migrační vlnu více mladší lidé ve věku do 44 let a ti vzdělanější.

Co zapříčiní konflikt na Ukrajině?
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z možných důsledků očekávají lidé v Česku migrační vlnu, pravděpodobné jsou však podle nich i další důsledky. Především se obávají, že Rusko omezí dodávky plynu. To se stane podle 83 procent respondentů, přičemž 32 procent to očekává určitě. Čtyři procenta dotázaných jsou pevně přesvědčena, že se to nestane, spíše se to nestane podle 11 procent. K vyhlášení nejtvrdších ekonomických sankcí vůči Rusku dojde podle 74 procent dotázaných, z nich 37 procent je o tom pevně přesvěčeno, zatímco tři procenta respondentů tvrdé sankce vůbec nepředpokládá. Podle 73 procent dotázaných se Rusko zároveň dostane do mezinárodní izolace.

O čem si naopak jen menšina oslovených (byť výrazná) myslí, že by bylo důsledkem ruského vpádu na Ukrajinu, je nárůst nezaměstnanosti v Česku. Nezaměstnaných by v důsledku dění na Ukrajině mohlo v ČR přibýt podle 21 procent, podle pěti procent dotázaných se tak jistě stane. Naopak 19 procent to jednoznačně vylučuje.

Velká ochota přijmout uprchlíky

Zatímco rozsáhlá migrační vlna z poloviny minulého desetiletí narazila v Česku u nemalé části společnosti na negativní reakce, uprchlíky z Ukrajiny jsou Češi vesměs připraveni přijmout. Že by mělo Česko pomoci každému, komu bude moci, jsou pevně přesvědčeny dvě třetiny oslovených (67 procent) a dalších 30 procent je pro to, aby se pomohlo alespoň části uprchlíků. Pouze tři procenta respondentů jsou jednoznačně proti přijímání uprchlíků z Ukrajiny.

Větší ochota přijmout uprchlíky v ČR je i v tomto případě mezi mladšími a vzdělanějšími lidmi, doplnila agentura.

Názor na přijímání uprchlíků z Ukrajiny do ČR
Zdroj: STEM/MARK pro ČT

Z průzkumu vyplývá, že až na tři procenta – a další dvě, která jsou bez názoru – jsou lidé v Česku proti ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodně ji neschvaluje 89 procent lidí oslovených agenturou a dalších šest procent ji spíše neschvaluje. Rozhodně s ní souhlasí jedno procento dotázaných. 

Zároveň se ale většina z nich cítí v Česku bezpečně – 51 procent spíše ano a 22 rozhodně ano. Bezpečně se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině necítí 15 procent lidí, dalších 12 procent neví.

Průzkum provedla agentura STEM/MARK metodou CATI (asistovaného telefonického rozhovoru) na reprezentativním vzorku 808 lidí starších 18 let. Data výzkumníci sbírali v prvních dvou dnech invaze, tedy ve čtvrtek 24. února a v pátek 25. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
15:07Aktualizovánopřed 30 mminutami

ŽivěČást pomoci v bydlení převezmou od obcí nově úřady práce, schválil Senát

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Předlohu ještě dostane k podpisu prezident. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě.
10:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ústavní soud zrušil starší verdikt o vazbě Jiřikovského, ten ve vězení zůstává

Ústavní soud (ÚS) zrušil usnesení soudu nižšího stupně o vazbě Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, bylo porušeno jeho právo. V další části ÚS stížnost odmítl. Pro Jiřikovského se ale nic nemění, za mřížemi zůstává. Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna. Obviněný je mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti, hrozí mu až třicet let vězení.
13:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 8 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 8 hhodinami

ÚS: Část zákona o platech státních zástupců byla neústavní

Část zákona o platech státních zástupců, která do délky započitatelné praxe potřebné pro postup do vyšší platové třídy nezahrnovala dobu rodičovské a mateřské, byla neústavní. Rozhodlo o tom plénum Ústavního soudu na návrh Obvodního soudu pro Prahu 1. Ustanovení platilo do konce loňského září, současný zákon už rodičovskou a mateřskou do délky praxe započítává.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výdaje na obranu a summit NATO

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).
před 11 hhodinami

Evropský pohled