Vláda se v pátek zavázala k humanitární pomoci a podpoře lidí prchajících před konfliktem. Zároveň přijala kroky, které mají zajistit i bezpečnost v tuzemsku. V pořadu Události, komentáře o postupu kabinetu debatovali zástupci všech sněmovních stran – místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD), předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS).
Vláda schválila humanitární pomoc Ukrajině, 300 milionů korun pomůže zejména lidem, kteří kvůli ruské agresi museli opustit své domovy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Česko schopné poskytnout také pohonné hmoty, krev a krevní plazmu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) též oznámil, že České dráhy umožní Ukrajincům zdarma využít vlaky k návratu do vlasti.
Podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Langšádlové jsou v pátek představené kroky vlády jen zlomkem opatření, která připravují jednotliví ministři. „A pak je to otázka, jak reagovat na Rusko, jak přistupovat k sankcím,“ poznamenala. Postup vlády podle místopředsedy lidovců a dolní komory parlamentu Bartoška vycházel také z požadavků ukrajinského velvyslance. „Česká republika je připravena podpořit Ukrajinu v materiálně-technické oblasti (…) Stejně tak jsme připraveni pomoci případné vlně uprchlíků,“ ujistil.
„Pro svět a bezpečnost celé situace je potřeba, abychom přestali se slovy (…) Teď jsou potřeba zejména činy,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek a ocenil, že česká vláda je v tomto ohledu akční. „Jasně stojíme na straně lidských práv a svobody,“ dodal. Vláda také poskytla seznam materiálu, ze kterého si ukrajinská strana vybírá potřebné dodávky, řekl člen výborů pro bezpečnosti a obranu Žáček. „Zároveň (…) se řeší, jakým způsobem to dopravit na Ukrajinu, aby to armáda mohla využít ve svém boji proti agresorovi,“ přiblížil.
V pátek také zasedal Senát, který přijal usnesení vyjadřující vládě podporu. „Česká vláda stojí poměrně v čele států Evropské unie, co se týče návrhů na pomoc,“ kvitoval předseda senátorského klubu STAN Holeček.
Postup vlády je dle člena sněmovního zahraničního výboru Bašty „samozřejmě v pořádku“. „Princip je princip. Jakékoliv porušení hranic a územní integrity je nepřijatelné a mělo by být potrestáno,“ uvedl v debatě. Za kabinetem stojí také další opoziční strana, ANO. „Nesnažíme se hledat chyby. Chceme, aby Česká republika i na politické scéně byla jednotná,“ řekl místopředseda výboru pro obranu Růžička.
Ve hře může být i další omezení činnosti ruské ambasády, uvedli politici
Kromě součinnosti s ukrajinskými partnery přijal kabinet opatření, která mají zachovat bezpečnost v tuzemsku. Od půlnoci tak zakázala vláda přílety a odlety strojů ruský aerolinek, opatření přijaté v součinnosti s Polskem se dotkne především spojení s Moskvou a Petrohradem. Kabinet rovněž zastavil vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Pobytová víza vydaná Rusům v tuzemsku projdou revizí.
„V tuto chvíli není žádné bezprostřední ohrožení,“ ujistila Langšádlová. Ne všechna opatření podle ní lze komentovat, ale vláda se soustředí například na kybernetickou bezpečnost. „I screening 46 tisíc Rusů, kteří žijí na našem území. To jsou kroky, které česká vláda dělá ve spolupráci s dalšími partnery,“ uvedla. Žáček se vyslovil i pro případné další omezení činnosti ruské ambasády v Praze, z níž minulá vláda Andreje Babiše (ANO) vyhostila po kauze Vrbětice velké množství diplomatů, které české tajné služby označily jako agenty federace. „Snížení personálu je naprosto logické,“ poznamenal s tím, že stejný postup by měl postihnout i pracovníky běloruského velvyslanectví.
Radikální postup vůči ruské ambasádě
Bartošek upozornil, že česká zpravodajská služba BIS opakovaně informovala o zvyšování míru vlivu ruské federace v Česku a ovlivňování veřejného dění. „Česká republika je i díky vysoké prestiži tajných služeb schopná zajistit bezpečnost pro občany,“ řekl. Podle Růžičky byl postup Ruska vůči Ukrajině tak závažný a bezprecedentní, že navrhl v souvislosti s ruskou ambasádou „radikální“ postup. „Poslal bych je domů,“ uvedl.
Podobně by postupoval i Holeček. „Byli jsme svědkem toho, že ruská ambasáda byla semeništěm ruských agentů,“ řekl. Reakce Ruska vůči státům, které leží v blízkosti Ukrajiny a napadené zemi pomáhají, podle něj Česko posunují z hlediska ruské optiky na úroveň téměř nepřátelského státu. „Byl bych pro to (…), abychom se takových lidí zbavili,“ řekl.
Podle Bašty však takový postup má být až posledním možným krokem. „Že budete posílat lidi pryč jen kvůli tomu, jaký mají pas, to se dělá, až když je mezi zeměmi vyhlášená válka,“ pronesl. Omezení na diplomatické úrovni považuje za adekvátní, nemělo by však dojít k omezením ruských občanů. „Část z nich je tady proto, že před režimem utekla,“ poznamenal.
Riziko pro státy mimo válečnou zónu podle Michálka aktuálně představuje například ohrožení cestujících v blízkosti bojů. „Třeba v blízkosti letí letadlo, ve kterém jsou čeští občané, a náhodou ho může zasáhnout nějaká raketa. Nebo je tam loď, na které jsou čeští nebo jiní evropští občané, zasáhne je bomba,“ přiblížil. „Vnímám to jak bezprostřední riziko, které ohrožuje situaci i České republiky a blízkých sousedů,“ zakončil.
