Už za půl roku čeká Česko předsednictví v Radě Evropské unie. I kvůli tomu nová vláda slibovala, že ministrem se stane jenom ten, kdo bez problémů hovoří světovým jazykem. Skutečnost je však odlišná, a to v některých případech výrazně. Pro pořad 168 hodin o tématu natáčeli Václav Crhonek a David Sebíň.
Pořad 168 hodin prověřoval angličtinu nových ministrů. Mnozí neobstáli
10 minut
168 hodin: Brána jazyků
Strany nové vlády lákaly před volbami voliče i slibem, že cizí jazyk není pro ministry žádný problém. Program koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) uvádí: „Zaručíme, že každý člen vlády bude ovládat alespoň jeden cizí jazyk, kterým se bez problému domluví.“ A druhá vládní koalice – Piráti a hnutí STAN – pak ve svém programu slibovala: Budeme důsledně vyžadovat znalost světových jazyků u ministrů a náměstků.
Mezi novými ministry jsou ovšem jazykové kompetence relativně slabé; že nezvládnou jednat v cizím jazyce, jich už před Vánoci v anketě Hospodářských novin uvedlo hned pět. „Hospodářské noviny oslovily všechny ministry nebo jejich úřady, samozřejmě ne všichni odpověděli, ale někteří nám přímo přiznali, zhruba pět ministrů, řekněme otevřeně přiznalo, že se nedomluví anglicky. Ministryně obrany Černochová, ministr financí Stanjura, někteří další,“ řekl redaktor HN Ondřej Houska.
Česko přitom čeká ve druhé polovině roku předsednictví v Radě Evropské unie a tuzemští ministři půl roku povedou setkání unijních lídrů. Podle ministrů chabá jazyková výbava nevadí, protože při předsednictví využijí tlumočníky.
Nízké komunikační kompetence si ale všiml už i britský Guardian. „Bohužel jazyková úroveň několika členů nového kabinetu by nestačila k domluvě na summitech, kde musí komunikovat třeba jeden na jednoho, se svými protějšky z jiných zemí. A na to tlumočníky prostě využívat nejde,“ uvedl zahraniční korespondent Guardianu Robert Tait.
Na příkladu to vysvětlil bývalý místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (zvolený za ANO). „Můžete se snažit soustředit na samotná formální jednání, na zasedání Rady, na formální večeře s tlumočením. Pak ale vaše váha klesá a možnost držet jednání pevně v rukou opadá.“
Premianti
Pořad 168 hodin požádal učitele angličtiny v Praze Jacka Morgana spolu s hercem a dramatikem Rafaelem Ruizem, aby prověřili jazykové schopnosti ministrů.
K těm členům vlády, pro které nebyl problém anglicky vysvětlit priority svých úřadů, patřil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). V angličtině dostal – stejně jako jeho ministerští kolegové – otázku: Jaké jsou vaše priority během předsednictví České republiky v Radě EU? Anglicky také odpověděl: „Určitě jsou to kohezní fondy z programu Evropské unie. Je to docela důležité kvůli distribuci evropských peněz v rámci České republiky.“
Bez problémů vysvětlil v angličtině priority i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN): „Myslím, že nejdůležitějším aspektem priorit je, že to musí být něco, co je věrohodné pro naše evropské partnery.“
Ti, co nějak odpověděli
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) odpověděl: „Zaprvé investice do českých infrastruktur. Ne pouze na dálnice, ale také na rychlotratě.“
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na otázku po prioritách odpověděl: „Vím jen o prioritách v resortu spravedlnosti. A první věc jsou peníze. Peníze pro lidi, co pracují v tomto resortu.“
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který bude řídit zasedání evropských ministrů financí EcoFin, o sobě tvrdil, že anglicky mluví jenom na dovolené. V rozhovoru nicméně docela obstál. V češtině by jeho anglická odpověď zněla takto: „My budeme připravujeme naše priority, protože jsme nová vláda. Myslím, že budeme diskutovat s našimi francouzskými kolegy a švédskými kolegy a naše priority očekávám během pár týdnů.“
Rozpaky
Za političku se spolehlivou angličtinou sama sebe označuje ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). Jak to vypadá ve skutečnosti?
„Moje priority? Oh. Připravujeme tuto prioritu s ministerstvem školství a…my…ukážeme a prodiskutujeme…pardon, zastavte to.“
Takové vyjádření redaktora HN Housku udivilo. „Vzhledem k tomu, že Helena Langšádlová je politička, která v předchozí Poslanecké sněmovně seděla ve výboru pro záležitosti EU, často se k těmhle tématům vyjadřovala, tak musím říct, že mě to překvapuje.“
Ruiz to tedy zkusil ještě jednou: „Zjednoduším to. Máte realistická očekávání? Myslíte, že jsou realistická?“
A odpověď ministryně Langšádlové zněla: „Já ne, já ne…dobře. Ano, naše očekávání je realistické. Jo…tam jsou…musíme se o tom pobavit společně s ministrem…ministrem Gazdíkem.“
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvádí, že se domluví polsky a pasivně rusky. Angličtinu má prý na úrovni státní maturity. Před otázkami však utekla. Tázající Jack Morgan se stačil jen představit, načež se dozvěděl: „Promiňte, jdu pozdě,“ a to bylo vše.
Tento přístup Černochové kriticky zhodnotil politolog a vedoucí bruselské kanceláře Europeum Žiga Faktor. „Nelze se schovávat za to, že někteří ministři umí polsky.“ Redaktor HN Houska připomněl i další souvislost. „Řadu let se připravovala na to, že ten resort jednou převezme, hodně mluví o významu transatlantické vazby, o vztazích s USA. Asi to potom bude nepěkné setkání ministrů obrany, jestliže tam nebude schopná komunikovat.“
A podobně může vypadat i setkání evropských ministrů zemědělství pod vedením českého ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL). Na otázku v angličtině o prioritách předsednictví Česka v Radě Evropské unie nejdříve anglicky odpověděl, že mluví pouze česky. Pak najednou v rozhovoru přepnul z angličtiny do němčiny, kterou tazateli nabídl ke komunikaci.
Zahraniční korespondent Guardianu Robert Tait uznává, že němčina je důležitý jazyk a vzájemný vztah s Německem je pro Českou republiku významný. „Němčina ale není ten běžný jazyk napříč Evropskou unií. To je angličtina,“ dodal.
Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza řekl, že pokud si Česko skutečně chce vyjednat nějaký ústupek, mohou ho předpřipravit diplomaté. „Konečná dohoda se ale vždycky dělá podáním ruky ministrů. A tam si musíte umět aspoň základní angličtinou potvrdit: tohle je to, co chceme, na tom jsme se dohodli.“
Fit for Zelenou dohodu
Podobně problematická jazyková vybavenost je i v resortu životního prostředí, který bude pro Česko nejen letos klíčový. Vláda Petra Fialy chce totiž pro Česko v Bruselu vyjednat ty nejlepší podmínky v rámci takzvaného Green Dealu. Vyjednávat za Česko bude ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Na otázku v angličtině o prioritách odpověděla česky: Samozřejmě že je to Zelená dohoda.
Redaktor Houska naznačuje, co může znamenat, když se ministryně nedomluví. „Tak to fakticky nebude Česko, kdo ta jednání bude vést, budou to úředníci sekretariátu Rady EU. To znamená té instituce, které bude Česko předsedat, ale rozhodně to nebude česká ministryně životního prostředí.“
Ministryně v rozhovoru pro pořad 168 hodin promluvila anglicky jen jednou. To když pojmenovala evropský balíček, který má za cíl snížit emise o 55 procent do roku 2030. „Samozřejmě že se bavíme už nyní o tom, jak vést jednání pro naše předsednictví EU o balíčku fifty for five.“
Problémem je, že se balíček jmenuje Fit for 55. Toho si všímá i Žiga Faktor. „Pokud by opravdu na zasedání ministerské rady prohlásila, že chce projednávat balíček 50 for 5, tak by to určitě vyvolalo posměch, určitě by se to dostalo do předních bruselských plátků.“
