Spolupráci s Ruskem na vyšetřování výbuchu ve Vrběticích lídři na jihu Čech většinou neočekávají

Debatou lídrů z Jihočeského kraje pokračovaly předvolební diskuse České televize, prvním tématem byla kauza výbuchů ve Vrběticích. Došetření kauzy ve spolupráci českých a ruských úřadů neočekávají. Hosty byli Jan Bauer (SPOLU), Richard Brabec (ANO), Ivana Kerlesová (PŘÍSAHA), Lukáš Kolářík (PirátiSTAN), Alena Nohavová (KSČM), Iveta Štefanová (SPD) a Ondřej Veselý (ČSSD). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Video Volební lídři Jihočeského kraje diskutovali o kauze Vrbětice v předvolební debatě ČT24
video

Volební lídři Jihočeského kraje diskutovali o kauze Vrbětice v předvolební debatě ČT24

Zdroj: ČT24

„Z politického hlediska už kauza Vrbětice skončila, protože jsme došli na minimum lidí na zastupitelských úřadech jak Ruska, tak Česka, teď už je věc otázkou orgánů činných v trestním řízení,“ hodnotí krajský lídr ČSSD Ondřej Veselý. O právní pomoc žádalo ruskou stranu české státní zastupitelství, i proto se celý spor přesunul do roviny trestního řízení, míní Veselý.

Lídryni kandidátky KSČM v kraji Aleně Nohavové přijde zvláštní, že Česko požádalo Rusko o součinnost, ale pro došetření činu policie podle ní nic takového nepotřebuje. „Myslím si, že to jde došetřit, aniž bychom měli informace z druhé strany,“ uvedla Nohavová. Celá kauza jí připadá prapodivná, ať už jde o průnik agentů do muničního skladu, nebo výbuch samotný.

„Podle mě ta kauza už vyústila, vyšetřování prokázalo, že to byl útok cizí mocnosti v našem státě, kontroly, které byly předloženy výboru pro BIS, byly jednoznačné a srovnání stavů na ambasádách byl správný konec,“ řekl krajský lídr koalice PirátiSTAN Lukáš Kolářík. Vzhledem k reakci Ruska podle něj nebude Česká republika schopna útočníky zatknout a potrestat, myslí si.

„Nevěřím, že by pan Hamáček jel do Ruska prodat republiku za Vrbětice,“ komentuje krajský lídr ANO Richard Brabec mediální tvrzení ohledně vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), který měl údajně s ruskou stranou vyjednávat o ututlání kauzy. Brabec přiznává, že Hamáčkově verzi se hůř věří, podstatné ale pro něj je, jak vláda zareagovala jako celek a postavila se k této události srovnáním počtu lidí na ambasádách.

„Ač to zní možná ne úplně věrohodně (Hamáčkovo tvrzení o jednání v Rusku o dodávkách vakcín jako krycím manévru, pozn. red.), tak já doufám, že člověk v takto vysoké funkci by neměl veřejně lhát, a pokud říká, že to tak je, já doufám, že nelže,“ reaguje na vysvětlení ministra vnitra Iveta Štefanová, která je v čele krajské kandidátky SPD.

Nezájem Jana Hamáčka o senátní vyšetřování

Senátní zahraniční a bezpečnostní výbor chce opětovně pozvat ministra vnitra Hamáčka a policejního prezidenta Jana Švejdara, aby horní komoře vysvětlili okolnosti vrbětické kauzy. Z jednání se vicepremiér omluvil již pětkrát. Dodal, že nevidí důvod, aby senátní výbor navštívil.

„Senátoři i veřejnost mají právo vědět, jak se vyjádří pan Hamáček. Celkově je kauza Vrbětice vážná a já věřím, že se zdárně vyšetří. Žádat o součinnost Rusko mi přijde trochu naivní,“ komentuje lídryně krajské kandidátky hnutí PŘÍSAHA Ivana Kerlesová. Kritizuje pak nejednotné vyjadřování prezidenta, premiéra a ministrů na začátku celé kauzy. „Doplácíme na to, že nemáme silnou diplomacii a nejednáme jednotně,“ myslí si Kerlesová.

Spolupráci Moskvy v řešení případu nepředpokládá ani Jan Bauer, který je v čele krajské kandidátky koalice SPOLU. „Nemyslím si, že by byl Jan Hamáček nějaký gauner, ale to, jak komunikoval tu kauzu, byla fraška. Divím se, že je ještě na místě ministra vnitra, protože selhal,“ kritizuje Bauer. Vadí mu, že v době, kdy věděl o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích, vůbec s Rusy jednal. Apeluje pak na vymáhání vzniklé škody po Moskvě.

Výběr uskupení zastoupených v debatě vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.