V Česku fungují dva registry dárců. Ve větším Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD) je zapsáno přes sto tisíc dárců. Menší Český registr dárců krvetvorných buněk, který provozuje pražský IKEM, má přes 35 tisíc dárců, obě databáze se částečně překrývají.
ČNRDD získal v roce 2019 do své databáze rekordních 10 845 nových dobrovolníků, loni jejich počet ale kvůli pandemii koronaviru klesl na polovinu. U příležitosti Světového dne dárců kostní dřeně nyní ČNRDD pořádá několik náborových akcí, konkrétně v Praze, Mělníce a Bzenci.
Podmínkou pro přijetí do ČNRDD je u zájemců věk od 18 do 35 let, dobrý zdravotní stav a to, že váží více než 50 kilogramů, neužívají trvale žádné léky a jsou registrováni u některé české zdravotní pojišťovny.
Menší Český registr dárců krvetvorných buněk přijímá dobrovolníky až do 40 let. O víkendu pořádá náborové akce na Dnech NATO v Ostravě.
Odběr krve, nebo stěr ze slin
Dobrovolníci se ale mohou hlásit i mimo náborové akce. Jak vstup do Českého registru dárců krvetvorných buněk probíhá, popsala ve vysílání ČT24 Gabriela Hošková z IKEM.
„(Zájemce) kontaktuje registr přes webovou stránku www.darujzivot.cz, promluví s pracovníkem registru krátkým pohovorem, kdy zjistíme, zda se může stát dárcem. A poté buď navštíví naše náborové centrum či přímo registr v IKEM, kde je mu odebrána krev, anebo mu můžeme zaslat domů sadu na stěr slin,“ vysvětlila za registr Hošková.
Právě menší z obou registrů si nyní připomíná třicet let své existence, což oslaví oceněním dobrovolníků, kteří již kostní dřeň darovali.
V podvečer se pak v Praze, Brně a Ostravě rozsvítí červeně, tedy barvou krve, registru a IKEM, řada významných budov a památek, například pražská Petřínská rozhledna, Mahenovo divadlo v Brně či ostravská Nová radnice, dodala Hošková.
Gabriela Hošková z IKEM o dárcovství kostní dřeně
Čtvrtina pacientů dárce včas nenajde
Krvetvorné buňky se používají pro léčbu pacientů s leukemií. Ročně jí v Česku onemocní kolem stovky lidí, u dalšího zhruba tisíce lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z šedesáti až osmdesáti procent, u dětí ze sedmdesáti až devadesáti procent.
Registry dárců jsou celosvětově propojeny, databáze tak čítá asi 34 milionů lidí. Zhruba každý čtvrtý pacient přesto svého dárce nenalezne, nebo se najde pozdě, databázi je proto třeba stále rozšiřovat. Cílem je počet potenciálních dárců zhruba zdvojnásobit.