Víc než jednu a čtvrt miliardy korun už lidé mezi sebou vybrali na pomoc jihomoravským obcím postiženým tornádem. Pojišťovny pak už lidem na jihu Moravy vyplatily zhruba dvě třetiny pojistek. Živelní katastrofa ale odhalila větší problém. Až polovina nemovitostí v Česku totiž není vůbec pojištěná. Další třetina lidí má svůj majetek pojištěný na nižší částku, než je jeho skutečná hodnota.
Pojišťovny vyplatily většinu peněz za škody po tornádu, polovina staveb v Česku ale pojistku nemá
Události: Pojišťovny proplácí škody za tornáda, polovina domů v Česku ale pojistku vůbec nemá (zdroj: ČT24)
Lidé po tornádech nahlásili pojišťovnám škody za zhruba pět miliard korun. Byl mezi nimi i Lukáš Pilecký ze Stebna na Lounsku. V garáži měl ponky a regály s ručním nářadím. Vybavení pojištěné neměl, jen hospodářské stavení. Na opravu zatím nemá.
„Krytá částka byla milion korun a vyplatili nám padesát pět tisíc. Pojišťovna řekla, že reprodukční hodnota by byla dvanáct milionů čtyři sta padesát tisíc s tím, že tím pádem to mám podpojištěné,“ vysvětluje Pilecký.
To Marta Kvintová z Moravské Nové Vši už staví dům nový. Ten původní byl po řádění tornáda určený k demolici. „Byla tam posunutá střecha asi o půl metru a stropy byly úplně prověšené, promočené, prasklý celý bok domu,“ přibližuje Kvintová. Dům měla pojištěný. Peníze dostala od pojišťovny, státu i charity. Ani to ale na nový nestačí. „Myslím si, že jsme dostali tak třetinu ceny stavby,“ odhaduje majitelka.
Podpojištěné stavby
Podobný problém, kdy mají lidé majetek pojištěný na nižší částku, než je jeho skutečná hodnota, řešily pojišťovny i s dalšími klienty.
„Bohužel i takové případy jsme měli. Nebylo to třeba jen kvůli tomu, aby klient ušetřil, ale byly to starší pojistky, které nebyly aktualizované, a proto tam byla nižší částka,“ říká mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.
„Tak, jak se vyvíjí ceny stavebních prací, tak je potřeba věnovat čas aktualizaci pojistných smluv a nejméně jednou za tři roky zkontrolovat, zda to nastavení smlouvy odpovídá skutečným hodnotám,“ doporučuje pak manažer neživotního pojištění České podnikatelské pojišťovny Michal Šimon.
To Monika Kremserová ze Šilhéřovic na Opavsku řeší často místo škod po větru, škody po povodních. I proto už drahé věci přestěhovala do vyšších pater domu. „Nejhorší jsou ty škody na budově. Neustále jsou podmáčené zdi, sklepy,“ lamentuje Kremserová.
Pojistka v povodňové zóně
Dům má pojištěný dvacet let. Po rekonstrukci, před deseti lety, pojistku aktualizovala. Od té doby ji neměnila. Pojišťovna totiž nechtěla některá rizika zahrnout. „Třeba oplocení pojištěno vůbec nemáme, to nám pojišťovna odmítla,“ říká majitelka.
I takové nemovitosti, dokonce i v povodňových zonách, ale pojistit lze. Záleží na rozhodnutí dané pojišťovny. „Pokud už toto riziko do pojištění přijmou, tak se to samozřejmě projeví i na výši pojistného a je pak na klientovi, zda je ochotný to předepsané pojistné zaplatit či nikoliv,“ přibližuje právnička z České asociace pojišťoven Lucie Žulavská.
I kvůli vyšší ceně tak třeba Monika Kremserová smlouvu měnit zatím nebude. Podle pojišťoven zhruba polovina nemovitostí v Česku dokonce není pojištěná vůbec.