Prezident Zeman nebude mluvit s vybranými redakcemi, šíří podle něj dezinformace. Jeho vyjádření přitom využívá ruská propaganda

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Hrad zakročil proti vybraným médiím. Nebude jim už poskytovat informace
Zdroj: ČT24

V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.

Navzdory závěrům českých tajných služeb mluví prezident Miloš Zeman v případu Vrbětice o více vyšetřovacích verzích. Tento týden svůj názor znovu zopakoval a zopakovala ho i ruská státní média. Ta už dřív citovala také českou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), podle které mohli zaměstnanci muničního skladu vytvořit explozi schválně.

„Ruská strana ví, na koho se může spolehnout. V Rusku se nijak netají s tím, že Miloš Zeman je jejich člověk v Praze, a on to dává najevo setrvale. V poslední době to byl právě Miloš Zeman, kdo replikoval ruský postoj vůči kauze Navalného, kdo zpochybnil závěry západních zpravodajských služeb, pokud šlo o sestřelení letadla MH17, o otravu Skripala a pochopitelně i pokud jde o vyšetřování ve Vrběticích,“ říká politický geograf Michael Romancov.

Přitom právě Pražský hrad teď argumentuje bojem proti dezinformacím, proč už nadále nebude komunikovat s vybranými českými redakcemi. „Kancelář prezidenta republiky v souladu se zákonem dbá o svou pověst, přičemž zmiňovaná média dlouhodobě a vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní. V případě poskytování součinnosti ve formě zodpovídání dotazů e-mailem či telefonicky by se pracovníci KPR mohli naopak podílet na poškození dobrého jména České republiky, což je v rozporu s jejich pracovní smlouvou,“ píše kancléř Vratislav Mynář v prohlášení o boji proti dezinformacím zveřejněném na stránkách Pražského hradu.

Zástupci tisku: Prezidentská kancelář odporuje zákonům

Takovým rozhodnutím KPR podle Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) porušuje ústavu i Listinu základních práv a svobod. „Žádný zákon neumožňuje úředníkům postupovat tak, aby část občanů, tedy čtenáře uvedených médií nebo diváky uvedených pořadů, těchto práv zbavili,“ upozorňuje předseda CZ IPI Michal Klíma.

Český výbor uvádí, že podobně postupuje Úřad vlády ČR, který neumožňuje účast novinářům internetového deníku Forum 24 na tiskových konferencích vlády. Stanovisko výbor zveřejnil na svém webu. Připojila se k němu i centrála Mezinárodního tiskové institutu (IPI).

Postup Pražského hradu kritizoval i předseda Syndikátu novinářů České republiky Adam Černý. Rozhodnutí Mynáře podle něj nemá solidní právní podklad, protože odporuje zákonu o svobodném přístupu k informacím, který zavazuje státní orgány poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Uvedl, že kancléř rozhodl odepřít informace novinářům, jejichž práce se jim nelíbí. Pokud k ní měl výhrady, mohl využít tiskového zákona, zákona o České televizi nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, mohl také podat žalobu k soudu.

Česká pomoc ruské propagandě

Nejsou to jen slova prezidenta a ministryně spravedlnosti. Ruské propagandě nahrávají také rozepře mezi českou vládou a opozicí nebo nečekaný odchod nejvyššího státního zástupce z funkce. „Samozřejmě se to objevuje v ruských sdělovacích prostředcích, které potom argumentují: podívejte, ani Češi si sami nejsou jistí, nikdy nebudeme vědět, jak to bylo. A podporuje to jejich teorii o tom, že je to prefabrikovaná, vymyšlená událost s cílem zavděčit se Spojeným státům,“ míní analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.

„Velmi často se tam objevují narativy toho, jak si Češi úplně protiřečí a jaký je to nesmysl,“ analyzuje ruské reportáže šéfredaktor Aktuálně.cz a někdejší zpravodaj České televize v Moskvě Josef Pazderka.

Očerňování Česka je jedním z hlavních témat pro ruskou propagandu především po zveřejnění aktuálního seznamu zemí, které vůči Rusku nejsou přátelské. Na něm jsou kromě České republiky už jen Spojené státy americké. „Termín nepřátelská země neznamená nezbytně nutně nepřítel ve vojensko-politickém smyslu. Je to země, která se vůči Rusku nechová tak, jak si Rusové představují, že by se chovat měla. Pro Česko je to nová situace, my nejsme zvyklí, že bychom se stali terčem pozornosti nějaké velmoci. Pro Spojené státy je to naopak situace, která je v zásadě standardní,“ vysvětluje politický geograf Michael Romancov.

Manipulace s respondenty

Propagandisté „nespoléhají“ pouze na to, jakým směrem se dění v Česku ubírá, do Prahy totiž přijíždějí také novináři ruských státních médií. Respondentům přitom často zamlčí, z jakého média jsou a jaké vyznění jejich reportáže budou mít. Analýzu jednoho takového příspěvku, který citoval českou studentku medicíny, sepsal analytik Roman Máca. „Po zveřejnění článku se mi ozvala ta studentka s tím, že nevěděla, o koho se jedná, že se představili úplně jinak a že natáčí reportáž o tom, aby lidi dodržovali protiepidemická opatření. Vůbec netušila, co z toho v závěru vyjde,“ potvrzuje Máca.

Už dřív se také ukázalo, že se jako respondenti v reportážích objevují spolupracovníci ruských médií, kteří jsou ale titulkovaní pouze jako „Češi“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 6 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 6 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 12 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 13 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 18 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 19 hhodinami
Načítání...