Manželé Vlčkovi dali 1,5 miliardy na pomoc umírajícím dětem. Hospic má vzniknout do pěti let

Nahrávám video

Rodinám zasaženým vážnou nemocí dítěte bude pomáhat nově vzniklá nadace rodiny Vlčkových. Generální ředitel softwarové firmy Avast Ondřej Vlček s manželkou Katarínou do ní vložili jeden a půl miliardy korun. Vybudovat chtějí například dětský hospic a paliativní středisko. Rodina začala pomáhat už v roce 2015, kdy založila vlastní nadaci Zlatá rybka, která splnila přání až 650 vážně nemocných dětí. Manželé Vlčkovi byli hosty pořadu Události, komentáře.

„Chtěli jsme zůstat v kontextu nemocných dětí, protože věříme tomu, že je potřeba pomoc zacílit. Pokud bychom ji nezacílili dostatečně přesně, tak potom se ty prostředky můžou lehko rozkutálet,“ uvedl generální ředitel Avastu a spoluzakladatel nadace Zlatá rybka. 

Nápad na vytvoření Nadace rodiny Vlčkových uzrál podle Kataríny Vlčkové v době pandemie, ale souvislost přímo s pandemií neměl. „Uzrál v důsledku našeho uvažování, že peněz máme dost a můžeme se tak posunout dál. Myslím si, že hodně to souviselo právě s tím, že Zlatá Rybka už funguje hezky, chtěli jsme se posunout někam dál,“ uvedla. 

Vlčkovi ale nechtějí peníze jenom darovat, podle nich by to mělo mít dlouhodobou perspektivu. „Koncept těch nadací v perpetuálním režimu spočívá v tom, že jmění, které je do nich vloženo, se neukrajuje. Využívá se k investicím, které potom generují další peníze, z nichž se pak financují další projekty,“ přiblížil Vlček. Je to podle něj jediný způsob, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost. 

Hospic má vzniknout do pěti let

„My jsme si vytyčili pět let jako horizont, během něhož bychom chtěli vybudovat dětský lůžkový hospic a navazující středisko dětské paliativní péče. Pevně věříme a doufáme v to, že se nám to během těchto pěti let podaří,“ řekl Vlček. Musí se najít správný objekt či pozemek, podle Vlčka by měl být v blízkosti Fakultní nemocnice v Motole. 

Podle šéfa Avastu by mělo jít o špičkové zdravotnické zařízení. Taková péče o nemocné děti je zatím v Česku podle rodiny velmi podceněná. „Hodně se na tom pracuje, hlavně v posledních letech je rozhodně rozvoj paliativní péče v České republice poměrně velký a znatelný. Začali jsme bohužel trochu později než ostatní evropské země. Doufejme, že o to to bude lepší,“ řekla Vlčková, která pracuje jako lékařka v mobilním hospici Cesta domů. 

„Když se člověk podívá i do těch nejpokročilejších zemí z pohledu paliativní péče jako třeba Velká Británie, tak i tam tato zařízení často spoléhají na sponzorské dary,“ řekl Vlček s tím, že taková zařízení nejsou zřejmě nikde na světě soběstačná jenom ze systému veřejného zdravotnictví.

Alternativa nemocnice, nikoli domácí péče

V souvislosti s umíráním vážně nemocných dětí doma Vlčková upozornila, že cílem nadace není brát děti z domova, právě naopak, ne vždy je to ale možné. „Ne ve všech rodinách ty podmínky jsou, ne vždycky to ten stav dítěte dovoluje, aby bylo doma. Je to alternativa nemocnice, nikoli domácí péče,“ řekla. 

Vlčková také zmínila, že rodiče jsou k nemocnému dítěti často upoutáni na 24 hodin denně. „Jsou izolovaní, ztrácejí mnoho sociálních kontaktů. Moc těžké to mají i sourozenci dětí, o které se rodiče starají takhle dlouhodobě. Tam těch potřeb je hodně, my bychom byli rádi, kdyby to centrum naplňovalo co nejvíc potřeb,“ uvedla. 

Vlček dodal, že ve svém okolí má spoustu lidí, kteří se věnují dobročinnosti. „Myslím si, že to je hrozně důležité, že to vypovídá i něco o stavu společnosti a o nějaké její vyspělosti. My doufáme, že tento projekt pomůže zmiňovaným rodinám nemocných dětí, ale také že inspiruje i další lidi, aby také něco dalšího začali dělat,“ uvedl. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...