Rodinám zasaženým vážnou nemocí dítěte bude pomáhat nově vzniklá nadace rodiny Vlčkových. Generální ředitel softwarové firmy Avast Ondřej Vlček s manželkou Katarínou do ní vložili jeden a půl miliardy korun. Vybudovat chtějí například dětský hospic a paliativní středisko. Rodina začala pomáhat už v roce 2015, kdy založila vlastní nadaci Zlatá rybka, která splnila přání až 650 vážně nemocných dětí. Manželé Vlčkovi byli hosty pořadu Události, komentáře.
„Chtěli jsme zůstat v kontextu nemocných dětí, protože věříme tomu, že je potřeba pomoc zacílit. Pokud bychom ji nezacílili dostatečně přesně, tak potom se ty prostředky můžou lehko rozkutálet,“ uvedl generální ředitel Avastu a spoluzakladatel nadace Zlatá rybka.
Nápad na vytvoření Nadace rodiny Vlčkových uzrál podle Kataríny Vlčkové v době pandemie, ale souvislost přímo s pandemií neměl. „Uzrál v důsledku našeho uvažování, že peněz máme dost a můžeme se tak posunout dál. Myslím si, že hodně to souviselo právě s tím, že Zlatá Rybka už funguje hezky, chtěli jsme se posunout někam dál,“ uvedla.
Vlčkovi ale nechtějí peníze jenom darovat, podle nich by to mělo mít dlouhodobou perspektivu. „Koncept těch nadací v perpetuálním režimu spočívá v tom, že jmění, které je do nich vloženo, se neukrajuje. Využívá se k investicím, které potom generují další peníze, z nichž se pak financují další projekty,“ přiblížil Vlček. Je to podle něj jediný způsob, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost.
Hospic má vzniknout do pěti let
„My jsme si vytyčili pět let jako horizont, během něhož bychom chtěli vybudovat dětský lůžkový hospic a navazující středisko dětské paliativní péče. Pevně věříme a doufáme v to, že se nám to během těchto pěti let podaří,“ řekl Vlček. Musí se najít správný objekt či pozemek, podle Vlčka by měl být v blízkosti Fakultní nemocnice v Motole.
Podle šéfa Avastu by mělo jít o špičkové zdravotnické zařízení. Taková péče o nemocné děti je zatím v Česku podle rodiny velmi podceněná. „Hodně se na tom pracuje, hlavně v posledních letech je rozhodně rozvoj paliativní péče v České republice poměrně velký a znatelný. Začali jsme bohužel trochu později než ostatní evropské země. Doufejme, že o to to bude lepší,“ řekla Vlčková, která pracuje jako lékařka v mobilním hospici Cesta domů.
„Když se člověk podívá i do těch nejpokročilejších zemí z pohledu paliativní péče jako třeba Velká Británie, tak i tam tato zařízení často spoléhají na sponzorské dary,“ řekl Vlček s tím, že taková zařízení nejsou zřejmě nikde na světě soběstačná jenom ze systému veřejného zdravotnictví.
Alternativa nemocnice, nikoli domácí péče
V souvislosti s umíráním vážně nemocných dětí doma Vlčková upozornila, že cílem nadace není brát děti z domova, právě naopak, ne vždy je to ale možné. „Ne ve všech rodinách ty podmínky jsou, ne vždycky to ten stav dítěte dovoluje, aby bylo doma. Je to alternativa nemocnice, nikoli domácí péče,“ řekla.
Vlčková také zmínila, že rodiče jsou k nemocnému dítěti často upoutáni na 24 hodin denně. „Jsou izolovaní, ztrácejí mnoho sociálních kontaktů. Moc těžké to mají i sourozenci dětí, o které se rodiče starají takhle dlouhodobě. Tam těch potřeb je hodně, my bychom byli rádi, kdyby to centrum naplňovalo co nejvíc potřeb,“ uvedla.
Vlček dodal, že ve svém okolí má spoustu lidí, kteří se věnují dobročinnosti. „Myslím si, že to je hrozně důležité, že to vypovídá i něco o stavu společnosti a o nějaké její vyspělosti. My doufáme, že tento projekt pomůže zmiňovaným rodinám nemocných dětí, ale také že inspiruje i další lidi, aby také něco dalšího začali dělat,“ uvedl.
