Povinnost nosit respirátor či jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest bude platit až od půlnoci ze středy na čtvrtek, potvrdil to ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Respirátor či dvě chirurgické roušky budou od čtvrtka povinné v obchodech, provozovnách služeb, v prostředcích i na zastávkách veřejné dopravy nebo v ambulancích. Vláda také nadále počítá s plánem částečného návratu dětí do škol počínaje od 1. března dále. Kabinet rovněž prodloužil program Antivirus do konce dubna. Stát nově proplatí mzdu či její část jen u zaměstnanců, kteří jsou ve firmě přes tři měsíce.
Nové nařízení bude účinné od půlnoci ze středy na čtvrtek a zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Lidem už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Důvodem je podle Blatného horší epidemická situace se šířením britské varianty viru. Od respirátorů si slibuje omezení šíření.
Lidé je budou muset nosit v obchodech, provozovnách služeb, na zastávkách či v prostředcích hromadné dopravy nebo na letištích. Povinné budou také ve zdravotnických zařízeních, kde se poskytuje ambulantní péče, nebo pro zaměstnance v pobytových zařízeních sociálních služeb. Nosit se budou muset také v autech, pokud v nich nepojedou členové jedné domácnosti.
Ministr řekl, že za dostatečnou ochranu se nebudou považovat například doma vyrobené roušky a jiné provizorní ochrany úst. Lidem doporučil, aby dali přednost respirátorům nejméně třídy FFP2 nebo KN95, protože lépe lnou ke tváři, těsní a filtrují 95 procent virů . Dvě chirurgické ústenky místo jedné jsou podle něj řešení pro lidi, kteří třeba respirátor neseženou.
Respirátor či jednu zdravotnickou roušku budou muset od čtvrtka lidé nosit ve všech prostorách staveb či venku, když jsou rozestupy menší než dva metry. Výjimku mají děti do 15 let, protože se pro ně ochranné prostředky nevyrábí, uvedl Blatný. Do konce února mohu lidé ještě nosit podomácku vyrobené roušky například při pohybu venku ve větší skupině bez rozestupů.
Výjimky budou platit podobné jako u dřívější povinnosti nošení jakéhokoliv zakrytí dýchacích cest. Zakrytý nos a ústa nemusí mít například děti do dvou let nebo ve školce, v dětských domovech nebo na internátech. Povinnost neplatí také pro osoby s poruchou intelektu, hospitalizované nebo zdravotníky při poskytování péče.
Nosit ochranu úst a nosu nemusí ústavní činitelé, řidiči veřejné dopravy, účastníci soudů, snoubenci při svatebním obřadu, herci, tanečníci a další osoby při provádění autorského díla, přednášející, moderátoři nebo při práci v zátěži teplem.
Sportovci nebo cvičící osoby mají výjimku v době tréninku, zápasu či soutěže venku, ve vnitřních prostorech pro trenéry, rozhodčí nebo účastníky, pro které je sport zaměstnáním, při tréninku a účasti na soutěžích organizovaných sportovními svazy. Pro amatérské sportovce nejsou povinné při soutěžích pořádaných svazy, pokud mají negativní test na covid-19 méně starý než 48 hodin. Pokud jde o pravidelnou sportovní aktivitu, tak jednou za pět dní.
Roušky zdarma pro lidi v nouzi budou rozdělovat potravinové banky. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) by jim měla dodat 7,5 milionu ochranných pomůcek. Počítá se s balíčkem 50 roušek na osobu. Uvedla to na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Hasiči dříve oznámili, že materiál rozvezou v úterý.
Podle návrhu ministerstva práce by ochranné pomůcky měly dostat chudé domácnosti, třeba osamělí senioři, početné či neúplné rodiny i lidé bez přístřeší, z nocleháren, ubytoven, azylových domů či takzvaných vyloučených lokalit. Podle odhadu by to mohlo být 143 tisíc osob. Tolik jich dostává příspěvek na živobytí. Téměř dvě pětiny příjemců tvoří děti a čtyři procenta lidé nad 65 let.
Návrat žáků a antigenní testy
Jedním z témat posledních dní byly antigenní testy na školách. Jejich dodavatel byl vybrán meziresortní komisí pod vedením ministerstva vnitra. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale následně zakázku i vítěznou firmu zpochybnil. Řekl, že bude požadovat zrušení tendru. Po pondělním jednání vlády ale dle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) tendr zůstává. Testy by měly dorazit v neděli 28. února.
Ministr vnitra Hamáček výběr hájil, konkurenční firmu podle něj komise vyřadila kvůli varování BIS i nestandardnímu nátlaku. Zástupci zpravodajských služeb byli i přítomni na pondělním jednání. Varoval, že pokud bude soutěž zrušena, do konce února se testy sehnat nepodaří, což by znemožnilo slibovaný návrat části školáků 1. března.
S návratem určitých žáků k začátku března počítá i ministr zdravotnictví zdravotnictví Blatný. Podmínkou je podle něj distribuce testů a platnost pandemického zákona.
Za nepravděpodobné považuje v této chvíli dodržení termínu 1. března předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček, protože záležet bude i na rychlosti distribuce testů do škol. Pokud by se do Česka dostaly v neděli 28. února, musel by se návrat žáků posunout zřejmě aspoň o pár dnů, podotkl Zajíček.
Ze studie Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA), kterého se zúčastnilo asi 2010 ředitelů mateřských škol, zároveň vyplynulo, že v říjnu se covid-19 potvrdil ve víc než půlce mateřinek. Přenášel se zejména mezi zaměstnanci, případně se oni nakazili od dětí. Rodiče se také přestali bát a někteří posílali děti do školky i s příznaky onemocnění, informovala senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL).
Provoz mateřských škol se v tomto školním roce navzdory epidemii covidu-19 nepřerušil. V září v nich byl podle průzkumů výskyt nákazy spíš výjimečný. Uzavřela se kvůli tomu tři procenta školek. V říjnu už se nákaza potvrdila v 52 procentech školek, přičemž 24 procent z nich se dočasně úplně zavřelo, a to většinou po dohodě hygieniků se zřizovatelem. Nákaza se vyskytovala hlavně ve větších školkách. „Velké mateřské školy, které mají 21 a více zaměstnanců, měly v říjnu v 87 procentech zachycenou nákazu covid-19,“ uvedla autorka výzkumu Simona Weidnerová.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek minulý týden uvedl, že od začátku ledna se covid-19 čím dál víc šíří i mezi dětmi ve věku šesti až deseti let. Ve školkách podle něj jde sice o malá ohniska v průměru kolem šesti lidí, přesto to podle něj ukazuje, že se epidemie nyní zhoršuje.
Změny v karanténě
Změny budou i v karanténě. Ta se nebude od března týkat lidí proočkovaných oběma dávkami a těch, kteří onemocnění covid-19 prodělali v posledních 90 dnech. Připravovanou úpravu avizoval dopoledne vakcinolog a předseda epidemiologické skupiny Roman Chlíbek. Diskutuje se podle něj i o tom, že by očkovaní pracovníci domovů pro seniory nemuseli pravidelně podstupovat testy. Plán potvrdil po jednání vlády ministr Blatný.
Do karantény nyní musejí podle metodického pokynu podepsaného hlavní hygieničkou i lidé, kteří byli proti koronaviru očkováni. Epidemiologická skupina doporučila, že by lidé nemuseli do karantény, pokud by dostali obě dávky vakcíny a od podání druhé dávky uplynulo alespoň 14 dnů. Musí mít také certifikát o očkování nebo údaje musí být zapsány v centrálním systému. Podmínkou by také podle Chlíbka bylo to, že očkovaný člověk po kontaktu s nakaženým nemá příznaky.
„Pokud člověk splní tato kritéria, pak by nešel do karantény v případě kontaktu s pozitivní osobou,“ řekl Chlíbek. Podle mimořádného opatření není karanténa nutná v případě, že lidé nemají příznaky, protože buď nemoc prodělali, nebo dostali správně obě dávky očkování.
Odborníci také diskutují o tom, že očkovaní zaměstnanci domovů pro seniory by nemuseli pravidelně podstupovat testování na covid-19. Podle Chlíbka k testování není odborný důvod.
Testování ve firmách
Stát chce přes úlevy ze zdravotního pojištění ve firmách hradit až čtyři testy na zaměstnance měsíčně. Dál o tom vláda bude jednat ve středu, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Jednání v tomto bodě vláda přerušila, potřebuje upřesnit konečné vyúčtování. Havlíček kabinetu navrhl, aby se příspěvek státu na testování ve firmách hradil snížením odvodů na zdravotní pojištění. Bude to znamenat legislativní změnu, což je podle něj správná cesta.
Příspěvek bude podle Havlíčka přidělován na základě listu dodavatelů rychlotestů, kterým ministerstvo zdravotnictví udělí certifikaci. Příspěvek by mohl být 80 až 100 korun, řekl ministr Českému rozhlasu. Po jednání vlády sumu, o kterou by stát firmám mohl cenu testu snížit, neupřesnil.
Ve vysílání Radiožurnálu Havlíček doplnil, že Evropa zažívá v testování revoluci, kdy se na trh dostávají rychlotesty a nabízí se jejich využití ve firmách. Jejich cena se podle Havlíčka pohybuje od 60 do 150 korun, v extrému do 200 korun.
Pro masivní testování ve firmách se vyslovuje i opozice, požadují ho například Piráti nebo Starostové a nezávislí. Opatření by podle nich mohlo být jedním z řešení nelepšící se pandemické situace. Posílení testování opakovaně požadovali také zaměstnavatelé.
Nový volební zákon
Na programu byl také nový volební zákon, vláda schválila dvě varianty. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. Volební pravidla musí poslanci a senátoři změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.
„Obě varianty splňují parametry nastavené Ústavním soudem a nabízejí spravedlivější rozdělení mandátů. Teď bude záležet, na jaké variantě bude v Parlamentu politická shoda,“ uvedl ministr vnitra Hamáček. V obou variantách vláda zachovává pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. V případě koalic jsou hranice sedm, devět a 11 procent podle počtu stran.
První varianta, kterou úřad označil za úzkou, počítá se změnou přepočtu hlasů na mandáty při zachování 14 volebních krajů. Použita by byla Hareova kvóta. Podle ministerstva jde o mechanismus, kdy je vydělením celkového počtu platných hlasů pro subjekty postoupivší do skrutinia číslem 200 získáno volební číslo. „Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů,“ uvádí vládní materiál.
Druhá varianta je širší a zasahuje i do organizačního a technického zajištění voleb. Počítá se zrušením 14 volebních krajů, ČR by se tak stala jedním volebním obvodem. Volební formulí pro přepočet hlasů na mandáty je Hagenbach-Bischoffova kvóta, při které se oproti Hareově kvótě celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem 201. Tato varianta by si vyžádala některé organizační změny, registračním úřadem by už nebyly krajské úřady, ale ministerstvo vnitra, jinak by také vypadaly hlasovací lístky.
Obě varianty ponechávají pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny a současně pro koalice zavádí takzvanou aditivní klauzuli ve výši sedmi, devíti a 11 procent hlasů podle počtu stran, které koalici tvoří. Stejnou hranici musely volební koalice překonat do novely volebního zákona v roce 2000.
Pokračování programu Antivirus
Vláda prodloužila program Antivirus do konce dubna. Stát nově proplatí mzdu či její část jen u zaměstnanců, co jsou ve firmě přes tři měsíce, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Příští týden se chystá svolat schůzku šéfů stran a poslaneckých klubů, odborů a zaměstnavatelů kvůli dlouhodobému kurzarbeitu, který má na Antivirus navázat. Chce na kurzarbeitových pravidlech najít širší shodu.
Program Antivirus má bránit propouštění. Prodlužoval se už několikrát. Skončit měl teď v únoru. Stát z programu vyplácí příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení. Příspěvkem A stát proplácí celé mzdy s odvody do 50 tisíc korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady lidí v karanténě do 39 tisíc korun. Příspěvkem B dorovnává 60 procent náhrady do 29 tisíc korun při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin.
Digitální knihovny zdarma
Studenti budou moci digitální knihovnu využívat zdarma do 30. června. Národní knihovna prodloužila smlouvy s kolektivními správci. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Knihovní fondy mohli studenti vysokých škol bezplatně užívat při loňské jarní vlně pandemie a znovu od podzimu.
On-line přístup k digitalizovaným dokumentům vybraných knihoven budou mít také pedagogové či vědci. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) už dříve uvedl, že se dohodl s předsedou Svazu knihkupců a nakladatelů (SČKN) Martinem Vopěnkou na uzavření licenční smlouvy. Stát nakladatelům zaplatí náhradu 80 milionů korun za neprodané knihy, které budou díky této dohodě dostupné on-line.
Uzavření licenční smlouvy umožnilo úplné zpřístupnění digitalizovaných dokumentů dostupných na trhu prostřednictvím digitálních knihoven provozovaných Národní knihovnou, Univerzitou Karlovou v Praze, Moravskou zemskou knihovnou, Knihovnou Akademie věd, Národní technickou knihovnou a Městskou knihovnou v Praze. Zobrazené dokumenty lze pouze číst, čtenáři si nemohou zhotovit tištěnou nebo digitální kopii a není možné stahování. Autor nebo jiný nositel autorských práv může požádat o vyřazení svých děl z této služby.
